Kdo si během podzimu zkusil vykopat kořen některé léčivky, třeba kostivalu, už ten pocit zažil. Člověk má dojem, jako by ze země vydoloval ukrytý poklad. Cítí se spojený se zemí a jejími tajemstvími. Kořen voní zeminou, nahromaděnou životní sílou, plodností a jakousi základní přirozeností. Během celého jara, léta a podzimu rostlina svými zelenými listy přijímala sluneční energii a skoro zázračným způsobem, pomocí fotosyntézy, přeměňovala světlo v život. Svými kořeny přijímala živiny a vodu z půdy. Vytvářela z nich látky bohaté na energii a také substance, které naše tělo mohou vyživovat nebo na něj působit léčivě. Když se začne blížit zima a nadzemní části rostliny odumírají, rostlina už má ve svém pomyslném kufru, tedy ve svých kořenech ukrytých pod zemí, zabalené všechny substance potřebné k přezimování a k novému jarnímu nastartování. Mnohé z těchto „zásobáren“ jsou opravdu přeplněné užitečnými substancemi, které nám mohou posloužit nejen jako účinná léčiva, ale některé i jako posilující výživa. Je dobré vědět, k čemu se dají používat léčivé kořeny našich nejrůznějších tuzemských rostlin a jak se z nich připravují čaje, masti, tinktury a další léčebné prostředky. V této knize vás bylinkářka Simone Dettová zavede do říše kořenů a seznámí čtenářky a čtenáře s pradávnými i nejnovějšími poznatky o jejich léčivé síle. Svými popisy rostlin, navrženými recepty a příhodami vzbudí váš zájem o podrobnější poznání těchto zvláštních kořenů rostlin. Harmonicky sestavené celky z informací o popisu rostlin, lidových názvech, pěstování, sklizni a léčivé síle vás detailně seznámí s léčivými kořeny 19 tuzemských rostlin. Přitom autorka dokáže propojit velké množství tradičně předávaných znalostí celého bohatství přírodního léčitelství se svými vlastními prožitými zkušenostmi získanými letitou praxí bylinkářky. Simone Dettová nás přitom seznámí s některými dnes téměř neznámými rostlinami, jejichž kořeny se dříve ve výživě velmi cenily.
Nechme se inspirovat touto knihou a „strčme ruce do země“, abychom vyzvedli kořenové poklady, zpracovali je do podoby léčivých přípravků nebo stravy a těšili se z těchto zvláštních darů přírody.
Je mi potěšením vytvořit úvod k této knize. Je to první rozsáhlejší dílo o léčivé síle kořenů našich tuzemských rostlin, „energetických bomb podzemí“, kterých si bylinkáři váží už celá staletí.
Susanne Fischer-Rizziová ARVEN, Škola vědy o léčivých rostlinách, aromaterapii a divočině
Predmluva
Když se bylinkářský rok blíží ke konci, sluneční paprsky zahřívají zemi už jen krátce, nad lukami se zvedá mlha a ráno je vše potažené tenkou vrstvou jinovatky, nadchází doba sklizně kořenů. V tomto období ročního koloběhu už naše léčivky zatáhly své zelené nadzemní části, aby šetřily své síly a uložily si své hodnotné substance do kořenů pro další sezonu.
Kořeny – podzemní léčivé poklady a zároveň chutná součást zdravé a současně lahodné kuchyně – představují hlavní téma této knihy. Jde o kořeny, které posilují naše zdraví, nebo nám ho dokonce navracejí, a o kořeny, které obohacují naši zdravou kuchyni a nechají znovu ožít skoro zapomenuté recepty a gastronomické zážitky.
V dávných dobách dokonce existovalo povolání kořenáře. Byla to těžká práce, které se věnovali zejména bylinkářky a bylinkáři. Na podzim, když rostliny zatáhnou zelené části, mohli začít ze země dolovat jejich kořeny. Vyrývání hodnotných kořenů, jejich očištění a přeměna na ceněné léčivo rozhodně představují velmi náročný úkol. Kořenáři z dávných dob si navíc uvědomovali, že rostlina, které vezmou kořeny, nebude dále žít. Pozorně a opatrně se věnovali drobným rituálům – děkovným rituálům Matce Přírodě a Stvořiteli – a teprve poté vyzvedávali cenné podzemní poklady. Díky tomu se kořenáři mohli své práci věnovat od pozdního podzimu do časného jara a s velkým respektem a vděčností odebírat z lůna Země množství léčivých pokladů.
Tyto poklady z podzemí si kořenáři přímo na místě očistili od písku a zeminy, donesli domů a opatrně dále zpracovali. Důkladně je omyli, okartáčovali a nechali vyschnout, nebo je rozkrájené na malé kousky naložili do oleje či alkoholu a uložili do zimních zásob. Nenaložené kořeny se do zásoby skladují usušené na hromádkách.
Později, když mráz a sníh zahnal člověka do domu, našly chutné kořínky svou cestu na horké pánve a do vroucích hrnců, aby potěšily žaludek i duši svou příjemnou chutí a lahodnou vůní. Sama si ještě dobře vzpomínám na staré časy, kdy jsem jako malé dítě souzněla s přírodou na statku svých prarodičů, a jak jsem se od svého otce, který mě jako první seznamoval s taji přírody, učila rozeznávat hlasy ptáků a rozpoznávat bylinky i stromy. Otec mě také poprvé vzal vyrývat kořeny. Byl to tehdy kostival, ze kterého potom moje babička Marie vyráběla jemné masti. Vyhrabávali jsme také pastinák a kozí bradu, uložili jsme je a později využívali k přípravě chutných pokrmů. Nyní nastal čas, abych vědomosti předků a vlastní poznatky, získané za mnoho let praxe bylinkářky a učitelky v jedné bylinkářské škole na okraji Harzu, utřídila, sepsala a předala dál.
Mnohé z kořenů, které bych vám tady chtěla představit, jsou léčivé, jiné zase představují chutný doplněk zdravé kuchyně. Některé z nich dokonce plní oba účely. Díky tomu mohou být potraviny současně i léčivy a naopak – tak, jak to vysvětloval už řecký lékař Hippokrates (460–370 př. n. l.).
Ráda bych u vás vzbudila chuť k dobývání a zpracovávání pochoutek z podzemí. Vydejte se se mnou na cestu ke kořenům, možná i ke svým vlastním. Tato cesta probíhá zejména v chladném ročním období, kdy čas kořenářů nadchází.
Obujte si holínky, naostřete rýče a vydejte se s námi ven. Srdečně vás vítám v říši podzemních pokladů!
Korenový systém
Sklizen korenu˚
Kořeny se sklízejí jinak než nadzemní části rostlin. Neobsahují po celý rok stejné množství účinných látek –ale když si počkáte na správný čas, budou pro vás mít kořeny nahromaděné to nejlepší.
DOBA SKLIZNĚ
U léčivých kořenů, ze kterých si doma můžete jednoduše vyrobit přípravky do domácí lékárničky, je důležité dodržet správnou dobu sklizně. Přichází se zkracováním dnů, kdy rostlina zatahuje do země. Látky v ní obsažené se stěhují do kořenů, které jsou úložištěm živin, jež musí být v další sezoně znovu k dispozici. Čas sklizně přichází v pozdním létě, respektive na podzim a končí kolem Velikonoc. Na jaře, kdy vše začne pučet a zelenat se, si rostliny znovu vysají z kořenů uložené zásoby a využijí je k růstu nadzemních částí a k nasazení květů.
Moje tradice
Babička vždycky říkala, že na svátek Všech svatých už musí být všechny kořeny ze země venku. Dnes tomu rozumím více než tehdy. Je to datum, kdy slavili Keltové jeden ze čtyř velkých keltských svátků, Samhain.
O Samhainu, dnes známějšímu
jako Halloween, začínalo pro naše předky temné období, kouzelný čas, v němž se probouzeli duchové. Podle jejich dávných představ a jejich víry zůstávaly od té chvíle až do jarní rovnodennosti brány do onoho světa otevřené, a proto se půda má nechat nedotčená. V tomto období patří všechny rostliny jí – Matce Zemi. Tato prastará myšlenka se mi velmi líbí a také se vždy snažím mít k tomuto datu všechny kořeny vyhrabané.
Beru to i jako úctu ke svým rodičům a předkům, kterým jsem velmi vděčná.
Tehdy
V oblasti, kde bydlím, objevili před několika lety velký kulturně-historický poklad Nebeský disk z Nebry. Stáří tohoto kotouče se odhaduje na přibližně 3 600 let. Krásný modrý kotouč se zlatými inkrustacemi představoval podle nejnovějších výzkumů jakýsi druh kalendáře, který měl pro
naše předky velký význam. Na disku z Nebry je zobrazeno malé zlaté souhvězdí, Plejády. Plejády, nazývané také Kuřátka nebo Sedm sester, se nacházejí v souhvězdí Štíra a dříve lidem ukazovaly, kdy končí období sklizně a kdy opět začíná. Když se dnes koncem léta podíváme na noční oblohu, upoutá nás na severní straně právě toto seskupení hvězd. Plejády můžeme pozorovat až do Velikonoc. Pro lidi z tehdejší doby představoval disk jakýsi druh „pěstebního kalendáře“, protože zobrazoval podzimní a jarní rovnodennost, tedy rozhraní období, které tehdejší kořenáři považovali za svoji sezonu.
Dnes
V dnešní době by se kořenáři určitě orientovali podle přesného data v kalendáři, i když ho vlastně vůbec nepotřebujeme. Léčivé kořeny se mohou vyrývat od chvíle, kdy se zelená barva z rostliny stáhne a není vidět. Nad zemí ještě vidíme listy, ale už nevypadají hezky. Tento čas je ideální také pro kořenáře-začátečníky, protože rostlinu ještě dokážou rozpoznat botanicky podle zbytků listů, ale její kořenová zásobárna už je po okraj plná všech důležitých substancí. Později na podzim nebo během zimních měsíců, když už se vše nad zemí rozpadne, bývá těžké rozpoznat prospěšné, léčivé kořeny od velmi jedovatých. Když si uvědomíme, že 30 procent kořenů v naší přírodě je jedovatých, tak je nebezpečí omylu s nepříjemnými následky poměrně vysoké. Proto vám
Slavný Nebeský disk z Nebry, zde v podobě ilustrace, zobrazuje Plejády.
radím, sklízejte kořeny během podzimu v době, kdy rostliny ještě mají své zavadlé listy, abyste se vyhnuli záměně. Když se pak objeví první mrazíky, znesnadní to sice vyhrabávání kořenů, ale sklizeň je stále možná.
Pro mě jako bylinkářku, která se zajímá o sklizeň kořenů, se Plejády staly jakýmsi ochranným souhvězdím. Vysílají signál, že opět přichází čas kořenů!
SKLÍZEJTE ZODPOVĚDNĚ
Když sklízíte kořeny rostlin, které pěstujete ve vlastní zahradě, máte stále přehled a odhad, kolik jich musíte v zemi ponechat, abyste ve své malé říši zachovali další růst. Sami rozhodnete, co smí růst a co ne. V přírodě je to trochu jiné. Tady najdeme rostliny, k nimž se musíme chovat s velkým respektem a opatrností, abychom zachovali jejich další přežití. A při sklizni kořenů je toto téma ještě důležitější. Touto knihou bych chtěla přispět k tomu, abychom přírodu více chránili a hlídali. Uvědomuji si, že téma sklizně kořenů je v tomto smyslu trochu ošemetné. Přece dobře víme, že s odstraněním kořenů rostlina odumírá. Proto je pro mě velmi důležité, abych ve vás vzbudila respekt k přírodě.
Dobře si prohlédněte místo, kde najdete vhodné rostliny. Roste tady dost jedinců daného druhu? Prosím, neodstraňujte z takového místa všechny kořeny rostlin – aby se zachovala rozmanitost druhů a abyste mohli sklízet i další rok. Naštěstí existují i rostliny jako kostival, které nám naši roli hodně usnadňují.
U takových stačí vrátit do země pár odříznutých kousků kořenů a v dalším roce zde vyroste nová mladá rostlina. Podobně se chová i pampeliška. Její výskyt je tak častý, že sklízení jejích kořenů na loukách nepředstavuje žádný problém.
JAK KOŘENY VYRÝVAT?
Když najdu krásnou rostlinu, jejíž kořen bych chtěla vyjmout ze země, předem si představím, co dobrého mi takový kořen může přinést. Zkusím odhadnout,
Tradičně se kořeny vyhrabávají malým parohem.
jak může být kořen velký, abych ho snadno a nepoškozený vytáhla ze země. Parohem, rýčem nebo rycími vidlemi uvolním půdu kolem rostliny a začnu kořen odhalovat. Tradičním a šetrným nástrojem pro kořeny, půdu i její
obyvatele je menší paroh, například od srnce. Podle velikosti kořene chvíli trvá, než se celý odhalí. Potom ho vypáčím ze země a zbavím uchycené zeminy. Domů pak kořeny odnáším v košíku nebo ve lněném sáčku.
Po sklizení
Před použitím se kořeny musí očistit. Když je potřebujeme nějakou dobu skladovat, musíme je rozkrájet na menší kousky, usušit a zabalit, aby se v nich zachovaly obsažené cenné substance.
OMYTÍ A OČIŠTĚNÍ
Až si kořeny přinesete domů, nejprve kořeny zbavte zbylé uchycené půdy. Já své vyhrabané kořeny důkladně omývám pod tekoucí vlažnou vodou. Potom si vezmu kartáček na zeleninu a velmi pečlivě je očistím. Na jemné, tenké kořínky se více hodí kartáček na zuby. Čerstvé kořeny vydrží asi sedm dní v chladničce. Na následujících stránkách a u portrétů jednotlivých rostlin najdete několik receptů využívajících čerstvé kořeny.
SUŠENÍ
Sušené kořeny se dají využívat mnoha způsoby a také v mnoha receptech. Sušení je velmi jednoduché. Po umytí a očištění je rozkrájíme na menší kousky nebo na tenké plátky.
Jednotlivé části sušíme na starém lněném prostěradle nebo jiném čistém kusu látky. Kořeny nakrájené na plátky
můžeme také pomocí jehly a provázků navléknout a zavěsit.
Nať bylin, jejich listy a květy se nikdy nesuší na sluníčku, protože by ztrácely příliš mnoho obsažených látek.
Měly by se sušit na teplém místě v domě nebo na půdě. Na rozdíl od nich se očištěné kousky kořenů mohou krátce rozložit ven na podzimní slunce, aby vyschly. Večer je uklidíme do domu, protože by zase znovu nasály podzimní noční vlhkost. Potom by mohly začít plesnivět a nedaly by se použít.
Obecně dbejte na to, aby sušení netrvalo příliš dlouho, ať se nestihne vytvářet plíseň. Využívejte k tomu teplé obytné místnosti. Během tmavých podzimních večerů určitě v domě máte nějaký zdroj tepla, například kamna nebo nepříliš horký radiátor, na kterém kousky nebo proužky kořenů mohou dobře schnout.
K sušení, prosím, nepoužívejte troubu.
Teplota uvnitř je příliš vysoká a veškeré cenné obsažené látky se tím zničí.
BALENÍ A SKLADOVÁNÍ
Když jsou kousky nebo plátky kořenů usušené, musíme vše dobře zabalit na uložení. Stejně jako téměř u všech zásob z rostlinné říše je i u kořenů důležité, aby se skladovaly v suchu a temnu.
Hodí se k tomu tmavé lahve, kartonové krabice nebo lněné sáčky. Nejlepší je popisovat všechny uložené balíčky či nádoby okamžitě, protože později
bude velmi obtížné od sebe jednotlivé druhy usušených kořenů rozeznat.
Poznamenejte si název rostliny a datum sklizení.
U některých druhů kořenů se osvědčilo rozemletí na prášek, protože sušením velmi ztvrdnou. Na prášek melu například kořeny kuklíku a mochny, aby se daly lépe dávkovat. Kousky sušených kořenů se snadno rozemelou na prášek i v obyčejném mixéru. Samozřejmě je můžete roztlouct i ve hmoždíři, ale vyžaduje to větší námahu.
Sušené kořeny můžete zpravidla skladovat 1 až 2 roky, pokud je dobře ochráníte před světlem a vlhkostí.
Před sušením se kořeny – zde kořen lopuchu většího – krájejí na plátky.
Lécení pomocí korenu˚
Když jste své kořenové poklady sklidili, očistili a případně i usušili, můžete začít s jejich dalším zpracováním.
V receptech vždy uvádím, zda se používá čerstvý nebo sušený kořen.
ČAJ
Čajové směsi s kořeny jsou výbornými pomocníky v boji proti nejrůznějším nemocem. Poklady, které se na podzim vyhrabou a usuší, se používají například při poruchách spánku nebo trávicích obtížích. Abyste z tvrdých usušených kousků kořenů dostali všechny cenné látky, nestačí je jen zalít vroucí vodou jako u bylin. Nejprve usušené kořeny zalijte v hrnci studenou vodou. Potom nechte směs krátce projít varem a nechte ji určitou dobu (viz níže) zvolna povařit.
Základní recept
Asi 1 lžičku sušených kořenů rostliny zahřejte v hrnci se šálkem studené vody. Jakmile se voda začne vařit, snižte teplotu a nechte směs 3 až 5 minut lehce probublávat (ve výjimečných případech i déle, viz recepty u jednotlivých rostlin). Potom čaj z kořenů přecedíte a můžete si ho vychutnat.
TINKTURY
Čerstvé kousky kořenů můžete naložit do alkoholu a připravit si tak tinkturu nebo esenci. Vydrží 2 až 3 roky, pokud se plní do lahviček z tmavého skla nebo stojí v temnu. Tyto alkoholické roztoky se používají jako bylinné kapky nebo se přidávají do mastí. Pro přípravu tinktur se kořeny nadrobno rozkrájejí. Čím pečlivěji budete pracovat a čím menší budou kousky kořenů, tím vyšší bude obsah účinných látek. Máte-li hmoždíř, můžete kousky čerstvých kořenů rozmělnit i tloučkem. Nadrobno pokrájený kořen nebo kaši z kořene potom dejte do malé sklenice. Měla by být naplněná do poloviny. Obsah nádobky doplňte 50–70procentním alkoholem, například pálenkou z ovoce, brandy nebo jiným silným bezbarvým alkoholem.
Chcete-li při prvních pokusech připravit jemnější tinkturu, můžete použít i 40procentní alkohol (například žitnou nebo vodku). Výnos z obsažených látek,
