OSUDNÁ LÉČBA
/ 5
Sedmnáctý únor byl pro Sama Fleminga osudným dnem. Sam se považoval za mimořádně šDastného člověka. Pracoval jako komisionář jedné z největších firem na Wall Street a ve věku čtyřiceti šesti let zbohatl. S dovedností hráče, který ví, kdy přestat, vzal pak všechen majetek a prchl na sever, pryč z betonové džungle New Yorku, do idylického Bartletu ve Vermontu. Tam začal dělat to, po čem vždy toužil: malovat. Součástí Samova štěstí bylo jeho dobré zdraví, ale sedmnáctého února v půl páté se začalo dít něco podivného. Množství molekul vody v mnoha buňkách jeho těla se začalo štěpit na dvě složky: celkem neškodný atom vodíku a velmi nestabilní a těžce destruktivní volné radikály. Tyto změny, probíhající na molekulární úrovni, aktivovaly Samovy buněčné obranné mechanismy. Ale právě v tento den byla obrana proti volným radikálům velmi rychle vyčerpána. Ani antioxidačně působící vitaminy C, E a beta karoten, které svědomitě užíval každý den, nemohly zvládnout ten náhlý zdrcující příval. Volné radikály začaly chemicky okusovat tělo Sama Fleminga zevnitř. Netrvalo dlouho a postižené buňky začaly propouštět vodu a elektrolyty. Zároveň se štěpily a inaktivovaly některé buněčné bílkovinné enzymy. Byla napadena i řada molekul DNA a zničeno nesčetně specifických genů. Sam, ležící na nemocničním lůžku ve Všeobecné nemocnici v Bartletu, si ani neuvědomoval, jak závažná molekulární bitva probíhá v jeho buňkách. Uvědomoval si ale některé z jejích důsledků: zvýšení teploty, zažívací obtíže a dušnost. Později odpoledne se na Sama přišel podívat jeho ortoped, doktor Portland, který s leknutím a zklamáním zaregistroval jeho horečku. Když si poslechl Samovo dýchání, poznal, že se objevila komplikace. Vypadalo to, že se k jinak hladkému pooperačnímu průběhu po chirurgickém řešení zlomeniny kyčle přidal zápal plic. To už byl Sam apatický a lehce dezorientovaný. Doktor Portland mu vysvětloval jeho stav, ale Sam ho nechápal. Nevnímal, že mu lékař předepsal antibiotika a ujišDoval ho o brzkém uzdravení. Naneštěstí se lékař zmýlil. Předepsaná antibiotika na šířící se infekci nepůsobila. Sam se už ani neprobral, aby ocenil tu ironii osudu, že přežil dvě přepadení v New Yorku, havárii osobního letadla ve Westchesteru a ošklivou automobilovou nehodu v New Jersey jen proto, aby pak zemřel na komplikace pádu na námraze před Staleyho železářstvím na Main Street v Bartletu ve Vermontu.
Úvod