edním z podivuhodných zvratů osudu si pří-
J
zeň své rodné země získal zpět další z exu-
lantů. Od výstavy, která se v roce 1987 uskutečnila v moskevském Puškinově muzeu výtvarných umění a vzbudila u veřejnosti mimořádné nadšení, zažívá Marc Chagall ve své vlasti znovuzrození.
Kermis 1908 olej na plátně, 68 x 95 cm Wright Ludington Collection, Santa Barbara (Kalifornie)
8
9
Tento umělec, snad nejosobitější tvůrce dvacátého století, nakonec dosáhl toho, po čem v hloubi srdce tak vroucně toužil: lásky svého Ruska. Naplnila se tím naděje, kterou vyjádřil v posledních řádcích Mého života, autobiografického vyprávění, jež ukončil rokem 1922, kdy nadobro odešel z Ruska na Západ: „…a snad mě bude Evropa milovat a spolu s ní i moje Rusko.“
Má snoubenka v černých rukavicích 1909 olej na plátně, 88 x 65 cm Kunstmuseum, Basilej
10
11
Důkazem toho je dnes v jeho rodné zemi tendence ohlížet se zpět, kterou kromě přirozeného a bezvýhradného znovuzačlenění umělce do národní kultury potvrzuje i upřímný zájem o Chagallovo dílo, snaha o jeho analýzu a originální úhel pohledu, který obohacuje naše chagallovské bádání.
Autoportrét 1909 olej na plátně, 57 x 48 cm Kunstsammung Nordrhein-Westfalen, Düsseldorf
12
Toto bádání je překvapivě stále zatíženo pochybnostmi ohledně historických skutečností. Uměnovědec a Chagallův zeť Franz Meyer, jehož práce jsou dodnes pokládány za nejspolehlivější zdroj, zdůraznil již ve svém textu pocházejícím z roku 1961, že problematická je například i pouhá snaha určit chronologii umělcových děl.
U mělcova sestra (Mania) 1919 olej na plátně, 93 x 48 cm Wallraf-Richartz Museum, Kolín nad Rýnem
14
15