0040903

STAR TREK: TITAN

OVER A TORRENT SEA Copyright © 2009 by CBS Studios Inc. All Rights Reserved STAR TREK and related marks are trademarks of CBS Studios Inc. This book was originally published by Pocket Books, a Division of Simon & Schuster, Inc., under exclusive license from CBS Studios Inc. Copyright © 2019 for the Czech translation by J. Marek Copyright © 2009 for Cover illustration by Cliff Nielsen Copyright © 2009 for Cover design by Alan Dingman Copyright © 2019 for Czech cover layout by Jakub Schejbal Copyright © 2019 for the Czech edition

by Euromedia Group a. s.

ISBN 978-80-7617-378-1

Přátelům, kteří tu nejsou

H istorikova

poznámka

Prolog tohoto příběhu začíná ve druhé polovině února roku 2381 (týden před událostmi epilogu knihy Star Trek: Volání osudu III – Ztracené duše; vydal Brokilon, 2018), a uzavírá se na konci dubna (dva týdny před koncem děje knihy Star Trek: Jednotný osud; vydal Brokilon, 2018).

Následující děj románu Přes dravé moře se odehrává v rozmezí 1. července až 4. srpna téhož roku.

.

Zříš dceru ve mně vody a země, kojence nebes nad zemí, skrz póry řek, moří, můj běh se noří, měním se, mřít však nelze mi.

Po lijavce útoku když v nebes hluboku vlá čistá vlajka jich, když z větrů v nebesku ze záře odlesku se modrý, vzdušný dóm zdvih’, já směji se tiše z hrobní své skrýše jak z lijavce slují se nořím, jak z lůna dítě, duch z hrobu hbitě se zvednu a opět jej zbořím. 1 Percy Bysshe Shelley, „Mrak“

1 překlad:

Jaroslav Vrchlický, 1901

P rolog Neukryjeme se před výzvou vybudovat znovu to, co Borgové zničili. Uctíme oběti všech, kteří bojovali a zemřeli, aby nás uchránili, tím, že se zavážeme napravit škodu, která byla napáchána, a vybudujeme budoucnost, na jakou by byli hrdí. ... Ba co víc, ačkoli je Hvězdné flotily potřeba při obnově, rekonstrukci a distribuci humanitární pomoci, obnovíme její mise mírumilovného průzkumu, diplomatické pomoci a otevřeného vědeckého zkoumání. Hvězdné lodi třídy Luna budou pokračovat v misích daleko za našimi hranicemi, za něž se vydá znovu i hrdinný Titan – aby hledaly nové světy, nové civilizace a nové formy života. A nabízely všem, kteří je přijmou, otevřenou náruč přátelství.

Existují i tací, kteří mohou o naší schopnosti zvládnout všechny úkoly pochybovat. Jim vzkazuji: nepodceňujte Spojenou federaci planet. prezidentka Nanietta Bacco hvězdné datum: 58126,3 (16. února 2381)

12

Christopher L. Bennett

ORBITÁLNÍ LODĚNICE UTOPIA PLANITIA, MARS Kapitán William T. Riker Spojenou federaci planet nepodceňoval. Po rozhodujícím vítězství, jehož před týdnem dosáhla nad Borgským společenstvem, by si to ani nedovolil – ačkoli by jako jeden z těch, kteří porážce nepřítele dopomohli, měl na podobná prohlášení plné právo. Ale jen proto, že se něco udělat mohlo, nutně to neznamenalo, že musí jít o nejlepší řešení. „Federace právě teď potřebuje každého schopného člověka,“ namítl Riker, když přecházel před stolem admirála Masca. „Chci se na obnově podílet osobně, admirále. Stejně jako celá má posádka.“ „Chápu to, Wille. Věřte mi.“ Starší admirál si založil ruce na hrudi; jeho obvyklá denobulanská žoviálnost jako by pod tlakem nedávných událostí vyprchala.

Už v minulosti se potýkal s náročnými úkoly, například s nezdařeným pokusem zabránit Dominionu podmanit si Betazed, přesto ani tehdy jej vyrovnanost neopouštěla. Navzdory všemu zůstával optimistou a prosazoval ambiciózní program lodí třídy Luna symbolizující odhodlání Federace podporovat rozmanitost a rozvíjet mírumilovný průzkum. Po zbytek jeho kariéry, ne-li po zbytek jeho života, se bude Federace vzpamatovávat z následků zkázy, kterou Borgové během pouhého měsíce a půl napáchali – zejména ze zničení Denevy, Regulu a jiných významných planet a z devastace velké části Vulkánu, Andoru a Tellaru. „Bylo rozhodnuto. Měla by snad prezidentka Bacco svůj slib stáhnout?“ „To nemusí, pane,“ opáčil Riker. „Ve vesmíru pořád létá dalších deset lodí naší třídy. Ty mohou v misi pokračovat i bez nás.“ „Ale paní prezidentka uvedla jmenovitě Titan.“

Přes dravé moře

13

„Takže jde o politiku?“ Riker přestal popocházet a naklonil se nad stůl. „Admirále, budete mi muset dát lepší důvod. Něco, s čím si můžu stoupnout před posádku a nějak ji přesvědčit. Jinak se můžete těšit na hromadu žádostí o převelení. Mou nevyjímaje.“ Masc Rikera trpělivě pozoroval. Možná nebyl tak veselý jako kdysi, ale k hněvu měl daleko. „Řekl bych, že se rád vrátíte k průzkumným úkolům. Pamatuji si slova admirála Akaara, že jste vy ani vaše posádka zrovna neoplývali nadšením, když se váš průzkum Gumovy mlhoviny zdržel kvůli diplomatické misi na Romulu.“ „Asi vám nemusím vysvětlovat, jak odlišná současná situace je, pane. Pořád jsem v prvé řadě průzkumník.

Jsem ale také vlastenec.“ Masc se konečně usmál. „Wille, vy i vaši kolegové jste prokázali Federaci službu, jakou vám nebude schopná nikdy splatit. Tohle máte za odměnu.“ „Já o odměny nestojím, pane. Se vší úctou, chtěl bych – má posádka by chtěla – Federaci něčím prospět.“ „A taky jí prospějete.“ Masc vstal od stolu a otočil se k oknu, jímž pronikala narudlá zář marsovského povrchu a odrážela se od admirálova holého, zvrásněného temene. Doprovázely ji pestré odlesky orbitálního komplexu loděnice, v němž se Riker s admirálem nacházeli a kde Titan po nedávném střetu s Borgy procházel opravami. „Za posledních deset let jsme si zažili už dost,“ pokračoval Masc. „Po válce s Dominionem jsme si mysleli, že to nejhorší, čemu naše civilizace kdy čelila, je za námi... a pak, jen pár let nato, sem vtrhnou Borgové, vedle kterých byl Dominion jen zahřívacím kolem.

Ublížili nám, Wille. Nejen na těle, ale i na srdci a na duši. Občané Federace potřebují naději. Inspiraci. Paní prezidentka to dobře ví – proto v proslovu zmínila konkrétně vaši loď. Titan pomohl Federaci zachránit.

Jde o nejznámější, nejobdivovanější loď třídy Luna ve

14

Christopher L. Bennett

Flotile. Proto tam na okraji potřebujeme jako předvoj vás. Symbolizuje pro nás pozitivní budoucnost. Ukazujete lidem, že z našich hodnot neslevíme.“ Pozvedl ruku, než jej Riker stačil přerušit. „A ne, není to všechno. Existuje i konkrétnější cíl, kterého tam venku můžete dosáhnout. Jestli se proudový pohon, který zkouší Aventine, ukáže z dlouhodobějšího hlediska použitelný v praxi, Flotila se v Galaxii vydá mnohem dál a rychleji než kdy předtím.“ „Pak jsme ale spíš přežitek, ne, pane?“ Masc se pousmál. „Jen dokud proudovým pohonem nevybavíme Luny. Ale to je zatím hudba budoucnosti; Federace bude muset dlouhodobě soustřeďovat zdroje na rekonstrukci, vylepšování pohonů není aktuální prioritou. Nicméně teď je naším nejlepším zájmem pokračovat v průzkumech, v hrubých rysech poznat okolní prostředí, jak astrografické, tak politické. Je lepší navazovat první kontakty s posádkami, jako je ta vaše, než se proudovými rychlostmi vrhat do vzdálených koutů Galaxie. Navíc je potřeba najít si nové přátele... ale také poznat a zhodnotit potenciální hrozby.“ Riker nahlížel na admirála v novém světle. Masc sice proslul zejména svým optimismem, byl ale také zkušeným veteránem, který si nedělal žádné iluze. Obzvlášť v dnešní době ne. „Taková byla naše mise celou dobu, je to tak, admirále?“ otázal se Riker. „Umetat cestu budoucím proudovým lodím.“ „Oficiálně ne,“ ušklíbl se Masc. „Pokud by tomu tak bylo, věděli byste o tom. Ale jak vývoj proudu úspěšně postupoval, začala s ním Flotila počítat čím dál víc.“ Riker pokýval hlavou. Tím se vysvětlovalo mnohé.

Když Titan překročil hranice Gumovy mlhoviny, oblasti rozsáhlejší než celá Federace se všemi sousedy dohromady, očekávalo se, že v ní stráví několik let. Reálně

Přes dravé moře

15

by bylo potřeba stovky lodí, které by takovouto oblast zkoumaly celá staletí. Hvězdná flotila však vyslala jen dvě – nejprve Titan a Ganymedes – ten byl však záhy poškozen a musel se na čas vrátit do doků, a jeho průzkumnou zónu převzal Charon, který bohužel o dva měsíce později ztroskotal na Orishe.

A i když zůstal na průzkum mlhoviny Titan sám, nařídila mu Flotila vydat se ještě dál a prozkoumat vnitřní okraj ramene Orionu. Zdůvodnila to tím, že hvězdné mapy a databáze získané Titanem a Charonem od místních civilizací – Pa’haquelů, Vomninské konfederace a Hvězdného velení Gam-Pu – poskytly Flotile o vnitřním uspořádání této mlhoviny dostatek informací.

Riker spěch Hvězdné flotily nechápal. I zabydlená, prozkoumaná oblast může skýtat překvapení; vesmír je obrovský, a i dnes existují soustavy necelých sto světelných let od Země, jejichž směrem Flotila nikdy nevyslala pilotované průzkumné lodě. Hvězdné lodě ve snaze získat přehled nad celou oblastí byly nuceny přeskočit spoustu úžasných objevů. Jistě, sám Riker se kdysi vyjádřil, že směřuje jedině vpřed, nemyslel však takovým kvapem. „Abych pravdu řekl, admirále, nejsem si jistý, že jsem nadšený vyhlídkou stát se pouhým předvojem skutečných průzkumníků.“ „To nikdo netvrdí, Wille. Pravda... pobízeli jsme vás letět, co nejdál to půjde, ale nikdo vám nebránil věnovat se skutečné vědě. Vaším cílem je zaměřit se na nejvýznamnější objevy, dosáhnout až na vrchol. Každá mise musí mít své priority.“ „Se vší úctou, admirále, před borgskou invazí bylo naším posledním úkolem mapování nezajímavého, prázdného sektoru mezi galaktickými rameny.“ Masc se ušklíbl.

16

Christopher L. Bennett

„Kde jste mimochodem narazili na klíč k řešení celé borgské krize. Nikdy nic nepoznáte, dokud se za tím nevydáte, Wille. Jednou prohrajete, jindy se to mnohonásobně vyplatí.“ Riker o jeho slovech zapřemýšlel. Když si vzpomněl na všechny objevy, které Titan za minulý rok učinil, pocítil upřímnou touhu opět se vydat na průzkumnou misi. „Kam tedy máme letět příště, pane? Zpět do oblasti mezi rameny? Až k rameni Lodního kýlu?“ Masc se uchechtl. „Hm, myslím, že můžeme najít kompromis, který bere v potaz vzdálenost i pečlivost.

Pro jistotu si vás budeme raději držet relativně blízko domova, aby při zveřejňování vašich hlášení nenastávaly velké prodlevy. Ale poletíte dost daleko na to, aby byla vaše cesta zajímavá. Momentálně vám nemůžu sdělit, kam se vydáte; stále ještě přemýšlíme, jak naše Luny rozmístit. Váš náhlý návrat domů nám celý plán rozhodil. Uvědomíme vás, jakmile vám vytyčíme kurz.

Ale prozatím máte vy i vaše posádka nařízenu dovolenou. Titan navíc vyžaduje spoustu oprav. Nemluvě o řadě vylepšení. Pokud má být vlajkovou lodí naší průzkumné flotily, potřebuje to nejnovější a nejlepší, co můžeme nabídnout. A, ehm, musí být pokud možno odolná, protože poletíte mimo dosah základen a opravárenských doků. Pravdou je, že třídu Luna jsme obrnili, jak to jen šlo, ale po té záležitosti s Charonem nechceme nic riskovat.“ „Já i má posádka si toho ceníme, pane.“ Masc pozvedl obočí. „Vy i komandér Troi určitě potřebujete, aby vaše dcera byla v co největším bezpečí.“ Riker se ušklíbl. „Pane, rozhodně nechci, aby mé obavy o rodinu měly vliv na mé povinnosti...“ Masc mávl rukou. „O to se nestarejte, kapitáne.

Upřímně, mám neodbytný pocit, že vaše dítě bude ve

Přes dravé moře

17

větším bezpečí někde na okraji než tady ve Federaci.

Právě teď je z nás velký, nepohyblivý terč.“ Po chvíli zádumčivého ticha se Riker zeptal: „A co když tam venku narazíme na další Borgy nebo Dominion?“ Admirál se neradostně pousmál. „Zkuste jim neprozradit, kde bydlíme.“

VULKÁN, HVĚZDNÉ DATUM: 58239,3 Našla ho v poušti, kousek za hranicemi města. V týdnech po svém návratu domů sem během prodloužené dovolené chodíval meditovat – pokud ovšem byly meditace tím, co vyhledával. T’Pel věděla, že v poslední době bylo pro Tuvoka těžké meditativního stavu dosáhnout. Vršící se traumata z doby strávené ve Flotile mu oslabila emocionální kontrolu; chápala, že sem chodí, nejen aby našel ticho a klid, které se snažil obnovit i ve svém nitru, ale také aby zabránil případným rozpakům, kdyby dal před sousedy průchod svým emocím.

Tuvokova neschopnost meditovat T’Pel znepokojovala, protože mu bránila vyrovnávat se se ztrátou. T’Pelin žal nad smrtí jejich nejmladšího syna Elietha – který spolu se svou manželkou Ione zahynul na Denevě, když pomáhali jiným v evakuaci, zatímco Borgové ničili kdysi vzkvétající kolonii Federace – byl stejně hluboký jako Tuvokův, ne-li hlubší, jelikož se synem za svůj život strávila mnohem více času. Nepadla na ni žádná hanba; vulkánská filozofie uznávala žal jako odpovídající reakci na ztrátu. Pozdrav „Truchlím s tebou“ byl starobylým vyjádřením emocí, které ani sám Surak nedokázal zavrhnout. Ačkoli ve svém učení varoval před podlehnutím oslabujícím emočním následkům žalu, a obzvlášť před sklony proměnit žal v touhu po pomstě a násilí, zdůrazňoval, že i ta nejlogičtější, od emocí oproštěná

18

Christopher L. Bennett

civilizace musí oslavovat život a rodinná a společenská pouta a brát ohled na ztrátu způsobenou smrtí jedince, obzvlášť člena rodiny, a přijmout její význam. Jinak by, jak napsal, jejich absence vedla k bezcitnému ničení vazeb, které jedinci umožňovaly fungovat ve společnosti.

T’Pel truchlení zvládala díky meditacím. Avšak v nitru zažívala hlubokou prázdnotu a silnou bolest.

Stále pro ni bylo obtížné přijmout skutečnost, že syna už nikdy nespatří, nikdy jej neuslyší, nebude s ním připravovat jídlo ani se s ním nebude hádat o kariérních volbách. Přijala však tuto novou skutečnost jako součást svého současného já, integrovala ji do své psychiky tak, aby neutrpěly její povinnosti ani schopnost jasně uvažovat.

Tuvok na tom byl ovšem mnohem hůř. Zaslechl její kroky a otočil se. Všimla si, že má opuchlé oči. Ačkoli pouštní vítr veškeré důkazy odvál, věděla, že plakal. Bez jediného slova k němu natáhla dva prsty a on jí dotek opětoval. Kdesi hluboko pocítila zmatek, který v něm bouřil. Obrnila se a dovolila, aby ji jeho emocionální vír zasáhl. Zůstala silná a klidná, stala se jeho kotvou.

Vnímala vděk a lásku, kterou k ní vysílal, stejně stoicky jako veškeré ostatní city. „Manželi,“ pronesla, „Hvězdná flotila zaslala opravený odhad data odletu Titanu. Máme se hlásit na palubě k datu 58260,0... anebo požádat o přeložení k datu 58245,0.“ Tuvok přikývl. Řada členů posádky již o přesun zažádala, povětšinou proto, aby se podíleli na rekonstrukcích – Chwolkk, Okafor a Roakn – anebo se vrátili domů k rodinám – jako to udělali Bohn, Ichi a Worvan.

Ačkoli T’Pel několik z nich podezírala, že odešli, protože se výjimečně rozmanité posádce Titanu nezvládli přizpůsobit. Například Fo Hachesa a Kenneth Norellis nikdy nedokázali vnitřně přijmout zvláštnosti jiných

Přes dravé moře

19

kultur, býložravý Lonam-Arja si zase nemohl zvyknout na stolování v přítomnosti většiny masožravců. Podle T’Pelina mínění jejich odchod posádku Titanu nijak neochudí. „Dnešní datum je 58239,3,“ připomněla mu. „Zbývá nám málo času učinit rozhodnutí.“ „Nám?“ opáčil Tuvok chraplavě. „Vím, že si přeješ na Titanu zůstat.“ „To ano. Zavázala jsem se pečovat o Noaha Powella a Totyarguila Bolajiho. A jakmile komandér Troi porodí, mohu jí vypomoct s výchovou dcery.“ Péče o skupinku dětí z Titanu umožnila T’Pel využít zkušenosti, které od chvíle, kdy jejich nejmladší potomek opustil domov, zůstávaly nevyužité. Mohla být znovu užitečná, a to ji uspokojovalo. „Ale pokud se nevrátím, bez pečovatele nezůstanou. Navíc borgská invaze po sobě zanechala spoustu sirotků; mé zkušenosti se mohou uplatnit i zde.“ Zvažovala, zda by osvojením válečného sirotka, či hned několika, dokázal Tuvok žal překonat. „Rozhodující tedy zůstává, zda jsi dle svého uvážení připraven vrátit se na pozici taktického důstojníka Titanu.“ „Pak máme problém. Nevěřím, že jsem.“ T’Pel přikývla na souhlas, ne na srozuměnou. „Prosím, objasni mi logický základ svého závěru.“ „Nejsem přesvědčen o své dostatečné emocionální stabilitě k výkonu funkce.“ „Tvá logika mi uniká. Nebyl snad tvým předchůdcem na pozici nadporučík Keru? To je velmi emocionální osobnost, pokud já vím. A několik dní před převzetím taktického postu se vyrovnával se ztrátou partnera.“ „To připouštím.“ „Komandér Valeová bývala taktickou důstojnicí na Enterprise. Je pozemšťanka, a tudíž nadmíru emocionální.“

20

Christopher L. Bennett

„To rovněž připouštím.“ „Ba co víc, jejím předchůdcem na tomto postu byl, tuším, Klingon...“ Tuvok pozvedl obočí. „Přímým předchůdcem ne. Ale tvůj argument je správný, manželko. Avšak sama víš, že jako Vulkánec musím usilovat o vyrovnanost. Naše emoce jsou příliš nestálé, abych jim dal volný průchod.“ „Nestálejší než klingonské?“ „Ostatní druhy jsou uzpůsobené své emoce zužitkovat. Mé životní úsilí tkví v jejich ovládnutí a udržení.

Jen tak mohu fungovat.“ „Od našeho setkání s hvězdúzami ses snažil začlenit své... méně udržitelné emoce do běžného života – ovládnout je pomocí logiky, pokud jsi je nedokázal racionalizovat. Po většinu standardního roku to zdárně fungovalo.“ „Jenže jsem nebyl nucen vyrovnat se s tak silnou emocí,“ odvětil. „S žalem nad ztrátou syna, s výčitkami... že jsem s ním nebyl do úplného konce a neřekl spoustu věcí, které jsem říci mohl. Co kdybys byla na jeho místě ty, T’Pel? Kdybychom se vrátili na Titan a já o tebe přišel... Nedokázal bych bez tebe existovat.

Jako důstojník... ani jako osobnost.“ Opět přiložila své prsty k jeho, a přijala tak jeho zpověď. „Manželi... to je obava, jíž musí čelit všichni, kdo žijí ve svazku. Nepochybně si tím dennodenně procházejí i kapitán Riker a komandér Troi. Pokud dokáží fungovat tváří v tvář riziku... pokud jedinci jako nadporučík Keru a sestra Ogawa dokáží žít dál po smrti svých životních partnerů... proč bychom my, Vulkánci, toho nebyli schopni?“ Pohlédla mu do očí. „Ptala jsem se tě, manželi, abys mi popsal logiku, která tě vede k tvým rozhodnutím. Tu jsi mi neposkytl.

Přes dravé moře

21

Poznala jsem ale obavy. Strach splnit úkol kvůli spekulacím o možných negativních následcích není logický.

Ne, dokud pravděpodobnost takových negativních následků není prokázána jako nepřijatelně vysoká. Nemám tolik zkušeností s vyhodnocováním rizik jako ty; můžeš mi dokázat, že jde o tento případ?“ Tuvok sevřel rty. „Ne. Nemohu. Můj úsudek je očividně narušený.“ „V tom případě by ti nepochybně prospěla další sezení s komandérem Troi. Minulý rok ti znatelně pomohla vše překonat.“ A pomohla vše překonat i mně, dodala si pro sebe v duchu. Ačkoli byla svému manželovi naprosto oddána, jeho narůstající emocionálnost byla v jejich soužití občas... rušivá. Náročná pro respektování. Poradkyně Troi byla jedinou osobou, které se T’Pel dokázala s potížemi svěřit. „A protože komandér Troi zůstává na Titanu, nabízí se, že je i v našem vlastním zájmu setrvat na jeho palubě.“ Tuvok si, byť s úsudkem mírně narušeným, zachoval schopnost činit rychlá rozhodnutí. Po chvíli přemýšlení přikývl. „Dobře. Budeme se hlásit na palubě Titanu hvězdného data 58250.“ „Máme čas do data 58260,“ připomněla mu. „Jistě. Ale jako druhý důstojník bych měl jít příkladem.“ Její prsty se v tichém souhlasu dotkly jeho. Začal se opět podobat sám sobě.

U.S.S. TITAN, HVĚZDNÉ DATUM: 58327,6 „Mohu vás ujistit, poradkyně Troi, že není důvod se obávat.“ Vlídná slova přicházející z úst masožravého ještěra cenícího zuby ostré jako břitvy zněla poněkud ne-

22

Christopher L. Bennett

přesvědčivě. Deanna Troi věděla, že doktoru Reeovi křivdí, když o něm smýšlí jako o predátorovi, ale přesvědčit nestálé hormony nebylo úplně snadné. „Doktore, zkolabovala jsem uprostřed porady.“ „To je poněkud přehnané tvrzení. ‘Omdlela’ by bylo přesnější. Jednoduše máte nízké elektrolyty.“ „Jste si jistý, že dítě je v naprostém pořádku? Tohle těhotenství mi připadá... jiné.“ „I když riskuji, že to bude znít necitlivě, vezmu-li v úvahu vývoj vašeho předchozího těhotenství, považoval bych momentální stav za dobré znamení.“ Deanna sebou při pomyšlení na potrat, kterým si prošla loni v září, vyděšeně trhla. I když Caeliarové poškozené geny jejího plodu opravili, nebylo snadné se nebát. „Vlastně,“ pokračoval Ree, „se vaše dcera vyvíjí rychleji, než je obvyklé. Touto rychlostí přijde na svět za necelé tři měsíce.“ Deanna se zarazila. To bylo o měsíc dřív, než bylo běžné pro pozemšťana, a o dva v případě Betazoida. „Možná i dřív. Její zrychlený růst nepochybně značně zatěžuje váš metabolismus, právě proto jsou vaše elektrolyty na dně. Předepíšu vám výživnější stravu a spoustu tekutin.“ „Proč jste se o tom nezmínil dřív?“ otázala se trochu dotčeně. „Mohlo by to znamenat problémy? Možná jde o následek caeliarského léčení?“ „Nebyl jsem si úplně jistý. Prenatální vývoj humanoidních míšenců je zpravidla nepředvídatelný, obzvlášť v případech, kde do hry vstupuje genetická terapie nutná k hybridizaci. Je možné, že caeliarská léčba nějaké následky mít bude, ale může jít jen o vrtochy smíšené pozemsko-betazoidské biologie.“ Položil jí šupinatou ruku na rameno. „Buďte klidná, dítěti žádné riziko nehrozí. Vždyť díky Caeliarům jste zdravá jako žena na úrovni dvou třetin vašeho skutečného věku. Zrychlené

Přes dravé moře

23

těhotenství byste měla bez obtíží zvládnout – se správnou stravou a hydratací,“ dodal.

Jakmile ošetřovnu opustila, posilněná výživným nápojem a vitaminovou injekcí, navíc s paddem obsahujícím doktorova stravovací doporučení v ruce, cítila se Deanna za svou úzkost trapně. Když se jí emoce uklidnily, uvědomila si, jak iracionálně se chovala. Věděla, že jak ona, tak dítě jsou zcela zdraví – „odporně dobře zdraví“, jak Christine Valeová s oblibou popisovala její post-caeliarský stav – a že by doktor Ree před ní neskrýval nic, co by její těhotenství mohlo ohrozit.

Uvědomovala si také, že úzkost, kterou cítí, není jen její. Těsně před poradou absolvovala sezení s Tuvokem.

Jeho silný pocit prázdnoty ostře rezonoval s Deanniným vlastním žalem ze ztráty jejího a Willova nenarozeného dítěte, který ji i po téměř sedmi měsících bodal u srdce jako nůž. Nedokázala tak nepředstavitelnou bolest přijmout, a tak když jí Ree sdělil, že ani dcera, kterou nosí pod srdcem, nepřežije, nebyla ochotna těhotenství ukončit, přestože jí hrozila vlastní smrt. Nedokázala se postavit představě, že by přišla o další dítě. Dokonce i když dceru zachránili Caeliarové a i když se s Willem radovali, že v ní roste nový, silný život, vzpomínka na duševní muka ji stále děsila.

Během sezení s Tuvokem ji jeho obdobný žal zasáhl a umocnil její vlastní úzkosti.

Občas uvažovala, zda by neměla požádat Haaje nebo Huilana, aby Tuvokova sezení převzali; možná byla minulými událostmi příliš ovlivněná, aby zůstala objektivní. Jako empatička se ovšem domnívala, že identifikace s pacientovými traumaty není ničím špatným.

Dokud si dokázala zachovat vyrovnaný úsudek a sama docházela na sezení k Haajovi, věřila, že dokáže zvládnout vše. Navíc to byla i Tuvokova volba. Už se s ním o tom radila dřív, avšak trval na tom, aby jeho tera-

24

Christopher L. Bennett

peutkou zůstala ona. Vybudovali si mezi sebou zdravé vzájemné porozumění – pouto, které si utvořili minulý rok během kontaktu s Pa’haquely, a Tuvok by se jen s obtížemi otevřel novému psychologovi.

Deanna, pohroužená do vlastních myšlenek, málem vrazila do ženy, která se kvapem vynořila zpoza rohu. „Jejda! Promiňte, poradkyně. Nedávala jsem pozor.“ „Nic se nestalo,“ opáčila automaticky. Stála před ní Ellec Krotine, jedna z nových poddůstojnic z oddílu bezpečnosti – štíhlá Boslička se světlými, třešňově červenými vlasy. Podobnou barvu před časem nosila i Christine Valeová, u Krotine však zřejmě šlo o barvu přirozenou. „Asi mě rozptyluje to, kam se chystáme,“ dodala Krotine. „Už jen dva dny a zamíříme do neznáma. Nemůžu se dočkat.“ Ostré nadočnicové hřebeny propůjčovaly mladé ženě se zlatou pokožkou elegantní jestřábí vzezření (trojité vroubkování na čele navíc připomínalo dravčí stopu), sama však byla tichá, vyrovnaná a zvídavá, dokonce i její nadšení v hlase znělo nenuceně a ležérně. Navzdory zařazení do bezpečnostních složek v ní čas strávený na U.S.S. da Vinci – jednom z nejlepších krizových plavidel Inženýrských sborů Hvězdné flotily – probudil zápal objevovat neznámo a řešit zajímavé vědeckotechnické problémy.

Ačkoli formálně v těchto oblastech vzdělaná nebyla, při vstupním pohovoru se Deanně svěřila, že se na nich ráda nepřímo podílí a doplňuje si vědomosti. „No nic, musím jít,“ omluvila se Krotine. „Nadporučice Pazlar pořádá přednášku o sektorech, které leží před námi. Miluju hvězdnou kartografii téhle lodi. Není ta mikrogravitace úžasná?“ Deanna nezávazně zamručela; v poslední době se jí dělalo špatně i při běžné gravitaci.

Přes dravé moře

25

Ale usmála se a popřála Krotine, aby se bavila, a vychutnávala si nával optimismu, který v té chvíli vyzařoval z Ellečina jemného úsměvu.

Vydala se dál chodbou, napnula své smysly a pocítila stejné nadšení z nadcházejících dnů ve většině myslí kolem sebe. Titan měl konečně opět vkročit na nezmapované území v souhvězdí Velkého psa, za Adaharou a Muliphenem, mezi Gumovou mlhovinou a oblastí Orionu. Právě teď se nacházeli v sektoru Kavrot, na území před čtyřmi či pěti lety zmapovaném klingonskou flotilou lodí třídy Qang. Melořin kartografický tým však musel provést rozšířený průzkum, jelikož Klingony zajímala spíš území vhodná k dobývání než ryzí věda.

Oblast tedy už na mapách byla. Po borgské invazi se spojenectví mezi Federací a Klingony upevnilo víc než kdy dřív, dokonce natolik, že lodě Hvězdné flotily směly volně prolétávat územím nárokovaným Říší a automaticky získaly přístup ke klingonským kartografickým údajům.

Pro Federaci a její sousedy nastaly zajímavé časy.

Borgský úder narušil místní politickou, ekonomickou a společenskou stabilitu a následky se teprve měly projevit.

Deanna opravdu litovala, že budou na čas mimo dění; nejenže by během krizí mohla využít své diplomatické schopnosti, také ji zajímalo, jak si po sociologické stránce civilizace ve známém vesmíru na nové uspořádání zvyknou.

Rozdělí je to, nebo se semknou jako nikdy předtím?

Duchem však byla stále průzkumnicí stejně jako Will Riker. A žila na lodi spolu s třemi sty padesáti dalšími bytostmi, připravenými vydat se do neznáma. Pro mnohé bude těžké setřást jho minulých měsíců. Řada z nich během invaze o někoho přišla nebo při vší té neskutečné zkáze utrpěla šrámy na duši. Svých traumat se

26

Christopher L. Bennett

jen tak nezbaví. Přesto byla posádka Titanu připravená vydat se opět vpřed.

Bez ohledu na to, o co přišla... stále na ni čekalo něco, co mělo být objeveno.

Christopher L. Bennett

PŘES DRAVÉ MOŘE Z anglického originálu STAR TREK: TITAN OVER A TORRENT SEA, vydaného nakladatelstvím Pocket Books v New Yorku roku 2009, přeložil Jakub Marek Grafická úprava obálky Jakub Schejbal Jazyková redakce Albert Balatka a Helena Šebestová Odpovědný redaktor Boris Hokr Technická redaktorka Halina Kaslová Řadu Star Trek řídí Albert Balatka Počet stran 328 Vydala Euromedia Group, a. s. v edici Laser Nádražní 30, 150 00 Praha 5 v roce 2019 jako svou 10 646. publikaci.

Sazba Laser-books PLZ s.r.o.

Tisk TBB, a.s., Banská Bystrica Vydání první www.euromedia.cz Naše knihy na trh dodává Euromedia – knižní distribuce, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky-vo@euromedia.cz Knihy lze zakoupit v internetových knihkupectvích www.booktook.cz a www.knizniklub.cz