Správná příprava čaje Bylinný čaj převzal své označení „čaj“ od čajovníku čínského (Camellia sinensis), když se dostal v 16. století do Evropy. Ze sociální a náboženské kultury čaje toho však do Okcidentu, jak se tehdy nazývala západní civilizace, příliš neproniklo. V Japonsku se totiž v souvislosti s čajem vytvořil kult. Ze zenového rituálu buddhistických mnichů vznikl už před staletími čajový obřad, který je v Japonsku dodnes živý. Čajová kultura ovlivňovala umění, literaturu i úpravy zahrad. Všechny slavné japonské zahrady založili mistři čaje. Bylinný čaj nemá u nás na rozdíl od svého ušlechtilého jmenovce příliš dobrou pověst. Mnoho lidí ho považuje za lék, který musí s nechutí vypít. Bylinkové kultuře víceméně dominu-
Aroma se optimálně rozvine, když se bylinky rozmělní až těsně před spařením.
26
je „obřad čajových sáčků“. Pak ovšem není divu, že tento čaj nepřináší žádné chuťové zážitky. V čajovém sáčku se totiž nachází vinou silného rozmělnění přísad jen minimum aromatických látek. Při správné přípravě a používání prvotřídních celých listů jsou bylinkové čaje velkolepou pochoutkou. Pokud využijete následující tipy, stanou se vám vlastnoručně nasbírané čaje skutečným chuťovým zážitkem.
Čaj a jeho dávkování Existují dvě možnosti přípravy bylinkového čaje: zalitím čerstvých bylinek, nebo sušených rostlin. Postup, při němž se čerstvě sklizené rostliny vloží do čajové konvice, se u nás bohužel používá jen zřídka. Přestože tento čaj jednoznačně předčí sušený čaj jak chutí, tak vůní i účinkem. Nálevy z čerstvých rostlin bývají spíš světlé, což však nevypovídá o obsahu aromatických látek. Potřebujeme asi 15 g čerstvých bylinek na 1 litr vody. Sušení bylinek je konzervační postup, který nám umožní, abychom měli oblíbený čaj k dispozici i v zimních měsících. Sušením se však i při největší péči ztrácejí chuťové a léčivé účinky. Právě proto by měl mít sušený čaj absolutně špičkovou kvalitu. Té se dá nejsnáze dosáhnout, když si ho vyrobíme sami a až do samotné přípravy budeme bylinky skladovat v celých listech.