Uvidět znamená uvěřit
HLEDÁ SE ...ouha!
Č
To je on!
K nevíře V roce 1609 italský hvězdář Galileo Galilei jako první pozoroval oblohu dalekohledem. Brzy se však se zlou potázal, neboť prohlásil, že podle jeho pozorování Země obíhá kolem Slunce. To odporovalo tehdejší představě církve, podle níž Země tvoří střed celého vesmíru. Byl uvězněn a pod pohrůžkou smrti přinucen, aby vše odvolal.
očky zřejmě vynalezli Číňané před více než tisícovkou let. V Evropě se objevily kolem roku 1270 a původně sloužily k výrobě brýlí a lup. V 17. století už se využívaly při sestrojování nových silných přístrojů určených k pozorování předmětů příliš vzdálených nebo příliš nepatrných, které nebylo možné spatřit pouhým okem. Dalekohledy a mikroskopy předznamenaly nový věk v ědeckého výzkumu a změnily naše představy o světě i nedosažitelném vesmíru.
Pod drobnohledem Jeden z prvních funkčních mikroskopů sestrojil anglický vědec Robert Hooke. Jeho složený mikroskop byl opatřen okulárem, druhou čočkou, která ještě podstatněji zvětšovala pozorovaný předmět. Hooke svým mikroskopem zkoumal n epatrné živočichy a rostliny. V roce 1665 z veřejnil svá zjištění v knize Micrographia, kde se například objevila kresba blechy o délce 60 cm.
Mňam!
1999
Do mikroskopu se nahlíží okulárem.
V roce 1999 byl na oběžnou dráhu kolem Země vypuštěn nový typ teleskopu, který je součástí observatoře Chandra náležící NASA. Snímá rentgenové paprsky přicházející z vesmíru a jeho úkolem je zkoumat supernovy, černé díry a skrytou hmotu.
Tolik hvězd! Hubbleův vesmírný teleskop
zvláštní zdroj osvětlení namířený na předmět
Velká čočka zvaná okulár zvětšuje obraz.
V roce 1990 byl vypuštěn na oběžnou dráhu Hubbleův vesmírný teleskop určený ke zkoumání záření, například ultrafialového, které neproniká atmosférou Země. Lze jím pozorovat vesmírná tělesa vzdálená až 10 miliard světelných let, a má tedy mnohem větší dosah než kterýkoli dalekohled umístěný na Zemi.
Radioteleskop Americký radiotechnik Grote Reber si v roce 1937 vybudoval za domem zcela nový typ dalekohledu. Ten nesnímal světelné, nýbrž rádiové vlny, a zachycoval tudíž vesmír tak, jak ho nemůžeme spatřit prostým okem. Další teleskop tohoto druhu byl sestrojen až téměř deset let poté.
Malá, ale silná čočka – objektiv – zvětšuje pozorovaný předmět.
V nadživotní velikosti.
preparát
To je ohromné!
1937
Čočka Čočky jsou zakřivené kusy skla, které fungují tak, že lámou paprsky světla, které jimi procházejí. Existují dva druhy čoček: spojky a rozptylky. Každá láme světlo odlišným způsobem (viz protější stranu). Spojky umožňují zvětšení drobných předmětů, rozptylky přibližují (ale Budoucnost patří zmenšují) vzdálené předměty. zvětšování.
Herschelův dalekohled
1933
kole
1200 m
Vidíš to? Leeuwenhoekův mikroskop Nizozemský obchodník se suknem Antoni van Leeuwenhoek sestrojil přinejmenším 247 jednoduchých mikroskopů. Některé byly velmi silné, a tak se Leeuwenhoek v roce 1674 stal prvním člověkem, který pozoroval bakterie (získané z vlastních úst).
10
Vidíš něco?
Jojo, je to prťavé.
Elektronový mikroskop Silné světelné mikroskopy dovedou zvětšovat maximálně dvoutisíckrát a se vzrůstajícím stupněm zvětšení klesá ostrost pozorovaného obrazu. V roce 1933 tudíž německý fyzik Ernst Ruska vynalezl nový typ mikroskopu, který nevyužívá světelné, nýbrž elektronové paprsky, a umožňuje tak mnohem lepší rozlišení obrazu. Moderní elektronové mikroskopy zvětšují až milionkrát a lze s nimi pozorovat i molekuly.
16
Ne… Asi jsme toho mravence rozmáčkli.
Složený mikroskop Složený mikroskop – tedy mikroskop ze dvou či více čoček – zřejmě vynalezl kolem roku 1600 holandský optik Hans Janssen.
Roku 1789 postavil anglický astronom William Herschel největší dalekohled té doby. Měřil téměř 12 m a průměr jeho zrcadla činil 1,2 m, takže ho muselo podpírat lešení a otáčel se po kruhových kolejnicích, aby s ním bylo možné sledovat různé úseky noční oblohy.
Intimní detaily.
Jsem na střeše světa!
To svítí hvězdiček!
1663
00
1674
1990
Parádní příjem. Zaostřovací šroub mikroskop posouvá výš nebo níž.
Čím větší, tím lepší!
Teleskop v Chandře
1789
1608 Reflektor
Refraktor V roce 1608 sestrojil holandský výrobce brýlí Hans Lippershey přístroj, který je považován za první dalekohled. Vycházel přitom z poznání, že dvojice čoček umožňuje zdánlivě přiblížit vzdálené předměty. Galileo postavil vlastní dalekohled (na obrázku) o rok později.
Jak fungují čočky obraz
předmět
První refraktory zobrazovaly sledované předměty s barevným okrajem. V roce 1663 skotský matematik James Gregory tento problém daný lomem světla odstranil výměnou čočky objektivu za duté zrcadlo, čímž vynalezl reflektor (zrcadlový dalekohled). Pět let poté navrhl vlastní dalekohled na tomto principu určený k pozorování hvězd (na obrázku) slavný anglický vědec Isaac Newton.
Spojka Spojky, vypuklé čočky, spojují světelné paprsky a zobrazují předměty větší a vzdálenější, než ve skutečnosti jsou.
obraz
předmět
Rozptylka Rozptylky, vyduté čočky, světelné paprsky rozptylují a předměty jimi pozorované se jeví menší a bližší než ve skutečnosti.
15