1. kapitola Bruggy, 30. srpen 1419
Milenci se od sebe polekaně odtrhli. Ten obraz pálil Christinu v očích. Lucas a jeho dívky! Vždycky mu to usnadňovaly. Úsměv, žert a byly jeho. Tak tady dobýval ženská srdce! Pokrývka na divanu zářila všemi barvami orientu. Její hedvábné třásně dopadaly až k dlažbě podlahy. Ačkoli velkým zahradním oknem pronikalo dovnitř slunce, hořely všude svíce a olejové lampy. V jejich svitu vypadala dívčina prsa, ramena i tvář jako vyřezaná ze slonoviny. Byla nahá. Nahá jako Eva v ráji. A Lucas byl její Adam. Christina kolísala mezi rozhořčením a okouzlením. Dvojice byla ve své nahotě krásná. Vášnivá. Skandální. Svůdná. „Zbláznila ses? Co tady děláš?“ Její bratr se vzpamatoval jako první a zakryl si dekou své mužství. Nebylo to ale dost rychle, protože Christininy zorničky se rozšířily v nepokrytý údiv. Lucas přidušeně zaklel. „Tvá zvědavost tě jednoho dne zabije, sestro. Odkud víš o tomhle domě?“ „Posílá mě za tebou babička.“ Lucas si našel útočiště daleko od domu Contariniových. Nebylo jen hnízdečkem lásky, ale i jeho malířskou dílnou. Otec mu po poslední hádce striktně zakázal, aby se doma zabýval patláním barev a kříd. Christina tu našla měchýře z vepřové kůže plné barev, nádoby s pigmentovým prachem, bachraté lahvičky s olejem, štětce, dřevěné lišty a role plátna, které na otcův rozkaz odnesl 11