4
KRÁTKODOBÝ FINANČNÍ MAJETEK
Charakteristika finančních účtů
4 KRÁTKODOBÝ FINANČNÍ MAJETEK A PENĚŽNÍ PROSTŘEDKY CHARAKTERISTIKA A OCEŇOVÁNÍ FINANČNÍCH ÚČTŮ. ÚČTOVÁNÍ JEDNOTLIVÝCH SKUPIN KRÁTKODOBÉHO FINANČNÍHO MAJETKU A KRÁTKODOBÝCH BANKOVNÍCH ÚVĚRŮ. Právní úprava: Obsahové vymezení a postup účtování Vyhláška § 12 ČÚS č. 016 – Krátkodobý finanční majetek a krátkodobé bankovní úvěry ČÚS č. 008 – Operace s cennými papíry a podíly Oceňování Zákon o účetnictví § 24, 25, 27 ČÚS č. 008 – Operace s cennými papíry a podíly Kurzové rozdíly ČÚS č. 006 – Kurzové rozdíly Daňová účinnost hodnoty CP při prodeji ZDP § 24, 25
4. 1 CHARAKTERISTIKA FINANČNÍCH ÚČTŮ V účtové osnově pro podnikatele je pro účtování na finančních účtech vyhrazena 2. účtová třída, kde se soustřeďují rozvahové účty, které mohou být jak aktivní, tak pasivní. Především se zde nacházejí účty pro majetek, který je charakteristický vysokou likvidností (tj. pohotovostí k rychlému disponování s tímto majetkem). Jedná se tedy o peněžní hotovost, šeky, ceniny, vklady v bankách bez výpovědní lhůty nebo vklady s výpovědní lhůtou do jednoho roku a obchodovatelné cenné papíry, které účetní jednotka nemá v úmyslu držet déle než 1 rok.
4. 1. 1 Členění finančních účtů Finanční účty lze rozdělit do těchto skupin: aktivní
účty (účtová skupina 21, 22, 25)
Patří sem mimo jiné: a) účty finančního majetku, tzn. 211 - Pokladna, 213 - Ceniny a 221 - Bankovní účty (vkladové účty), které lze plynule přeměňovat do jiných majetkových složek b) účty pro zachycení cenných papírů v majetku podniku, jejichž společným znakem je předpoklad, že budou v držení krátkodobě, tj. do jednoho roku, nebo že smluvená splatnost je do jednoho roku. Jedná se mj. o účty 251 - Majetkové cenné papíry k obchodování, 253 - Dluhové cenné papíry k obchodování, 255 - Vlastní dluhopisy.
80
Pokladna pasivní
KRÁTKODOBÝ FINANČNÍ MAJETEK
4
účty (účtová skupina 23 a 24)
Zahrnují se sem účty, které zobrazují krátkodobé úvěrové vztahy podniku k bankám nebo k jiným osobám (právnickým, fyzickým). Jedná se mimo jiné o tyto účty: 231 - Krátkodobé úvěry - na tomto účtu se účtují krátkodobé úvěry bez ohledu na to, zda je úvěr převeden na běžný účet, nebo banka hradí závazky za účetní jednotku přímo z úvěrového účtu. 232 - Eskontní úvěry - na tomto účtu se účtují úvěry poskytnuté bankou na eskontované směnky, popř. jiné cenné papíry, které do doby jejich splatnosti převzala banka k inkasu (podrobněji o eskontních úvěrech v kapitole 5.4 Směnky). 249 - Ostatní krátkodobé finanční výpomoci - účtují se zde krátkodobé půjčky od jiných subjektů než bank. specifickým
účtem je účet 261 - Peníze na cestě
Tento účet slouží nejen k překlenutí časového nesouladu mezi účtováním pokladních dokladů a bankovních výpisů, ale má širší použití. Používá se také při převodech mezi dvěma vlastními bankovními účty, popř. mezi běžným účtem a úvěrovým účtem (pokud nemá účetní jednotka výpisy z obou bankovních účtů současně) a k evidenci směnek na cestě. Účet Peníze na cestě může vykázat ke dni účetní závěrky zůstatek povahy aktivní nebo pasivní, a to v závislosti na tom, jaká účetní operace na konci účetního období nastala. PŘÍKLAD Odvod tržeb do banky 31. 12. nebyl bankou v daném roce zúčtován, proto zůstatek účtu na straně MD. Výběr peněz z účtu na konci roku, který nebyl bankou v daném roce zúčtován, proto zůstatek účtu na straně Dal.
&
Poznámka: Účet 261 - Peníze na cestě se v rozvaze uvádí vždy na straně aktiv, a to bez ohledu na to, na které straně vykazuje případný zůstatek. Pokud se totiž používá při převodech peněžních prostředků v rámci účetní jednotky, zůstatek tohoto účtu informuje o tom, o kolik více nebo méně má účetní jednotka peněžních prostředků, než vykazují zůstatky účtů 211 - Pokladna a 221 - Bankovní účty.
4. 1. 2 Oceňování krátkodobého finančního majetku Účetní jednotky jsou povinny oceňovat majetek a závazky způsoby podle zákona o účetnictví. Peněžní prostředky a ceniny se oceňují vždy v nominální hodnotě. Veškeré cenné papíry a podíly se při pořízení oceňují pořizovací cenou. Součástí pořizovací ceny cenného papíru jsou i vedlejší náklady s pořízením související, např. poplatky a provize makléřům, poradcům a burzám. Součástí pořizovací ceny nejsou zejména úroky z úvěrů na pořízení cenných papírů a podílů a náklady spojené s držbou cenného papíru a podílu.
4. 2 PENĚŽNÍ PROSTŘEDKY V POKLADNĚ Na účtu 211 - Pokladna se účtuje o stavu a pohybu peněz v hotovosti jak tuzemské měny, tak i měn cizích (valut). Na tomto účtu se účtuje i o šecích přijatých místo hotových peněz, o poukázkách na odběr zboží apod. Poznámka: Zákon č. 254/2004 Sb. o omezení plateb v hotovosti určuje, že maximální částka platby provedené v hotovosti činí 270 000 Kč. Platby nad tento limit je nutné realizovat bezhotovostně, zákon dokonce nedovoluje přijmout v hovosti částku, která překračuje tuto hranici. Výjimkou jsou například platby daní, poplatků, cla.
81
4
b
KRÁTKODOBÝ FINANČNÍ MAJETEK
Pokladna
OPAKOVACÍ ÚLOHA Podnikatel Ing. Jaromír Dufek podniká v oblasti poradenských služeb, pořádání seminářů a tlumočení. Podniká jako fyzická osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Není plátce DPH. Pro zaúčtování předložil příjmové a výdajové pokladní doklady (P/1 – P/4; V/1 – V/5) Úkol: Zaúčtujte jednotlivé účetní případy Doklad Obsah účetního případu
Kč
P/1
Osobní vklad
6 500
P/2
Příjem za seminář „Daňové novinky“
2 000
V/1
Zaplaceno poštovné
V/2
Zaplaceno předplatné časopisu „Účetní tip“
P/3
Příjem za daňové poradenství
V/3
Proplaceno cestovné zaměstnanci
1 260
V/4
Výplata mzdy zaměstnancům
4 700
P/4
Příjem za tlumočení do němčiny
4 500
V/5
Výběr pro osobní spotřebu
5 000
MD
Dal
210 1 650 500
4. 2. 1 Inventarizační rozdíly v pokladně Inventarizační rozdíly v pokladně se účtují na účty finančních nákladů (účet 569) nebo finančních výnosů (účet 668). Podrobněji v prvním díle učebnice. Škoda na pokladní hotovosti vzniklá krádeží se účtuje jako náklad (na účet 569). V případě, že účetní jednotka bude mít potvrzení od policie, že se jedná o zcizení neznámým pachatelem, potom lze škodu považovat v roce obdržení písemného potvrzení od policie za daňově uznatelný náklad.
&
PŘÍKLAD Schodek pokladní hotovosti ve výši 15 000 Kč byl způsoben krádeží - účetní jednotka má o tom písemné potvrzení od policie. Účtování: MD Dal Škoda podle potvrzení policie 15 000 Kč 569 211
4. 2. 2 Zálohy poskytnuté zaměstnancům Zálohy poskytnuté zaměstnancům na služební cesty, drobné nákupy a jiné účely se považují za pohledávky (na vrub účtu 335 - Pohledávky za zaměstnanci).
&
PŘÍKLAD Účetní jednotka zaplatila zálohu zaměstnanci na pracovní cestu (výdajový pokladní doklad) 2 000 Kč. Vyúčtování cestovních náhrad podle cestovního příkazu bylo v celkové výši 2 850 Kč. Řešení: MD Dal 1. Vyplacena záloha na služební cestu 2 000 Kč 335 211 2. Vyúčtování služební cesty – předložen cestovní účet 2 850 Kč 512 335 3. Doplatek zaměstnanci 850 Kč 335 211 Poznámka: Rozdíl mezi částkou cestovní náhrady a poskytnutou zálohou by bylo také možné zaúčtovat ve prospěch účtu 333 – Ostatní závazky vůči zaměstnancům a doplatek pak zaznamenat na vrub tohoto účtu. V případě, že by zaměstnanci nebyla poskytnuta záloha na služební cestu, účtoval by se ve prospěch tohoto účtu i nárok na náhradu cestovních výdajů.
82
Pokladna ÚLOHA
KRÁTKODOBÝ FINANČNÍ MAJETEK
4. 1
Společnost FIS, s.r.o., vyslala zaměstnance Milana Balíka na služební cestu do Prahy, kde se zúčastnil školení „Změny v účetnictví“.
4
b
Dne 1. 6. 2017 organizace vyplatila Milanu Balíkovi zálohu v hotovosti ve výši 2 000 Kč. Zaměstnanec dne 5. 6. 2017 provedl vyúčtování služební cesty (dle předložených dokladů): Jízdné za služební cestu: - odjezd ze Znojma do Prahy 2. 6. v 5.30 hodin (ujeto 210 km) - návrat ze služební cesty z Prahy do Znojma 3. 6. v 19.15 hodin (ujeto 210 km) Zaměstnanec použil na služební cestu svoje soukromé vozidlo. Při jeho použití pro zaměstnavatele má nárok na proplacení těchto náhrad: a) výdajů za spotřebované pohonné hmoty (výše náhrady závisí na počtu ujetých km, nákupní ceně PHM a na průměrné spotřebě PHM dle technického průkazu – v našem příkladě předpokládejte průměrnou spotřebu 6 litrů na 100 km a cenu 30 Kč za 1 litr) b) základní sazbu náhrady 3,90 Kč / 1 km (sazba platná v roce 2017) Stravné
(organizace hradí stravné ve výši odpovídající horní hranici níže uvedených pásem) Ubytování v hotelu 1 000 Kč Dne 8. 6. 2017 byl zaměstnanci proveden doplatek cestovného v hotovosti Úkol č. 1: Vyplňte cestovní příkaz. Vyúčtování služební cesty: Auto: Řidič: Místo jednání: Účel cesty: Datum
CESTOVNÍ PŘÍKAZ
Škoda Octavia, 1P0 6501 (soukromé vozidlo Milana Balíka) Milan Balík Praha Školení
Odjezd – příjezd Místo jednání
v hod.
Odjezd Příjezd Odjezd Příjezd
Vzdálenost v km
Jízdné
Stravné
Vedlejší výdaje
Celkem
Celkem Záloha Doplatek – přeplatek Poznámka: Sazby stravného od 1. 1. 2017 (dle zákoníku práce): a) pásmo 5 – 12 hodin 72 až 86 Kč b) pásmo 12 – 18 hodin 109 až 132 Kč c) pásmo přes 18 hodin 171 až 205 Kč
Úkol č. 2: Zaúčtujte všechny účetní případy související se služební cestou. Datum Obsah účetního případu
Kč
Záloha na služební cestu
…….
Vyúčtování služební cesty
…….
Doplatek cestovného
…….
MD
Dal
83
4
b
KRÁTKODOBÝ FINANČNÍ MAJETEK ÚLOHA
Pokladna
4. 2
Společnost HAPPY, s.r.o., poskytla zaměstnanci zálohu na nákup kancelářských potřeb 1 000 Kč. Zaměstnanec předložil vyúčtování – stvrzenku na nákup kancelářských potřeb 750 Kč (cena včetně daně, sazba DPH 21 %). Zbývající část vrátil zaměstnanec do pokladny. Úkol: Zaúčtujte jednotlivé účetní případy. Č. Obsah účetního případu
Kč
1. V hotovosti vyplacena záloha zaměstnanci
………
2. Vyúčtování - cena bez daně
………
- DPH 21 %
MD
Dal
………
3. Vrácení zbytku zálohy do pokladny
………
4. 2. 3 Valutová pokladna Pokud má účetní jednotka valutovou pokladnu, je účtování shodné s účtováním korunové pokladny, peněžní údaje musí být vyjádřeny v domácí i zahraniční měně. Poznámka: Analytická evidence musí být vedená samostatně podle jednotlivých měn.
&
PŘÍKLAD na evidenci valutové pokladny Datum Doklad
Text
Příjem EUR
1.1.2017
-
2.2.2017
VPD 1
4.6.2017
PPD 1
*)
Poč. zůstatek - kurz 26,40 Nákup zboží - kurz 26,20 Tržby za zboží - kurz 26,39
Výdaj Kč
EUR
200 600
Zůstatek Kč
5 240
15 834
EUR
Kč
1 000
26 400
800
21 160
1 400
36 994
Pro přepočet cizí měny na českou měnu ke dni uskutečnění účetního případu může účetní jednotka používat:
denních kurzů platných v den uskutečnění účetního případu (kurz dle ČNB) pevných kurzů stanovených k určitému datu po bankou vymezené období (např. stanovených k prvému dni roku
nebo pololetí, čtvrtletí, měsíce). Pevný kurz může účetní jednotka měnit také v průběhu vymezeného období, v případech vyhlášené devalvace nebo revalvace české koruny musí být změněn vždy.
Přepočet valutové pokladny ke dni účetní závěrky V případě, že valutová pokladna vykazuje zásobu valut ke dni účetní uzávěrky, musí být valuty přepočteny podle kurzu ČNB platného k 31. 12. Vzniklé kurzové rozdíly ovlivňují výsledek hospodaření, tzn. účtují se buď na nákladový účet 563 – Kurzové ztráty, nebo na výnosový účet 663 – Kurzové zisky.
&
PŘÍKLAD Ve výše uvedeném příkladě valutová pokladna vykazuje zásobu valut ke dni účetní uzávěrky ve výši 1 400 EUR. Předpokládejte, že kurz ČNB k 31. 12. 2017 je 26,50 Kč. Řešení: Výpočet kurzového rozdílu: Stav valutové pokladny v Kč (dle kurzu ČNB k 31.12.) Stav valutové pokladny dle účetnictví Kurzový rozdíl … zisk Účtování: 31. 12. 2017 Kurzový zisk
84
37 100 Kč 36 994 Kč 106 Kč 106 Kč
MD Dal 211.AE 663
Pokladna
4
KRÁTKODOBÝ FINANČNÍ MAJETEK
Nákup valut do pokladny výběrem z bankovního účtu Nákup valut do pokladny při výběru z banky bude přepočten podle kurzu účetní jednotky platného v den vzniku účetního případu. Peněžní ústav ale prodává účetní jednotce valuty ve svém kurzu, a tak zde vzniká kurzový rozdíl, který ovlivňuje buď náklady (účet 563 - Kurzové ztráty), nebo výnosy (účet 663 - Kurzové zisky). PŘÍKLAD 10. července nákup valut (1 000 EUR) od banky - kurz banky 26,40 Kč / 1 EUR. Denní kurz ČNB dne 10. července byl 26,22 Kč / 1 EUR.
&
Účtování: MD Dal 1. Zaplaceno z běžného účtu (výpis) 26 400 Kč 261 221 2. Příjem do valutové pokladny 26 220 Kč 211.100 261 3. Kurzový rozdíl 180 Kč 563 261 Pro valutovou pokladnu je nutné mít samostatný analytický účet, například 211.100 - Pokladna EUR. P. S. Pokud by účetní jednotka platila za výměnu valut ještě poplatek bance, zaúčtuje se 568 / 221. UPOZORNĚNÍ Dle ZoÚ lze v případě nákupu cizí měny za českou měnu použít kurzu, za který účetní jednotka u příslušné banky nebo směnárny cizí měnu nakoupila nebo prodala.
ÚLOHA
b
4. 3
Počáteční zůstatky:
211.100 – Korunová pokladna 211.200 – Valutová pokladna
!
29 000 Kč 26 000 Kč (1 000 CHF po 26 Kč)
Úkol: Zaúčtujte jednotlivé účetní případy. Č. Obsah účetního případu
CHF
Kč
1. Nákup valut ve směnárně (kurz 25,80 Kč / 1 CHF)
1 500
………
2. Záloha zaměstnanci (kurz 25,70 Kč / 1 CHF)
2 000
………
---
………
3. Kurzový rozdíl ve valutové pokladně k 31. 12. *)
MD
Dal
Výpočet kurzového rozdílu: Stav valutové pokladny v Kč (kurz ČNB k 31.12. 25,50 Kč / 1 CHF) ………… Kč Stav valutové pokladny dle účetnictví ………… Kč Kurzový rozdíl … zisk / ztráta ………… Kč
*)
Výplata valut na zahraniční služební cesty U zahraničních služebních cest je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci zálohu na služební cestu. Pro určení korunové hodnoty vyúčtování zahraniční služební cesty se použije stejný kurz jako v den určení výše zálohy. Případný doplatek zaměstnanci musí být uhrazen vždy v české měně, ale vrácení přeplatku může být provedeno jak v české, tak v zahraniční měně. PŘÍKLAD Zaměstnanec byl vyslán na zahraniční pracovní cestu do Rakouska. Na tuto cestu mu byla poskytnuta záloha ve výši 100 EUR. V den určení výše zálohy byl kurz ČNB 26,80 Kč/EUR. Po skončení zahraniční pracovní cesty vyúčtoval zaměstnanec cestovní náhrady ve výši 145 EUR. Analytická evidence pokladny: 211.1 – Korunová pokladna, 211.2 – Valutová pokladna (EUR)
&
85
4
KRÁTKODOBÝ FINANČNÍ MAJETEK
Ceniny
Řešení: Výpočet: Zaměstnanci vznikl nárok na doplatek, který se vyplácí vždy v české měně. Po přepočtu tohoto doplatku kurzem ČNB platným v den určení výše zálohy činí doplatek 45 € * 26,80 = 1 206 Kč. Účtování: MD Dal 1. Záloha na služební cestu 100 € 2 680 Kč 335 211.2 2. Vyúčtování služební cesty 145 € 3 886 Kč 512 335 3. Doplatek 1 206 Kč 335 211.1
b
ÚLOHA
4. 4
Účetní jednotka používá pro přepočet EUR na Kč po celý rok pevný kurz (kurz vyhlášený k prvnímu dni účetního období činil 26,50 Kč/1 €). Kurz ČNB na konci účetního období byl 27 Kč /1 €. Úkol: Zaúčtujte jednotlivé účetní případy. Č. Obsah účetního případu
€
Kč
1. Nákup valut v bance - příjem do valutové pokladny
500
……..
2. Výpis z BÚ - zaplaceno za nákup valut
---
13 400
---
650
3. Kurzový rozdíl
---
……
4. Zaplacena záloha na služební cestu
400
……
5. Vyúčtování zahraniční služební cesty
450
……
6. Doplatek zahraniční služební cesty (50 * 26,50)
---
…..
7. Kurzový rozdíl na konci účetního období
---
……
- poplatek bance za výměnu
MD
Dal
P.S. Před nákupem valut nevykazovala valutová pokladna žádný počáteční zůstatek. MD MD
D D MD
D
INTERAKTIVNÍ VÝUKA - SCHÉMATA ÚČTOVÁNÍ www.moderni-vyuka.svse.cz
4. 3 CENINY Na účtě 213 - Ceniny se účtuje stav a pohyb cenin. Jedná se zejména o poštovní známky, dálniční nálepky, kolky, zakoupené stravenky, telefonní a ostatní karty, mají-li hodnotu, ze které bude moci být po vydání do užívání čerpáno. V některých případech lze zaúčtovat nákup cenin přímo do spotřeby (tzn. že se neúčtuje přes účet 213 - Ceniny), jedná se zejména o drobné nákupy cenin, které byly okamžitě vydány (například nákup několika kusů poštovních známek).
b
OPAKOVACÍ ÚLOHA Úkol: Zaúčtujte jednotlivé účetní případy, které se vyskytly ve firmě při nákupu a výdeji cenin. Č. Obsah účetního případu 1. Nákup kolků za hotové (nebyly vydány do spotřeby)
4 000
2. FAP za nákup poštovních známek
5 000
3. Výdej známek do spotřeby
1 000
4. Při inventarizaci známek zjištěno manko
86
Kč
500
MD
Dal
Ceniny
KRÁTKODOBÝ FINANČNÍ MAJETEK
4
Účtování stravenek Poněkud složitější (a přitom v praxi velmi často používané) je účtování stravenek. Při účtování se musí vycházet z daňových předpisů: Účetní jednotka může přispívat na závodní stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované až do výše 55 % ceny jednoho hlavního jídla, maximálně však do výše 70 % stravného při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin (§ 24/2/j/4 ZDP). Z výše uvedeného vyplývá, že pokud účetní jednotka prodává stravenky svým zaměstnancům a přitom se částečně podílí na jejich úhradě, částka do výše 55 % z ceny stravenek je pro ni daňově uznatelným nákladem účtovaným na účtě 527 - Zákonné sociální náklady. Pokud přispívá organizace nad tuto hranici, pak jde rovněž o náklad účetní jednotky, ale daňově neuznatelný, účtovaný na účtě 528 - Ostatní sociální náklady. Rozdíl mezi hodnotou stravenky a příspěvkem od organizace má platit zaměstnanec, a proto se zaúčtuje na vrub účtu 335 - Pohledávky za zaměstnanci. Provádí se zpravidla srážkou ze mzdy, která se zaúčtuje na vrub účtu 331 - Zaměstnanci se souvztažným zápisem ve prospěch účtu 335 - Pohledávka za zaměstnanci. Schéma účtování: 321 – Dodavatelé 213 – Ceniny 527 – Zákonné sociální nákl. Faktura za stravenky
Podíl hrazený zaměstnavatelem (daňový náklad) 528 – Ostatní sociální nákl. Podíl hrazený zaměstnavatelem nad rámec ZDP 335 – Pohledávky za zaměstnanci
Předpis k úhradě zaměstnancům PŘÍKLAD 1. Došlá faktura za nákup 100 kusů stravenek po 60,- Kč 2. Prodej 100 kusů stravenek zaměstnancům. Účtování závisí na tom, jakou částkou bude organizace přispívat zaměstnancům na hodnotu stravenek. a) organizace (tj. zaměstnavatel) přispívá zaměstnancům ve výši 30 Kč na 1 stravenku, zbývající část si hradí zaměstnanci sami b) organizace hradí celou hodnotu stravenek (zaměstnanci se na úhradě vůbec nepodílejí)
&
Řešení: Případ A: Organizace hradí 30,- Kč, tj. 50 % z ceny stravenky - jedná se o daňově uznatelný náklad, neboť může přispívat až do výše 55 % (tj. max. 33 Kč na stravenku). Případ B: Účetním nákladem je celá částka, kterou hradí organizace (tj. 60,- Kč), ale daňovým nákladem bude pouze 55%, tj. 33,- Kč (účet 527). Zbývající část (27,- Kč) je daňově neuznatelný náklad (účet 528). Účtování: MD Dal 1. Došlá faktura za nákup stravenek 6 000 Kč 213 321 ad A - část hradí organizace, část sami zaměstnanci 2. Prodej stravenek zaměstnancům 50 % z ceny stravenek hradí organizace 3 000 Kč 527 213 50 % z ceny stravenek hradí zaměstnanci 3 000 Kč 335 213 ad B - celou hodnotu stravenek hradí organizace 2. Výdej stravenek zaměstnancům 55 % 3 300 Kč 45 % 2 700 Kč
527 528
213 213
87
4
b
KRÁTKODOBÝ FINANČNÍ MAJETEK ÚLOHA
Ceniny
4. 5
Společnost Brunclík, s.r.o. (není plátce DPH) nakoupila 250 ks stravenek po 50 Kč pro zaměstnance. Rozhodla se, že bude zaměstnancům přispívat na stravenky takto: - zaměstnancům, kteří pracují ve firmě na plný úvazek … firma hradí 80 % - zaměstnancům, kteří pracují ve firmě na zkrácený úvazek … firma hradí 50 % P.S. Zbývající část si hradí v obou případech zaměstnanci sami. Úkol: Zaúčtujte jednotlivé účetní případy s nákupem a výdejem stravenek. Č. Obsah účetního případu
Kč
1. FAP za nákup 250 ks stravenek po 50 Kč
………
2. Výdej 120 ks stravenek zaměstnancům na plný úvazek
………
a)
………
b)
………
c)
………
3. Výdej 80 ks stravenek zaměstnancům na zkrácený úvazek
MD
Dal
………
a)
………
b)
………
Ekonomická výhodnost při použití stravenek pro zaměstnance oproti stejné hodnotě zahrnuté v hrubé mzdě zaměstnance Pokud zaměstnavatel chce zvýšit příjem zaměstnanců, snaží se najít takové formy odměňování, které budou výhodné jak pro firmu, tak pro zaměstnance. A jednou z těchto možností je právě příspěvek ve formě nákupu stravenek pro zaměstnance. Jedná se o ekonomicky výhodnější řešení, než kdyby zaměstnancům o tuto částku zvýšil hrubou mzdu. Rozdíly mezi příspěvkem ve formě zvýšení mzdy a příspěvkem na stravování zaměstnanců: Nákup stravenek - pro zaměstnavatele je 55 % hodnoty stravenky daňově uznatelným nákladem. Na straně zaměstnance jde zase o příjem nepodléhající dani z příjmů ani odvodům na zdravotní a sociální pojištění, a to bez ohledu na výši příspěvku. Příspěvek ve formě mzdy - zaměstnanci se z částky obsažené v hrubé mzdě srazí daň ze mzdy, zdravotní a sociální pojištění. To znamená, že ve skutečnosti čistý příjem zaměstnance by byl cca o třetinu nižší, než byla přiznaná hrubá mzda. Navíc by se zároveň zvýšily odvody zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění. V níže uvedených výpočtech jsou doloženy rozdíly mezi oběma variantami, a to jak z pohledu zaměstnance, tak z pohledu zaměstnavatele. Poznámka: Předpokládáme, že nominální hodnota stravenky je 90 Kč, firma přispívá 55 % (tj. 49,50 Kč) a je 22 odpracovaných dní v měsíci, tzn. že příspěvek zaměstnavatele činí celkem 1 089 Kč.
88
Ceniny
KRÁTKODOBÝ FINANČNÍ MAJETEK
Text
Hrubá mzda
Mzda v původní výši + příspěvek na stravování
Mzda navýšená o 1 089 Kč (tj. částku odpovídající příspěvku na stravování)
11 000 Kč
12 089 Kč
Sociální pojištění (6,5 %)
715 Kč
786 Kč
Zdravotní pojištění (4,5 %)
495 Kč
544 Kč
Sociální pojištění (25 %) – podnik
2 750 Kč
3 022 Kč
Zdravotní pojištění (9 %) – podnik
990 Kč
1 088 Kč
14 800 Kč
16 200 Kč
Zálohová daň (15 %)
2 220 Kč
2 430 Kč
Sleva na dani (na poplatníka)
2 070 Kč
2 070 Kč
150 Kč
360 Kč
Čistá mzda
9 640 Kč
10 399 Kč
Příspěvek na stravování
1 089 Kč
-------
10 729 Kč
10 399 Kč
Zaokrouhlená měsíční zdanitelná mzda
Daň ze mzdy po slevě
Čistý příjem zaměstnance
4
Shrnutí: Při použití stravenek je reálný příjem zaměstnance vyšší o 330 Kč (tj. 10 729 – 10 399). V další tabulce byla hrubá mzda stanovena v takové výši, aby bylo dosaženo čistého příjmu zaměstnance 10 729 Kč (tj. čistý příjem vypočítaný v předchozím případě při použití příspěvku na stravování). Hrubá mzda by musela činit 12 578 Kč. Na základě takto stanovené hrubé mzdy by potom bylo možné vypočítat, kolik prostředků by musel zaměstnavatel vynaložit navíc, aby zaměstnanec dostal stejnou výši čisté mzdy. Text
Hrubá mzda
Mzda + peněžní odměna
Mzda + příspěvek na stravenky
12 578 Kč
11 000 Kč
Sociální pojištění (6,5 %)
818 Kč
715 Kč
Zdravotní pojištění (4,5 %)
566 Kč
495 Kč
Sociální pojištění (25 %) – podnik
3 145 Kč
2 750 Kč
Zdravotní pojištění (9 %) – podnik
1 132 Kč
990 Kč
16 900 Kč
14 800 Kč
Zálohová daň (15 %)
2 535 Kč
2 220 Kč
Sleva na dani (na poplatníka)
2 070 Kč
2 070 Kč
10 729 Kč
10 729 Kč
Zaokrouhlená měsíční zdanitelná mzda
Čistá mzda
Náklady firmy by v případě hrubé mzdy 12 578 Kč činily 16 854 Kč (12 578 + 3 145 + 1 132). V případě, že hrubá mzda bude stále 11 000 Kč a zaměstnavatel bude přispívat na stravenky, budou celkové náklady firmy činit 15 829 Kč (11 000 + 2 750 + 990 + 1 089). Shrnutí: Rozdíl z pohledu zaměstnavatele je tedy 1 025 Kč na 1 zaměstnance za 1 měsíc. Poznámka: Tato částka se nemusí zdát příliš vysoká, ale pokud by ve firmě bylo zaměstnáno například 10 zaměstnanců, potom by za celý rok úspora v nákladech činila 123 000 Kč. Z tohoto důvodu by většina zaměstnavatelů pravděpodobně upřednostňovala příspěvek na stravování před navýšením mzdy.
89
4
Peněžní prostředky na bankovních účtech
KRÁTKODOBÝ FINANČNÍ MAJETEK
4. 4 PENĚŽNÍ PROSTŘEDKY NA BANKOVNÍCH ÚČTECH
b
OPAKOVACÍ ÚLOHA Podnik má na vybraných účtech tyto zůstatky: 221 – Bankovní účty 231 – Krátkodobé bankovní úvěry 321 – Dodavatelé
845 000 Kč 500 000 Kč 345 000 Kč
Úkol: Zaúčtujte jednotlivé účetní případy. Č. Obsah účetního případu
Kč
1. Výpis z BÚ - splátka bankovního úvěru
25 000
2. Výpis z BÚ - úhrada faktury dodavateli
50 000
3. Výpis z úvěrového účtu - splátka bankovního úvěru
25 000
4. Výpis z BÚ - úroky z provozního úvěru
10 000
- poplatky bance
1 200
- připsané úroky
800
MD
Dal
4. 4. 1 Druhy bankovních účtů Banky zřizují klientům různé bankovní účty, na nichž se účtuje o stavu a pohybu peněžních prostředků účetní jednotky v bankách - v účetnictví se evidují na účtu 221 - Bankovní účty. Na účtu 221 - Bankovní účty se účtuje: o běžných účtech - zde má účetní jednotka peněžní prostředky potřebné k financování své činnosti, zůstatek na tomto účtu je vždy aktivní o kontokorentních účtech - může mít i záporný zůstatek, neboť banka na tomto účtu může poskytovat i tzv. kontokorentní úvěr. V rozvaze se potom uvádí pasivní zůstatek jako poskytnutý bankovní úvěr v části pasiv o devizových účtech - zde jsou peněžní prostředky v cizích měnách (v účetnictví se vede v domácí i v zahraniční měně, pravidla pro účtování jsou obdobná jako u valutové pokladny) o termínovaných vkladech (pokud mají výpovědní lhůtu do jednoho roku) O termínovaných vkladech s výpovědní lhůtou delší než 1 rok se účtuje v účtové skupině 06 - Dlouhodobý finanční majetek. V případě, že podnik má více bankovních účtů, potom se pro účtování použijí analytické účty. Podkladem pro účtování v účetní jednotce na jednotlivých bankovních účtech je výpis z účtu. Ve výpise z účtu je uvedeno účtování z hlediska banky, tj. účtování opačné než v účetní jednotce. Podle tohoto výpisu se také kontroluje stav příslušného bankovního účtu v účetnictví účetní jednotky. Ke dni účetní závěrky zasílá banka účetní jednotce závěrečný výpis z účtu jako doklad k provedení inventarizace na bankovních účtech. PS: Při chybě v bankovním výpise způsobené bankou se musí účtovat shodně s bankou a chybnou položku zaúčtovat souvztažně na účtu 378 - Jiné pohledávky nebo 379 - Jiné závazky (jako pohledávku nebo závazek vůči bance). Po opravě v dalším výpise se chybné částky z těchto účtů odepíší.
90
Peněžní prostředky na bankovních účtech
KRÁTKODOBÝ FINANČNÍ MAJETEK
4
4. 4. 2 Účtování při úhradách platební kartou Platební karta představuje platební prostředek, který jeho držiteli umožňuje provádět bezhotovostní úhrady, popř. vybírat hotovost z účtu prostřednictvím bankomatů. Karta sama nereprezentuje žádnou konkrétní hodnotu, nelze ji tedy považovat za ceninu ani jinou majetkovou položku. Metodika účtování o platbách prostřednictvím platebních karet není jednotná, proto lze doporučit zvolený konkrétní způsob popsat ve vnitropodnikové směrnici. V následujícím výkladu se zaměříme na nejčastější případy účtování při používání platebních karet. Problematika bude rozdělena do dvou částí: - prodávající - přijaté platby od zákazníků (tržby), - kupující - provedené úhrady, například nákup pohonných hmot, reprezentace, platby na pracovní cestě. 1. Prodávající - přijaté platby od zákazníků Na „pokladně“ je evidována tržba, protože transakce na termínálu proběhla. Prodávající však žádnou hotovost zatím nemá. Předpokládá, že za jeho prodej mu budou připsány peněžní prostředky na bankovní účet. Doklady o tržbách za prodané zboží (paragony) se proto zaznamenají jako pohledávka za peněžním ústavem (evidovaná například na účtu 315). Bankovní výpisy, které budou dokladovat přírůstek peněžních prostředků, se zaúčtují jako snížení této pohledávky. PŘÍKLAD Tržby za prodej zboží provedené zákazníky prostřednictvím platebních karet činily 242 000 Kč, z toho cena bez DPH činí 200 000 Kč, DPH 42 000 Kč. Poplatek bance za platby kartou činil 4 000 Kč.
&
Řešení: Č. Obsah účetního případu
Kč
MD
Dal
1. Tržby na základě platební karty - cena bez daně
200 000,-
315
604
- DPH 21 % 2. Výpis z běžného účtu - přijaté úhrady za prodané zboží 3. Poplatek bance za platby kartou
42 000,242 000,4 000,-
315 221 568
343 315 221
Poznámka: V praxi se můžete setkat i s nahrazením účtu 315, a to prostřednictvím jiné pohledávky (např. účtu 311, 378)
2. Kupující - provedené úhrady za nákup Způsob účtování bude záviset na tom, zda se jako první bude účtovat čerpání platební kartou (zde bude účtován závazek na účtu 325, příp. 321, 379) nebo bankovní výpis o úbytku peněžních prostředků (v takovém případě bude účtována pohledávka na účtu 335). PŘÍKLAD Zaměstnanec společnosti uhradil platební kartou nákup pohonných hmot pro firemní automobil v hodnotě 2 178 Kč (z toho cena bez daně 1 800 Kč, DPH 21 % = 378 Kč). Paragon od čerpací stanice je datován ke dni 17. 5., peníze z běžného účtu byly odepsány 20. 5.
&
Řešení: Dat. Obsah účetního případu 17.5. Čerpání z platební karty - doklad za nákup PHM - cena bez DPH - DPH 21 % 20.5. Výpis z běžného účtu o uskutečněné platbě
Kč
MD
Dal
1 800,-
501
325
378,-
343
325
2 178,-
325
221
91
4
Peněžní prostředky na bankovních účtech
KRÁTKODOBÝ FINANČNÍ MAJETEK
&
PŘÍKLAD Zaměstnanec byl vyslán na služební cestu a používá platební kartu k firemnímu běžnému účtu. Prostřednictvím této platební karty uhradil výdaje za ubytování ve výši 2 800 Kč a nákup benzínu do firemního automobilu 2 420 Kč. Peníze z běžného účtu byly odepsány 31. 5. 2017. Ze služební cesty se vrátil 3. 6. 2017, kdy předložil vyúčtování (doklady na ubytování a nákup benzínu). Řešení: Dat. Obsah účetního případu 31.5. 31.5. 3.6. 3.6.
Výpis z běžného účtu - uhrazeno ubytování Výpis z běžného účtu - nákup benzínu Čerpání z platební karty - doklad na ubytování Čerpání z platební karty - doklad na nákup PHM - cena bez DPH - DPH 21 % 3.6. Zúčtování závazku dodavateli s pohledávkou za zaměstnancem
Kč
MD
Dal
2 800,2 420,2 800,2 000,420,2 420,-
335 335 512 501 343 325
221 221 335 325 325 335
Poznámka: V praxi se občas stává, že zaměstnanec uhradí z firemní platební karty i výdaj pro svou osobní spotřebu. V takovém případě by se čerpání z platební karty zaúčtovalo jako pohledávka vůči osobě, která platbu prostřednictví karty provedla, a tato částka jí byla sražena ze mzdy (MD 331 / Dal 335).
!
b
UPOZORNĚNÍ Jak již bylo výše uvedeno, metodika účtování plateb prostřednictvím platebních karet není jednotná. V praxi se lze setkat také s postupem, kdy namísto pohledávkových, resp. závazkových účtů se používá účet 261 Peníze na cestě.
ÚLOHA
4. 6
Prostřednictvím platební karty k firemnímu účtu byl uhrazen nákup mobilního telefonu v částce 6 900 Kč (cena s daní, sazba DPH 21 %) a útrata v restauraci u příležitosti večeře s obchodním partnerem ve výši 1 200 Kč. Z bankovního výpisu je patrné, že peněžní prostředky na obě tyto úhrady byly z běžného účtu odepsány. Kromě těchto výdajů byly evidovány tržby za prodané zboží prostřednictvím platebních karet zákazníků v celkové výši 302 500 Kč. Z paragonů za tyto prodeje vyplývá rozpis na cenu bez DPH 250 000 Kč a DPH 21 % ve výši 52 500 Kč. Peníze z těchto tržeb byly připsány na běžný účet a bankovní poplatek činil 5 000 Kč. Úkol : Č. Obsah účetního případu Kč MD Dal 1. Čerpání z karty - nákup mobilního telefonu - cena s daní 6 900,- DPH 21 %
..........
- cena bez daně
...........
2.
Čerpání z karty - účet z restaurace
1 200,-
3.
Výpis z účtu - nákup mobilního telefonu
6 900,-
4.
Výpis z účtu - platba v restauraci
1 200,-
5.
Tržby na základě platební karty - cena bez daně - DPH 21 %
6.
Výpis z účtu - připsané úhrady za prodané zboží Výpis z účtu - poplatek bance
92
250 000,52 500,302 500,5 000,-
5
ZÚČTOVACÍ VZTAHY
Zúčtování se zaměstnanci a s institucemi sociálního zabezpečení a zdrav. pojištění
5. 5 ZÚČTOVÁNÍ SE ZAMĚSTNANCI A S INSTITUCEMI SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ A ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ Pro evidenci zúčtovacích vztahů k zaměstnancům a k institucím sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění je vyhrazena 33. účtová skupina. Zúčtování se zaměstnanci se uskutečňuje na účtu 331 – Zaměstnanci.
b
OPAKOVACÍ ÚLOHA Účetní jednotka měla v oblasti mezd za měsíc březen následující účetní případy: Datum Doklad Obsah účetního případu 31. 3.
ZVL
Hrubé mzdy zaměstnanců
Kč
MD
Dal
100 000
Srážka zdravotního pojištění
4 500
Srážka sociálního pojištění
6 500
Srážka daně z příjmů ze závislé činnosti
5 200
Zdravotní pojištění podniku
9 000
Sociální pojištění podniku
25 000
10. 4.
VPD
Výplata mezd zaměstnancům v hotovosti
…….
10. 4.
VBÚ
Odvod zdravotního pojištění
…….
Odvod sociálního pojištění
…….
Odvod daně z příjmů ze závislé činnosti
…….
Úkol: Zaúčtujte jednotlivé účetní případy. Náhrada mzdy a dávky nemocenského pojištění při pracovní neschopnosti V prvních 14 kalendářních dnech pracovní neschopnosti zaměstnavatel vyplácí ze svých prostředků zaměstnancům náhradu mzdy. Poskytuje se pouze za pracovní dny, a to až od 4. pracovního dne dočasné pracovní neschopnosti (za první 3 dny žádná náhrada zaměstnanci nepřísluší). Tato náhrada mzdy se nezdaňuje a ani se z ní neodvádí pojistné. Je splatná spolu se mzdou za příslušné období. Teprve od 15. kalendářního dne zaměstnanci náleží dávky nemocenského pojištění, které vyplácí příslušná správa sociálního zabezpečení, a to nejpozději do jednoho měsíce po dni, v němž jí byl příslušný doklad pro nárok na výplatu dávky doručen. Poskytují se za kalendářní dny. Dávky se pojištěnci poukazují na jeho účet, příp. se vyplácejí v hotovosti poštovní poukázkou.
&
PŘÍKLAD Hrubé mzdy zaměstnanců za leden 2018 činily 100 000 Kč. Sražené sociální pojištění z těchto mezd (6,5 %) je 6 500 Kč a pojistné zaměstnavatele na sociální pojištění (25 %) 25 000 Kč. Současně zaměstnancům za tento měsíc náleží dávky nemocenského pojištění ve výši 10 000 Kč. Řešení: Vzhledem k tomu, že dávky nemocenského pojištění budou poukázány přímo zaměstnancům, nesnižuje se o tuto částku odvod správě sociálního zabezpečení. Za leden 2018 bude správě sociálního zabezpečení tedy odvedeno 31 500 Kč (6 500 + 25 000).
116
Zúčtování se zaměstnanci a s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění
ZÚČTOVACÍ VZTAHY
5
Schéma účtování: 336.1 – Zúčtování se ZP
331 – Zaměstnanci
zdravotní pojištění zaměstnance
336.2 – Zúčtování s OSSZ sociální pojištění zaměstnance
521.1 – Hrubé mzdy
hrubé mzdy zaměstnanců
521.2 – Náhrada za prac. nesch. náhrada za pracovní nesch.
342.1 – Ostatní přímé daně záloha na daň z příjmů 342.2 – Ostatní přímé daně srážková daň z příjmů
379 – Jiné závazky srážky ve prospěch jiných osob *) 335 – Pohledávky za zaměstn. srážky ve prospěch podniku např. za manka a škody 211 – Pokladna 221 – Bankovní účty výplata mzdy v hotovosti resp. převod na účet zaměstnanců Srážky ze mzdy zaměstnanců ve prospěch jiných osob - patří sem například úhrada zápůjček, spoření, pojištění, výživné apod.
*)
336.1 – Zúčtování se ZP
524 – Zákonné sociální pojištění
předpis zdravotního pojištění podniku za zaměstnance
336.2 – Zúčtování s OSSZ předpis sociálního pojištění podniku za zaměstnance
117
5
ZÚČTOVACÍ VZTAHY
Zúčtování se zaměstnanci a s institucemi sociálního zabezpečení a zdrav. pojištění
5. 5. 1 Sociální a zdravotní pojištění Vyměřovací základ pro výpočet pojistného Vyměřovacím základem pro výpočet zdravotního a sociálního pojištění je úhrn příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem v souvislosti s výkonem zaměstnání (úhrn hrubých mezd). V některých případech je potřeba tento základ ještě zvýšit o hodnotu různých zaměstnaneckých výhod (viz kapitola 5.5.2, část Zvýšení ZD a vyměřovacího základu pojistného o nepeněžní plnění). Poznámka: U zdravotního pojištění existuje minimální vyměřovací základ, kterým je minimální mzda (k 1. 1. 2017 činila 11 000 Kč). Pro sociální pojištění je stanoven maximální vyměřovací základ, který činí pro rok 2017 částku 1 355 136 Kč. Přesáhne-li v kalendářním roce úhrn vyměřovacích základů u jednoho zaměstnavatele tento maximální vyměřovací základ, z dalších příjmů zaměstnanec ani zaměstnavatel sociální pojistné již neplatí. Pro zdravotní pojištění v současné době maximální vyměřovací základ stanoven není.
Výpočet pojistného 1. Ze mzdy zaměstnance se sráží pojistné, a to: 4,5 % z vyměřovacího základu činí pojistné na všeobecné zdravotní pojištění 6,5 % z vyměřovacího základu činí pojistné na sociální zabezpečení (z toho 6,5 % důchodové pojištění, 0 % nemocenské pojištění, 0 % příspěvek na státní politiku zaměstnanosti) 2. Kromě sazeb pojistného srážených ze mzdy zaměstnance odvádí zaměstnavatel ještě pojistné jako svůj daňově uznatelný náklad: 9,0 % z vyměřovacího základu činí pojistné na zdravotní pojištění 25,0 % z vyměřovacího základu činí pojistné na sociální pojištění (z toho 21,5 % důchodové pojištění, 2,3 % nemocenské pojištění, 1,2 % příspěvek na státní politiku zaměstnanosti) Celkově se tedy odvádí 13,5 % na zdravotní pojištění a 31,5 % pojistné na sociální zabezpečení. Pojistné se odvádí v termínu určeném v organizaci pro výplatu mezd za příslušný měsíc, sociální pojistné se odvádí okresní (městské) správě sociálního zabezpečení, pojistné na zdravotní pojištění příslušné zdravotní pojišťovně. Účtování pojistného Na straně Dal účtu 336 se zachycují závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění se souvztažným zápisem na vrub účtu: a) 524 - Zákonné sociální pojištění (povinné pojistné podniku z mezd) b) 331 - Zaměstnanci (pojistné z hlediska zaměstnance) – viz schéma účtování na předchozí stránce Poznámka: Pojistné je daňově uznatelným nákladem pouze za předpokladu, že bylo do konce měsíce následujícího po uplynutí zdaňovacího období zaplaceno. Nezaplacená část pojistného z mezd pak bude připočitatelnou položkou k výsledku hospodaření. Pokud je pojistné zaplaceno po tomto termínu, je daňově uznatelným nákladem v tom zdaňovacím období, kdy bylo uhrazeno. Z toho vyplývá, že je nutné vést analytickou evidenci, kde se bude sledovat celkový náběh uvedeného pojištění a zaplacená část z takto naběhlého pojištění.
118
Zúčtování se zaměstnanci a s institucemi sociálního zabezpečení a zdrav. pojištění
ZÚČTOVACÍ VZTAHY
5
5. 5. 2 Daň z příjmů ze závislé činnosti Pro způsob zdanění mzdy daní z příjmů ze závislé činnosti je rozhodující, zda má zaměstnanec podepsáno prohlášení k dani. 1. Má-li zaměstnanec podepsáno prohlášení k dani (nesmí je mít podepsáno současně u více zaměstnavatelů), je daň z příjmů srážena ve formě zálohy na daň. 2. Nemá-li zaměstnanec podepsáno prohlášení k dani (např. proto, že zaměstnavatel je jeho dalším souběžným plátcem příjmů ze závislé činnosti a poplatník má podepsáno prohlášení k dani u jiného zaměstnavatele), potom je pro způsob zdanění rozhodující forma zaměstnání a výše hrubé mzdy (viz níže). Základ pro výpočet daně z příjmů se stanoví takto: Základ daně (superhrubá mzda)
=
Hrubá Mzda
+
Pojistné zaměst navatele na sociální a zdrav. poj.
+
Výhody poskytnuté zaměstnavatelem
Další postup se liší podle toho, zda zaměstnanec podepsal prohlášení k dani či nikoliv. 5.5.2.1
Zaměstnanec podepsal prohlášení k dani
Pokud zaměstnanec podepíše prohlášení k dani, zaměstnavatel mu bude vypočítávat a srážet vždy zálohu na daň. Záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti je povinná platba, která se sráží v průběhu zdaňovacího období (kalendářního roku), kdy konečná daňová povinnost není ještě známá, a započte se na celoroční daňovou povinnost poplatníka po skončení zdaňovacího období. Zdanitelná mzda, ze které se počítá záloha na daň, se zaokrouhluje do 100 Kč na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru. Záloha na daň se pak vypočítá procentní sazbou, která činí 15 %. Takto vypočtená záloha na daň z příjmů se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Tato částka však ještě není konečná. Od ní se dále odečtou slevy na dani – viz následující tabulka. Slevy na dani platné pro rok 2017: Slevy na dani
Roční částka Měsíční částka Poznámka 24 840
2 070
Základní sleva na invaliditu (invalidita 1. a 2. stupně)
2 520
210
Rozšířená sleva na invaliditu (invalidita 3. stupně)
5 040
420
16 140
1 345
4 020
335
Základní sleva na poplatníka 1)
Sleva na držitele průkazu ZTP/P Sleva na studenta 2) Sleva na manželku (manžela) 3)
24 840
---
max. 11 000
---
Daňové zvýhodnění - jedno vyživované dítě 5)
13 404
1 117
Daňové zvýhodnění - druhé vyživované dítě
19 404
1 617
Daňové zvýhodnění - třetí a každé další dítě
24 204
2 017
Sleva za umístění dítěte (tzv. školkovné) 4)
§ 35ba ZDP
§ 35c ZDP
1)
Tuto základní slevu mohou uplatnit všichni poplatníci. Jde o slevu, na kterou má poplatník nárok v plné roční výši bez ohledu, kolik měsíců byl zaměstnán, popř. kolik měsíců mu plynuly jiné příjmy.
2)
Studenti středních škol mají na tuto slevu nárok při denní formě studia. U studentů vysokých škol je možné tuto slevu uplatnit i při kombinované nebo distanční formě studia, a to až do věku 26 let. U doktorského studia na VŠ při prezenční formě je možné uplatnit tuto slevu až do 28 let.
119
5
ZÚČTOVACÍ VZTAHY
Zúčtování se zaměstnanci a s institucemi sociálního zabezpečení a zdrav. pojištění
3)
Slevu na manželku (manžela) je možné uplatnit, pokud manžel(ka) žije s poplatníkem ve společné domácnosti a jeho (její) příjmy za zdaňovací období nepřesáhly 68 000 Kč. Je možné ji uplatnit až po skončení zdaňovacího období.
4)
Tato sleva má kompenzovat rodinám výdaje za umístění dítěte do zařízení péče o děti předškolního věku (např. mateřské školy). Může ji uplatnit pouze jeden z rodičů.
5)
Daňové zvýhodnění na vyživované dítě může uplatnit opět pouze jeden z rodičů. Musí se jednat buď o nezletilé dítě, nebo zletilé dítě do 26 let, které se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem. Při uplatnění výše slevy je důležité, zda je dítě posuzováno jako první, druhé nebo třetí a každé další.
Postup při uplatňování slev na dani je následující: 1. odečtou se měsíční částky slev dle § 35ba ZDP (maximálně do nuly) 2. odečte se měsíční částka slevy na vyživované děti (vyjde-li záporná částka, záloha na daň bude nulová a zaměstnanci bude přiznán tzv. daňový bonus, o který se zvýší částka k výplatě (měsíční daňový bonus lze vyplatit jen, pokud jeho výše činí alespoň 50 Kč, maximálně však do výše 5 025 Kč)
&
PŘÍKLAD Zaměstnanec pobírá mzdu 18 000 Kč měsíčně a vyživuje jedno dítě. Uplatňuje slevu na poplatníka. Řešení: Hrubá mzda Zdravotní pojištění - podnik (9,0 %) Sociální pojištění - podnik (25,0 %) Měsíční zdanitelná mzda (tzv. superhrubá mzda) Zaokrouhlená měsíční zdanitelná mzda Záloha na daň před slevami Slevy dle § 35ba Záloha na daň po uplatnění slev dle § 35ba Sleva dle § 35c (na 1 dítě) Záloha na daň po slevách Sražené zdravotní pojištění zaměstnance (4,5 %) Sražené sociální pojištění zaměstnance (6,5 %) Částka k výplatě (18 000 Kč – 443 Kč – 810 Kč – 1 170 Kč)
&
18 000 Kč 1 620 Kč 4 500 Kč 24 120 Kč 24 200 Kč 3 630 Kč 2 070 Kč 1 560 Kč 1 117 Kč 443 Kč 810 Kč 1 170 Kč 15 577 Kč
PŘÍKLAD Zaměstnanec pobírá mzdu 12 000 Kč měsíčně a vyživuje dvě děti (první a druhé). Uplatňuje slevu na poplatníka. Řešení: Hrubá mzda 12 000 Kč Zdravotní pojištění – podnik (9,0 %) 1 080 Kč Sociální pojištění – podnik (25,0 %) 3 000 Kč Měsíční zdanitelná mzda (tzv. superhrubá mzda) 16 100 Kč Záloha na daň před slevami 2 415 Kč Slevy dle § 35ba 2 070 Kč Záloha na daň po uplatnění slev dle § 35ba 345 Kč Sleva dle § 35c - na jedno dítě 1 117 Kč - na druhé dítě 1 617 Kč Záloha na daň po slevách 0 Kč Daňový bonus 2 389 Kč Sražené zdravotní pojištění (4,5 %) 540 Kč Sražené sociální pojištění (6,5 %) 780 Kč Částka k výplatě (12 000 Kč – 540 Kč – 780 Kč + 2 389 Kč) 13 069 Kč
120
Zúčtování se zaměstnanci a s institucemi sociálního zabezpečení a zdrav. pojištění ÚLOHA
ZÚČTOVACÍ VZTAHY
5. 10
Pan Jaroslav Poslušný byl zaměstnán v roce 2017 u firmy METACO, s. r. o., kde podepsal prohlášení k dani z příjmů. Jeho měsíční mzda činí 16 000 Kč. U zaměstnavatele uplatňuje slevu na poplatníka a daňové zvýhodnění na 2 děti (první a druhé). Ze mzdy si nechává srážet pojištění domácnosti 400 Kč a sporožiro 2 000 Kč.
5
b
Úkol č. 1: Doplňte do níže uvedené tabulky chybějící částky. Úkol č. 2: Uveďte účtovací předpisy pro zúčtování měsíční mzdy (včetně pojistného podniku). Složky mzdy
Kč
MD
Dal
Hrubá mzda
……….
Zdravotní pojištění – podnik
……….
Sociální pojištění – podnik
……….
Zdanitelná mzda (zaokrouhlena na stovky nahoru)
……….
---
---
Záloha na daň před slevami
……….
---
---
Slevy dle § 35 ba
……….
---
---
Záloha na daň po slevách dle § 35 ba
……….
---
---
Slevy dle § 35c (na děti)
……….
---
---
Záloha na daň po slevách
……….
Daňový bonus
……….
Zdravotní pojištění zaměstnance
……….
Sociální pojištění zaměstnance
……….
Ostatní srážky ze mzdy
……….
Částka k výplatě
……….
---
---
Zvýšení základu daně a vyměřovacího základu pojistného o nepeněžní plnění V případě, že zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci různá nepeněžní plnění, zvyšuje se v řadě případů o jejich hodnotu základ daně i základ pro výpočet zdravotního i sociálního pojištění (a to obou jeho složek, tj. jak srážky ze mzdy, tak i pojistného placeného zaměstnavatelem). Jedná se například o: - 1 % ze vstupní ceny automobilu, které zaměstnanec může používat pro služební i soukromé účely, - rozdíl mezi cenou obvyklou a cenou, za kterou jsou zaměstnanci poskytovány výrobky nebo služby, které zaměstnavatel produkuje. Základ daně i základ pro výpočet pojistného se musí zvýšit také v případech některých dalších zaměstnaneckých benefitů. Pokud ovšem jejich hodnota nepřesáhne limity stanovené v § 6 ZDP, jsou tyto benefity od daně osvobozené. Příklady zaměstnaneckých benefitů, které jsou od osvobozeny od daně z příjmů: - hodnota přechodného ubytování poskytovaného zaměstnavatelem max. do výše 3 500 Kč měsíčně, - příspěvek na rekreaci pro zaměstnance, popř. i jeho rodinné příslušníky, a to v podobě nepeněžního plnění max. do 20 000 Kč za kalendářní rok, - příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění a soukromé životní pojištění v souhrnné výši max. 50 000 Kč ročně.
121
5
&
ZÚČTOVACÍ VZTAHY
Zúčtování se zaměstnanci a s institucemi sociálního zabezpečení a zdrav. pojištění
PŘÍKLAD Hrubá mzda zaměstnance činí 27 400 Kč, od zaměstnavatele má k dispozici osobní automobil s pořizovací cenou 550 000 Kč. Podepsal prohlášení k dani, uplatňuje slevu na poplatníka a dvě vyživované děti (první a druhé). Řešení: Hrubá mzda Základ pro výpočet pojistného (27 400 + 5 500) Zdravotní pojištění - podnik (9,0 % z 32 900) Sociální pojištění - podnik (25,0 % z 32 900) Zvýšení základu daně Měsíční zdanitelná mzda (27 400 + 2 961 + 8 225 + 5 500) Zaokrouhlená měsíční zdanitelná mzda Záloha na daň před slevami Slevy dle § 35ba Záloha na daň po uplatnění slev dle § 35ba Sleva dle § 35c (na 2 děti) Záloha na daň po slevách Sražené zdravotní pojištění zaměstnance (4,5 % z 32 900) Sražené sociální pojištění zaměstnance (6,5 % z 32 900) Částka k výplatě (27 400 Kč – 1 481 Kč – 2 139 Kč – 1 811 Kč)
b
ÚLOHA
27 400 Kč 32 900 Kč 2 961 Kč 8 225 Kč 5 500 Kč 44 086 Kč 44 100 Kč 6 615 Kč 2 070 Kč 4 545 Kč 2 734 Kč 1 811 Kč 1 481 Kč 2 139 Kč 21 969 Kč
5. 11
Paní Daniela Nekonečná je zaměstnána u firmy, která jí poskytuje pro služební i soukromé účely osobní automobil v pořizovací ceně 490 000 Kč. Podepsala prohlášení k dani z příjmů a uplatňuje slevu na poplatníka a daňové zvýhodnění na jedno dítě. Její hrubá mzda činí 30 200 Kč, ze mzdy si nechává srážet na penzijní připojištění 1 500 Kč. Úkoly: Do tabulky doplňte chybějící částky a v příslušných řádcích také účtovací předpisy. Složky mzdy
122
Kč
MD
Dal
---
---
Hrubá mzda
……….
Základ pro výpočet pojistného
……….
Zdravotní pojištění – podnik
……….
Sociální pojištění – podnik
……….
Zvýšení základu daně
……….
---
---
Zdanitelná mzda (zaokrouhlena na stovky nahoru)
……….
---
---
Záloha na daň před slevami
……….
---
---
Slevy dle § 35 ba
……….
---
---
Záloha na daň po slevách dle § 35 ba
……….
---
---
Slevy dle § 35c (na děti)
……….
---
---
Záloha na daň po slevách
……….
Zdravotní pojištění zaměstnance
……….
Sociální pojištění zaměstnance
……….
Ostatní srážky ze mzdy
……….
Částka k výplatě
……….
---
---
Zúčtování se zaměstnanci a s institucemi sociálního zabezpečení a zdrav. pojištění
ZÚČTOVACÍ VZTAHY
5
5.5.2.2 Zaměstnanec nepodepsal prohlášení k dani Pokud zaměstnanec nemá podepsáno prohlášení k dani, není samozřejmě možno snížit vypočtenou daň o žádné slevy. Způsob zdanění je v takovém případě následující: a) srážková daň - u dohod o provedení práce při hrubé mzdě do 10 000 Kč V tomto případě se neodvádí zdravotní a sociální pojištění ani za zaměstnance, ani za zaměstnavatele. Poznámka: U dohod o provedení práce s hrubou mzdou do 10 000 Kč se neodvádí sociální a zdravotní pojištění ani v případě, že zaměstnanec podepsal prohlášení k dani. Sražená daň má v takovém případě však formu zálohy. - u příjmů ze závislé činnosti „malého rozsahu“, tj. do 2 500 Kč hrubého příjmu za měsíc (například odměna za výkon funkce, příjem z dohody o pracovní činnosti) Poznámka: Tento druh příjmů podléhá srážkové dani až od roku 2017. b) v ostatních případech - záloha na daň Rozdíly mezi zálohou na daň a srážkovou daní: 1. Pokud je mzda zdaňována zálohou na daň, může zaměstnanec požádat po skončení roku svého posledního zaměstnavatele, u něhož podepsal prohlášení k dani, o roční zúčtování záloh na daň. Případný přeplatek na dani bude zaměstnanci zaměstnavatelem vrácen. Alternativou k tomuto postupu je podání přiznání k dani z příjmů. V tomto případě bude případný přeplatek vrácen finančním úřadem. 2. Srážkovou daň je možné od roku 2014 uplatnit v daňovém přiznání a případný přeplatek bude zaměstnanci finančním úřadem vrácen. 3. Zdanitelná mzda u srážkové daně se zaokrouhluje na Kč dolů, vypočtená daň také na Kč dolů. V případě zálohy na daň se zdanitelná mzda vyšší než 100 Kč zaokrouhluje na stovky nahoru. PŘÍKLAD Pan Chalupský má měsíční hrubou mzdu 18 400 Kč. Nepodepsal prohlášení k dani. Řešení: Hrubá mzda 18 400 Kč Zdravotní pojištění - podnik (9,0 %) 1 656 Kč Sociální pojištění - podnik (25,0 %) 4 600 Kč Měsíční zdanitelná mzda (tzv. superhrubá mzda) 24 656 Kč, zaokr. 24 700 Kč Záloha na daň 3 705 Kč Sražené zdravotní pojištění zaměstnance (4,5 %) 828 Kč Sražené sociální pojištění zaměstnance (6,5 %) 1 196 Kč Částka k výplatě (18 400 Kč – 828 Kč – 1 196 Kč – 3 705 Kč) 12 671 Kč
&
PŘÍKLAD Pan Král je zaměstnán na dohodu o pracovní činnosti. Nepodepsal prohlášení k dani. Jeho měsíční odměna činí 4 800 Kč. Řešení: Hrubá mzda 4 800 Kč Zdravotní pojištění - podnik (9,0 %) 432 Kč Sociální pojištění - podnik (25,0 %) 1 200 Kč Měsíční zdanitelná mzda (tzv. superhrubá mzda) 6 432 Kč, zaokr. 6 500 Kč Záloha na daň 975 Kč Sražené zdravotní pojištění zaměstnance (4,5 %) 216 Kč Sražené sociální pojištění zaměstnance (6,5 %) 312 Kč Částka k výplatě (4 800 Kč – 216 Kč – 312 Kč – 975 Kč) 3 297 Kč
&
123
5
ZÚČTOVACÍ VZTAHY
&
Zúčtování se zaměstnanci a s institucemi sociálního zabezpečení a zdrav. pojištění
PŘÍKLAD Pan Přibáň je zaměstnán na dohodu o provedení práce. Nepodepsal prohlášení k dani. Jeho měsíční odměna činí 9 450 Kč. Řešení: Hrubá mzda Měsíční zdanitelná mzda Srážková daň Částka k výplatě (9 450 Kč – 1 417 Kč)
!
9 450 Kč 9 450 Kč 1 417 Kč 8 033 Kč
UPOZORNĚNÍ Dohoda o provedení práce je možná pouze za předpokladu, že zaměstnanec v kalendářním roce neodpracoval v organizaci více než 300 hodin. V případě, že hrubá měsíční odměna nepřesáhne 10 000 Kč, neodvádí se z ní zdravotní a sociální pojištění. Tato skutečnost je výhodná zejména pro zaměstnavatele. Na straně zaměstnance je výhodou vyšší čistý příjem, ale je třeba si uvědomit, že zaměstnanec v tomto případě nemá nárok na nemocenské dávky a doba odpracovaná v rámci DPP se mu nezapočítává do odpracované doby nutné pro vznik nároku na starobní důchod. Navíc v případě, že zaměstnanec by nebyl pojištěn v rámci jiného zaměstnání (ani by za něj nehradil pojistné stát), měl by povinnost hradit si sám zdravotní pojištění v minimální výši (pro rok 2017 činí minimální měsíční záloha na zdravotní pojištění 1 906 Kč). 5.5.2.3 Solidární daň Solidární zvýšení daně z příjmů fyzických osob se týká těch zaměstnanců, jejichž měsíční hrubá mzda je vyšší než 112 928 Kč (tj. čtyřnásobek průměrné mzdy). Částka, o kterou přesahuje hrubá mzda tuto hranici, bude ještě navíc zdaněna sazbou 7 %.
&
PŘÍKLAD Zaměstnanec s podepsaným prohlášením k dani měl v lednu 2017 hrubou měsíční mzdu 140 000 Kč. Uplatňuje pouze slevu na poplatníka. Řešení: Hrubá mzda Zdravotní pojištění zaměstnavatele (9 %) Sociální pojištění zaměstnavatele (25 %) Základ daně (superhrubá mzda) Záloha na daň před slevami (187 600 * 0,15) Základ pro výpočet solidární daně (140 000 - 112 928) Solidární daň (7 % z 27 072 Kč, zaokrouhleno na koruny nahoru) Záloha na daň po zvýšení o solidární daň (28 140 + 1 896) Sleva na poplatníka Záloha na daň po slevách Částka k výplatě Hrubá mzda Zdravotní pojištění zaměstnance (4,5 %) Sociální pojištění zaměstnance (6,5 %) Záloha na daň po slevách K výplatě (140 000 - 6 300 - 9 100 - 27 966)
140 000 Kč 12 600 Kč 35 000 Kč 187 600 Kč 28 140 Kč 27 072 Kč 1 896 Kč 30 036 Kč 2 070 Kč 27 966 Kč 140 000 Kč 6 300 Kč 9 100 Kč 27 966 Kč 96 634 Kč
Poznámka: V případě, že by hrubá mzda byla i v dalších měsících ve výši 140 000 Kč, potom by již v říjnu byl překročen maximální vyměřovací základ pro sociální pojištění (1 355 136 Kč - viz str. 118). Pojistné na sociání zabezpečení by se v tomto měsíci tedy počítalo jen z částky 95 136 Kč (1 355 288 - 9 * 140 000) a za listopad a prosinec by se již toto pojistné ani na straně zaměstnavatele, ani na straně zaměstnance neodvádělo.
124
Zúčtování daní a dotací
ZÚČTOVACÍ VZTAHY
5
5. 7 ZÚČTOVÁNÍ DANÍ A DOTACÍ V účtové skupině 34 se zachycují především zúčtovací vztahy k finančnímu orgánu z daňových povinností účetní jednotky jako poplatníka nebo plátce (účty 341, 342, 343, 345). V této účtové skupině se účtuje také o dotacích (účty 346, 347).
5. 7. 1 Daň z příjmů Účet 341 - Daň z příjmů Na tomto účtu se účtuje o dani z příjmů, kdy poplatníkem je účetní jednotka. Na vrub účtu se účtují zálohy na daň placené v průběhu zdaňovacího období (roku). Ve prospěch účtu se účtuje podle daňového přiznání celková daňová povinnost účetní jednotky za zdaňovací období. Vzhledem k tomu, že daňová povinnost je pro účetní jednotku nutný náklad související s podnikatelskou činností, účtuje se o závazku ze splatné daně k finančnímu orgánu souvztažně na účtu 591 - Daň z příjmů splatná. Zůstatek na tomto účtu (před zaúčtováním daňové povinnosti) musí odpovídat výši záloh zaplacených ve sledovaném účetním období. Po zaúčtování daňové povinnosti by měl zůstatek souhlasit s pohledávkou nebo závazkem vůči finančnímu úřadu z titulu daně z příjmů (dle daňového přiznání, přeplatek na dani = na účtu pohledávka, doplatek daně = na účtu závazek). Úhrada daňové povinnosti (v případě zaplacených záloh se bude jednat o úhradu doplatku daně z příjmů) se musí provést ve stejném termínu jako je lhůta pro podání daňového přiznání daně z příjmů, tj. nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, resp. do 6 měsíců, pokud daňové přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce. Poznámka: Zdaňovacím obdobím u fyzických osob je kalendářní rok. U právnických osob je zdaňovací období totožné s účetním obdobím, tj. buď kalendářní rok, nebo hospodářský rok. Schéma účtování:
221 – Bankovní účty
341 – Daň z příjmů Zaplacené zálohy
591 – Daň z příjmů splatná
Předpis daňové povinnosti
Úhrada daňové povinnosti
(resp. doplatku na dani z příjmů)
Přijetí přeplatku na dani z příjmů
Na účet 341 se účtují také doměrky daně z příjmů za minulá zdaňovací období (podle výměru správce daně) a účtují se souvztažně na vrub účtu 595 – Dodatečné odvody daně z příjmů. Případný nárok na vrácení daně z příjmů po podání dodatečného daňového přiznání se účtuje ve prospěch účtu 595 (se souvztažným zápisem na vrub účtu 341).
Účet 342 - Ostatní přímé daně Zatímco účet 341 se používá v případech, kdy účetní jednotka je současně plátcem i poplatníkem daně z příjmů, účet 342 slouží k zúčtování daně z příjmů v případech, kdy účetní jednotka je plátcem daně, ale poplatníkem je jiný subjekt. Jedná se například o placení daně z příjmů za zaměstnance (tj. daně ze mzdy) nebo vybírání daně srážkou (srážková daň z podílu na zisku společníků).
131
5
ZÚČTOVACÍ VZTAHY
Zúčtování daní a dotací
5. 7. 2 Daň z přidané hodnoty Daň z přidané hodnoty (dále jen DPH) je jednou z nepřímých daní. Nepřímé daně jsou charakteristické tím, že v dodavatelsko-odběratelském řetězci je pro stát vybírají plátci daně, ale v konečném důsledku jsou placeny až v cenách nakupovaných výrobků a služeb konečným spotřebitelem. Účet 343 používá pouze registrovaný plátce DPH ve smyslu ustanovení zákona o DPH (u neplátců se DPH na vstupu stává součástí pořizovací ceny majetku a služeb, na druhé straně na výstupu DPH vůči odběratelům se neuplatňuje). Plátci daně z přidané hodnoty (pokud nakupují u plátců daně z přidané hodnoty) tuto daň zaplacenou dodavateli uplatní v daňovém přiznání jako nárok na odpočet vůči finančnímu úřadu (tzn. jako daňová pohledávka, proto na účtu 343 na straně MD) a naopak ze svých výrobků, prodeje zboží a poskytovaných služeb, tj. výstupů, jsou povinni vyměřit odběrateli daň z přidané hodnoty na výstupu a uvést ji v daňovém přiznání k DPH jako daň na výstupu (daňová povinnost tedy znamená v podstatě daňový závazek, proto na účtu 343 na straně Dal). V daňovém přiznání se potom zjistí porovnáním daní na vstupu (nárok na odpočet) a daně na výstupu (daňová povinnost) celková výše buď daňového závazku, nebo daňové pohledávky (tzv. nadměrný odpočet) za zdaňovací období. Poznámky: 1. Základním zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc. U nově registrovaných plátců toto zdaňovací období povinně platí v prvních dvou kalendářních letech podnikání. Od třetího kalendářního roku se může plátce rozhodnout pro změnu zdaňovacího období na kalendářní čtvrtletí. Hlavní podmínkou pro možnost uplatnění této změny je, aby obrat za bezprostředně předcházející kalendářní rok nepřesáhl 10 mil. Kč. 2. Daňové přiznání se podává do 25. dne následujícího měsíce po skončení zdaňovacího období. Ve stejném termínu musí být vyrovnána i případná daňová povinnost. 3.Vznikne-li za zdaňovací období nadměrný odpočet, má plátce nárok na jeho vrácení do 30 dnů od jeho vyměření (tj. od termínu pro podání daňového přiznání, je-li přiznání podáno v termínu, jinak ode dne skutečného podání daňového přiznání).
ü
Pravidla pro účtování DPH 1. Na účtu 343 se účtuje podle daňových dokladů. Daňový doklad musí obsahovat náležitosti dle § 29 ZDPH, zejména: - označení osoby, která uskutečňuje plnění, a osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje (vč. DIČ) - rozsah a předmět plnění - den vystavení daňového dokladu, den uskutečnění nebo den přijetí úplaty (zálohy) - jednotkovou cenu bez daně, základ daně, sazbu daně a výši daně V případě, že cena vč. daně nepřesahuje 10 000 Kč, je možno vystavit tzv. zjednodušený daňový doklad. Z údajů rozhodných pro výpočet daně musí být pouze uvedena cena včetně daně a sazba daně. Výpočet DPH pro účely nároku na odpočet si provádí sám kupující. Při opravě (zvýšení nebo snížení) základu daně a výše daně se vyhotovuje opravný daňový doklad, který má obdobné náležitosti jako původní daňový doklad. K dalším daňovým dokladům patří například splátkový kalendář nebo doklad o použití. 2. Nárok na odpočet se účtuje na vrub účtu 343 se souvztažným zápisem ve prospěch příslušných účtů závazků ve 3. účtové třídě (např. u nákupu v tuzemsku účet 321); u nákupů v hotovosti ve prospěch účtu 211. 3. Daňová povinnost se účtuje ve prospěch účtu 343 - DPH, a to se souvztažným zápisem na účtu odběratelů, resp. na vrub jiných pohledávek; u prodejů v hotovosti na vrub účtu 211. 4. Odvod DPH finančnímu úřadu se účtuje na vrub účtu 343 (343 / 221), vrácení nadměrného odpočtu ve prospěch účtu 343 (221 / 343). 5. V praxi je potřeba pro účet DPH zvolit vhodnou analytickou evidenci, přitom se vychází z konkrétních podmínek daného podnikatelského subjektu a ze struktury formuláře pro daňové přiznání.
132
Zúčtování daní a dotací
ZÚČTOVACÍ VZTAHY
PŘÍKLAD Podnikatel Milan Zeman v měsíci září 2017 uskutečnil tyto účetní případy: 1. Faktura přijatá za nákup materiálu 12 100 Kč (cena bez daně 10 000, DPH 2 100) 2. Hotově zaplaceny telefonní hovory 600 Kč (cena včetně daně, sazba DPH 21 %) 3. Opravný DD (dobropis) na slevu k materiálu 847 Kč (cena bez daně 700, DPH 147) 4. Faktura vystavená za prodej výrobků 60 500 Kč (cena bez daně 50 000, DPH 10 500) V říjnu vypořádáno DPH s finančním úřadem Účtování: 1. FAP za materiál 10 000 Kč 2 100 Kč 2. Telefonní hovory 496 Kč 104 Kč 3. Opravný daňový doklad (dobropis) - 700 Kč - 147 Kč 4. Faktura za prodej výrobků 50 000 Kč 10 500 Kč 5. Odvod DPH za září 2017 8 443 Kč
ÚLOHA
MD 111 343 518 343 111 343 311 311 343
5
&
Dal 321 321 211 211 321 321 601 343 221
b
5. 14
Společnost PREMIER, a.s., plátce DPH, předložila za duben 2017 níže uvedené doklady. Úkol č. 1: Zaúčtujte jednotlivé účetní případy. Datum Obsah účetního případu 10. 04.
Kč
FAP za nákup počítače - cena bez daně
Dal
30 000
- DPH 21 %
6 300
11. 04.
Tržby za poradenské služby v hotovosti - cena bez daně
20. 04.
Hotově nákup kancelářských potřeb
- DPH 21 %
28. 04.
MD
*1)
4 000 840
- cena bez daně
………
- DPH 15 %
……….
FAV za zpracování účetnictví - cena bez daně - DPH 21 %
30. 04.
Výpis z BÚ – splátka faktury za počítač
30. 04.
FAP za nákup osobního auta - cena bez daně - DPH 21 %
50 000 10 500 18 000 400 000 84 000
Na nákup kancelářských potřeb je zjednodušený daňový doklad, na kterém je uvedena pouze cena včetně daně 2 000 Kč, sazba DPH = 15 %.
*1)
Úkol č. 2: Vypočítejte daňovou povinnost (resp. nadměrný odpočet) za duben 2017 a zaúčtujte její úhradu, resp. vrácení od finančního úřadu (předpokládejte platbu přes bankovní účet). ……
Vypořádání DPH s finančním úřadem (výpis)
………
133
5
ZÚČTOVACÍ VZTAHY
Zúčtování daní a dotací
Režim přenesení daňové povinnosti Základním principem fungování DPH je, že plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění (dodavatel), má povinnost odvést daň z prodejní ceny finančnímu úřadu. Na druhé straně plátce, pro kterého bylo uskutečněno zdanitelné plnění (odběratel), má nárok na uplatnění odpočtu této daně. V některých případech však tento mechanismus neplatí a povinnost přiznat daň má příjemce. Jedním z takových případů je nákup majetku od zahraničního dodavatele (viz kapitola 2.4 - Pořízení materiálu ze zahraničí). Další takovou situací (z hlediska způsobu účtování velmi podobnou) jsou vybraná zdanitelná plnění v rámci režimu přenesení daňové povinnosti, tzv. reverse charge (§ 92a ZDPH). Jedná se například o poskytnutí celé řady stavebních nebo montážních prací (§ 92e ZDPH) poskytnutých pro jiného plátce DPH. Pokud příjemcem bude neplátce DPH, tento režim se neuplatní. V tomto režimu se daňová povinnost přenáší na odběratele, tzn. uskutečněné plnění nebude zdaňováno jeho poskytovatelem (dodavatelem), ale jeho příjemcem (odběratelem). Dodavatel na daňovém dokladu nebude tedy uvádět DPH, ale povinnou náležitostí jim vystaveného daňového dokladu bude text „daň odvede zákazník“.
&
PŘÍKLAD Stavební firma STAVEX, s.r.o., (plátce DPH) provedla práce spojené s výstavbou administrativní budovy pro společnost MERLIN, s.r.o. Hodnota vyfakturovaných prací je 4 000 000 Kč, práce podléhají základní sazbě. Řešení: varianta 1 - společnost MERLIN není plátcem DPH (neuplatní se režim přenesení daňové povinnosti) STAVEX, s.r.o. MD FAV za stavební práce - cena bez daně 4 000 000 Kč 311 - DPH 21 % 840 000 Kč 311 MERLIN, s.r.o. FAP za stavební práce - cena bez daně 4 000 000 Kč 042 - DPH 21 % 840 000 Kč 042
Dal 602 343 321 321
varianta 2 - společnost MERLIN je plátcem DPH (uplatní se režim přenesení daňové povinnosti)
b
STAVEX, s.r.o. FAV za stavební práce - fakturovaná částka
4 000 000 Kč 311
602
MERLIN, s.r.o. FAP za stavební práce - fakturovaná částka
4 000 000 Kč 042
321
Vnitřní účetní doklad: - přidanění (sazba DPH 21 %) 840 000 Kč 349 - nárok na odpočet (DPH 21 %) 840 000 Kč 343
343 349
ÚLOHA
5. 15
Společnost ORION, s.r.o., plátce DPH, obdržela fakturu od stavební firmy za opravu nebytových prostor. Fakturovaná částka činila 400 000 Kč. Práce podléhají režimu přenesení daňové povinnosti, sazba DPH 21 %. Úkol: Zaúčtujte tyto účetní případy. Č. Obsah účetního případu 1. FAP za opravu nebytových prostor 2) VÚD - přidanění a nárok na odpočet DPH
134
Kč 400 000 84 000
MD
Dal
Zúčtování daní a dotací
ZÚČTOVACÍ VZTAHY
5
5. 7. 3 Ostatní daně a poplatky Účet 345 je vymezen pro všechny ostatní daně a poplatky, tzn. účtuje se zde: o spotřebních daních, kdy účetní jednotka je plátcem daně o dani z nemovitých věcí, dani silniční, dani z nabytí nemovitých věcí o poplatcích podle příslušných právních předpisů Spotřební daně mají podobný charakter jako daň z přidané hodnoty. Jsou také nepřímou daní, tzn. podnik je plátcem daně a poplatníkem je spotřebitel. Spotřební dani podléhají zejména tyto výrobky: tabákové výrobky, líh a lihoviny, pivo, víno, minerální oleje (pohonné hmoty). Plátci daně jsou všechny právnické a fyzické osoby, které v tuzemsku vybrané výrobky vyrábějí nebo kterým mají být vyvážené nebo dovážené vybrané výrobky propuštěny. Spotřební daň je většinou stanovena absolutní částkou na jednotku množství. Předmětem daně jsou v tuzemsku vyrobené nebo do tuzemska dovezené vybrané výrobky (viz výše). Na rozdíl od daně z příjmů, daně z přidané hodnoty a většiny ostatních daní, jejichž správcem jsou zpravidla finanční úřady, správcem spotřebních daní jsou celní úřady. Účtování o spotřební dani je obdobné jako u DPH, tzn. plátce spotřební daně prokazuje na straně Má dáti tohoto účtu nárok na vrácení a na straně Dal tohoto účtu pak vybranou spotřební daň na výstupu. V případě, že odběratel nemá nárok na vrácení spotřební daně, zvyšuje tato spotřební daň pořizovací cenu příslušného pořizovaného majetku (např. suroviny, materiál, zboží). PŘÍKLAD Podnikatel ing. Jiří Cvach se zabývá výrobou destilátů. Prodej těchto alkoholických nápojů podléhá spotřební dani. Podnikatel není plátcem DPH. Podnikatel vyrobil 300 litrů 40 % alkoholu (sazba spotřební daně je 285 Kč na 1 litr 100 % alkoholu). Výrobní náklady a zisk jsou 64 Kč. Ve sledovaném období podnikatel prodal tyto destiláty: v listopadu prodej za hotové 100 litrů v prosinci prodej na fakturu 200 litrů Spotřební daň byla odvedena celní správě (z běžného účtu). Pozn. Pro zjednodušení účtujeme pouze o prodeji a nikoliv o pohybu zásob výrobků.
&
Řešení: Výpočet spotřební daně na 1 litr 40 % alkoholu: 285 Kč * 0,4 = 114 Kč Účtování: 1. Tržby v hotovosti za prodej 100 litrů destilátů a) cena bez spotřební daně 6 400 Kč b) spotřební daň 11 400 Kč 2. Faktura vystavená za prodej 200 litrů destilátů a) cena bez spotřební daně 12 800 Kč b) spotřební daň 22 800 Kč 3. Zaplacena spotřební daň finančnímu úřadu 34 200 Kč
MD
Dal
211 211
601 345
311 311 345
601 345 221
Poznámka: U plátců DPH je spotřební daň i součástí základu pro výpočet DPH, tj. ve výše uvedeném příkladě by z každého prodaného litru musela být odvedena DPH finančnímu úřadu ve výši 37,38 Kč, tj.(64 + 114)*0,21.
135
5
ZÚČTOVACÍ VZTAHY
Zúčtování daní a dotací
Silniční daň a daň z nemovitých věcí se zachycují na účtu 345 se souvztažným zápisem na vrub příslušného účtu v účtové skupině 53, to znamená, že tyto daně jsou součástí nákladů. Schéma účtování:
221 – Bankovní účty 345 – Ostatní daně a poplatky 531 – Daň silniční Odvod daní (resp. zálohy na daň)
Předpis silniční daně 532 – Daň z nemov. věcí Předpis daně z nemovitých věcí
Poznámka: Silniční daň – zdaňovacím obdobím je kalendářní rok, daňové přiznání se podává do 31. 1. následujícího roku. Daň z nemovitých věcí – zdaňovacím obdobím je kalendářní rok, daňové přiznání se podává do 31. 1. běžného roku (tedy před uplynutím zdaňovacího období). Daňová uznatelnost výše uvedených daní
Silniční daň je daňově uznatelným nákladem, a to i za situace, že platba v daném zdaňovacím období (roce) neproběhla. U daně z nemovitých věcí se jedná o daňový náklad pouze za předpokladu, že daň byla v příslušném roce také zaplacena. V opačném případě by se jednalo o daňově neuznatelnou položku, která by musela být v daňovém přiznání připočtena k základu daně.
! &
UPOZORNĚNÍ Od 1. 11. 2016 došlo k podstatné změně u daně z nabytí nemovitých věcí. Poplatníkem této daně je nově vždy nabyvatel a zaplacená daň je součástí ocenění majetku. Poznámka: Do doby účinnosti této změny byl poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí prodávající a tato daň se účtovala do nákladů. PŘÍKLAD Firma WIS, s.r.o., zaplatila v dubnu 2017 zálohy na silniční daň (na celý rok dopředu) ve výši 2 400 Kč. Daňová povinnost za rok 2017 (na základě podaného daňového přiznání k silniční dani) činila 2 525 Kč. Doplatek za rok 2017 byl zaplacen v lednu 2018. V srpnu 2017 společnost koupila budovu za 5 000 000 Kč. Daň z nabytí nemovitých věcí byla dle daňového přiznání stanovena sazbou ve výši 4 % z nabývací hodnoty budovy, tj. 200 000 Kč. Daňové přiznání podáno v září, daň byla zaplacena v říjnu 2017. V lednu 2018 společnost podala přiznání k dani z nemovitých věcí, na základě kterého byla vypočtena daňová povinnost ve výši 8 500 Kč. Tato daň byla uhrazena v dubnu 2018. Řešení: 1. Zaplacena záloha na silniční daň (výpis z BÚ) 2 400 Kč 2. Kupní smlouva na nákup budovy 5 000 000 Kč 3. Zaplaceno za nákup budovy (výpis z BÚ) 5 000 000 Kč 4. Předpis daně z nabytí nemovitých věcí 200 000 Kč 5. Zařazení budovy do užívání 5 200 000 Kč 6. Zaplacena daň z nabytí nemovitých věcí 200 000 Kč 7. Daňová povinnost k silniční dani 2 525 Kč rok 2018 1. Daňová povinnost k dani z nemovitých věcí 8 500 Kč 2. Doplatek silniční daně (výpis z BÚ) 125 Kč 3. Zaplacena daň z nemovitých věcí (výpis z BÚ) 8 500 Kč
136
MD 345 042 379 042 021 345 531
Dal 221 379 221 345 042 221 345
532 345 345
345 221 221
Zúčtování daní a dotací
ZÚČTOVACÍ VZTAHY
5
5. 7. 4 Dotace Na účtech 346 a 347 se zachycují zúčtovací vztahy vyplývající z poskytnutí dotací. Dotace jsou nenávratně poskytnuté peněžní prostředky - ze státního rozpočtu (účet 346) nebo z obecních a městských rozpočtů (účet 347). Pro správné zaúčtování je rozhodující přesné vymezení účelu, na který je dotace poskytována. Rozlišujeme dva základní druhy dotací: dotace
k úhradě nákladů - jsou určeny na úhradu provozních nákladů (například dotace na mzdy absolventů škol) nebo finančních nákladů (například dotace na úhradu úroků z úvěru). Zaznamenají se ve prospěch provozních nebo finančních výnosů ve věcné a časové souvislosti se zaúčtováním příslušných nákladů. dotace na pořízení dlouhodobého majetku (tj. investiční dotace) - snižuje vstupní cenu pořizované investice. Proto se účtuje ve prospěch účtu 042 - Pořízení dlouhodobého hmotného majetku. Účtování o dotacích probíhá v následujících třech krocích: 1. O nezpochybnitelném právním nároku na dotaci (např. na základě smlouvy o poskytnutí dotace) se účtuje na vrub účtu 378 (pohledávka za poskytovatelem dotace) se souvztažným zápisem ve prospěch příslušného účtu z účtové skupiny 34 (máme závazek vůči poskytovateli dotace použít ji na stanovený účel). 2. O použití dotace se účtuje na vrub příslušného účtu z 34. účtové skupiny (pomocí tohoto a výše uvedeného zápisu lze sledovat konkrétní stav čerpání dotace) se souvztažným zápisem ve prospěch buď výnosového účtu (u dotace na úhradu nákladů), nebo účtu 042 (u dotace na pořízení DHM). 3. O příjmu dotace se provede zápis na vrub účtu peněžních prostředků se souvztažným zápisem ve prospěch účtu 378 (snížení pohledávky za poskytovatelem dotace). Schéma účtování: 648 - Ost. prov. výnosy 668 - Ost. fin. výnosy
346 - Dotace ze SR 347 - Ostatní dotace
378 - Jiné pohledávky
221 - BÚ
2 - použití dotace 1 - nárok na dotaci 3 - příjem dotace k úhradě nákladů 042 - Pořízení DHM 2 - použití dotace na pořízení DHM
PŘÍKLAD Soukromá vysoká škola EKONOM, s.r.o., (účetní období - kalendářní rok) požádala o dotaci z evropských fondů z programu ERASMUS ve výši 1 000 000 Kč. V dubnu 2017 obdržela oznámení o přidělení této dotace. Peněžní prostředky musí být použity na úhradu provozních nákladů spojených se zahraničními stážemi studentů školy ve školním roce 2017/2018. V srpnu 2017 bylo poukázáno na účet vysoké školy 900 000 Kč, zbylých 100 000 Kč bude poukázáno po vyúčtování celé dotace, tj. v červnu 2018. V období září - prosinec 2017 vycestovalo do zahraničí 10 studentů vysoké školy a celkové náklady na jejich stáže činily 400 000 Kč. V období leden - květen 2018 se zahraničních stáží zúčastnilo dalších 14 studentů, náklady činily 620 000 Kč (částka 20 000 Kč nad rámec dotace byla hrazena z prostředků školy)
&
137
5
ZÚČTOVACÍ VZTAHY
b
Zúčtování daní a dotací
Řešení:
MD
Dal
Rok 2017: 1. VÚD - nárok na dotaci 1 000 000,- 2. VBÚ - přijata dotace na účet školy 900 000,- 3. Provozní náklady spojené se zahraničními stážemi 400 000,- 4. VÚD - čerpání dotace za rok 2017 400 000,-
378 221 5.. 347
347 378 různé účty 648
Rok 2018: 1. Provozní náklady spojené se zahraničními stážemi 620 000,- 2. VÚD - čerpání dotace za rok 2018 600 000,- 3. VBÚ - na účet školy poukázána zbývající část dotace 100 000,-
5.. 347 221
různé účty 648 378
ÚLOHA
5. 16
Úkol č. 1: Zaúčtujte jednotlivé účetní případy v oblasti daní a dotací v roce 2017. Č. Obsah účetního případu
Kč
1a Výpis z BÚ - zaplacena záloha na silniční daň na rok 2017
2 400
1b
- zaplacena záloha na daň z příjmů účetní jednotky
50 000
2. Předpis daně z nemovitých věcí za rok 2017
6 300
3. Nárok na dotaci na mzdu absolventa školy
4 000
4. Výpis z BÚ - zaplacena daň z nemovitých věcí za rok 2017
6 300
5. Hrubá mzda absolventa školy dle zúčtovací a výplatní listiny
12 000
6. Použití dotace na mzdu absolventa
4 000
7. Povinnost k silniční dani za rok 2017
4 900
8. Povinnost k dani z příjmů účetní jednotky za rok 2017
MD
42 000
Úkol č. 2: Zaúčtujte jednotlivé účetní případy v roce 2018. 1a Výpis z BÚ - poukaz dotace od ÚP na mzdu absolventa
4 000
1b
2 500
- doplatek silniční daně za rok 2017
2. Nárok na dotaci na technické zhodnocení nebytových prostor
850 000
3. FAP za stavební práce při rekonstrukci nebytových prostor (režim přenesení daňové povinnosti) fakturovaná částka 4. Přidanění a nárok na odpočet DPH (sazba DPH 21 %)
210 000
5. Použití dotace na technické zhodnocení nebytových prostor
850 000
6a Výpis z BÚ - vrácení přeplatku na dani z příjmů
MD MD
D D MD
138
D
1 000 000
6b
- přijetí dotace na technické zhodnocení
6c
- úhrada faktury za stavební práce
8 000 850 000 1 000 000
INTERAKTIVNÍ VÝUKA - SCHÉMATA ÚČTOVÁNÍ, TESTOVÉ OTÁZKY www.moderni-vyuka.svse.cz
Dal