K a pitol a 1
Úplně nejkrásnější věc na světě
B
artoloměj Kotlík dámu uviděl hned, jak vkročila do Staré Vraní uličky. Měla na sobě sametové šaty barvy švestek a bahnitou ulicí si vykračovala jako královna. Chlapec zauvažoval, jestli se tudy ještě bude někdy vracet, a usoudil, že možná tak leda v hrobníkově káře. Nebo v pytli, ale na vlastních nohou zcela jistě ne. Zavřel knihu, kterou si zrovna četl, přitiskl nos na špinavé okno a sledoval, jak dáma kráčí ulicí. Na vílím předměstí města Bath to s cizinci většinou nedopadalo příliš dobře – v jedné chvíli jste stáli na široké ulici plné lidí, proplétali jste se mezi koly tramvají a hromadami koňských koblížků nebo se vyhýbali vlkům zapřaženým do kočárů, a vzápětí jste se ocitli v bludišti úzkých uliček, kde nebylo nic než ponuré 13