ZE ŽELEZNÉ RUDY NA FALKENSTEIN
START: Železná Ruda (parkoviště, vlak, bus, TIC)
CÍL: Železná Ruda-Alžbětín (parkoviště, vlak, bus, TIC)
22,6 km 7–8 hod. 850 m 3
Výlet vede na jednu z nejvyšších šumavských hor, bavorský Falkenstein, vysoký 1 315 m n. m., na jehož vrcholu se otevírají jedinečné výhledy na Šumavu i vzdálené Alpy. Trasa vás seznámí se šumavským fenoménem „Schachten“ neboli historickými horskými pastvinami.
KILOMETRÁŽ A ZNAČENÍ
Železná Ruda Debrník CZ/D 2,9 km
Debrník CZ/D Zwieslerwaldhaus (rozc.) (Böhmweg) 2,6 km
Zwieslerwaldhaus (rozc.) rozc. pod Falkensteinem 4,7 km
Nejvyšší jedle bavorského lesa
rozc. pod Falkensteinem Falkenstein 0,7 km
Falkenstein Zwieslerwaldhaus (rozc.) (Eibe) 4,4 km
Zwieslerwaldhaus Železná Ruda-Alžbětín 7,3 km
DOPRAVA A LOGISTIKA
Trasa počítá s návratem do centra Železné
Rudy vlakem z Alžbětína. Výstup lze také začít a ukončit v osadě Zwieslerwaldhaus (parkoviště, bus) a zkrátit jej tak přibližně na polovinu (11,5 km, 4–5 hod.).
KOČÁRKY A MALÉ DĚTI
S kočárkem projedete bez problémů prvních cca 5,5 km až po Zwieslerwaldhaus, pak už je terén náročnější. K dosažení vrcholu Falkensteinu lze eventuálně využít cyklotrasu č. 7, která vede po zpevněné lesní cestě.
OBČERSTVENÍ
Falkenstein Schutzhaus, Zwieseler Waldhaus, výletní hostinec Schwellhäusl
HLAVNÍ ZAJÍMAVOSTI
Zwieseler Waldhaus (nejstarší hostinec v Bavorském lese)
přírodní rezervace Mittelsteighütte
mýtina Ruckowitzschachten
vrchol Falkenstein
Mýtina Ruckowitzschachten
Výlet začíná v centru městečka Železná Ruda poblíž barokního kostela Panny Marie Pomocné z Hvězdy, postaveného v první polovině 18. století na půdorysu šesticípé hvězdy.
Trasa směřuje přímou cestou ke státní hranici, k turistickému hraničnímu přechodu Debrník/ Ferdinandsthal. Cestou projdete kolem rozcestí Debrník , kde kdysi stávala sklářská huť a do roku 1989 také barokní zámek. Úvodní pasáž po českém území vede souběžně s naučnou Sklářskou stezkou, dokumentující historii sklářství v okolí Železné Rudy.
Za státní hranicí cesta vstupuje do NP Bavorský les a napojuje se na dálkovou turistickou trasu zvanou Böhmweg neboli Česká cesta.
Rezervace Mittelsteighütte
nejvyšší jedle Bavorského lesa
Schwellhäusl (oblíbený výletní hostinec)
Jde o 52 kilometrů dlouhou stezku začínající v Deggendorfu, po které v dřívějších dobách mezi Bavorskem a Čechami putovali obchodníci, soumaři, králové i tuláci. Značená je symbolem paprskového kola. Stezka dál směřuje po lesní cestě k osadě Zwieslerwaldhaus , kde se nachází nejstarší hostinec v Bavorském lese, který licenci na vaření piva drží již od roku 1832. Dříve byla tato osada uprostřed lesů důležitým bodem na obchodní trase mezi Bavorskem a Čechami, dnes tu najdete množství ubytovacích zařízení. Od rozcestí u Zwieslerwaldhausu trasa pokračuje po dálkové stezce E6 až téměř na vrchol Falkensteinu. Nedaleko od tohoto rozcestí prochází stezka přírodní rezervací Mittelsteighütte s horským lesem pra-
Horská chata Schutzhaus Falkenstein
lesovitého charakteru s množstvím mohutných buků a jedlí. Výstup vás posléze přivede na horskou mýtinu Ruckowitzschachten, nejstarší a největší v národním parku, která byla vyklučená už v roce 1613. Jde o jednu z mnoha tzv. „Schachten“ neboli mýtin – horských pastvin, na kterých se pravidelně v letním období pásl dobytek. Dnes jsou mýtiny považovány za kulturní a historickou památku a v národním parku představují cenný doplněk biodiverzity. Ruckowitzschachten je jedna ze dvou luk, které Správa národního parku chrání před zarůstáním tím, že na ni v létě vyhání malá stáda horského skotu – odolného plemene česká červinka.
Na vrcholu Falkensteinu stojí moderní dřevěná chata Falkenstein Schutzhaus, která před pár lety nahradila původní stavbu z roku 1933. Z vrcholové skály se otevírají výhledy na Velký Javor, Roklan a za dobré viditelnosti je možné zahlédnout i Alpy. Kromě občerstvení chata nabízí i turistické ubytování. Sestup uskutečníte po trase Eibe (Tis) přes vrchol Malý Falkenstein, který nabízí daleké výhledy k jihu a západu. Na západním úbočí Falkensteinu roste několik starých tisů, kolem jednoho prochází i stezka, jež vás přivede zpět do osady Zwieslerwaldhaus.
Odtud se trasa až do cíle drží stezky Luchsfährte (Rysí stezka). Cesta prochází kolem rezervace Hans-Watzlik-Hain, kde můžete spatřit
Výhled z Falkensteinu k jihu
nejvyšší jedli Bavorského lesa, vysokou 52 metrů. Poslední zastávku před cílem můžete učinit u romanticky položeného hostince Schwellhäusl. Jde o pravděpodobně nejznámější výletní hostinec Bavorského lesa, k jehož popularitě přispívá i místní černé pivo čepované přímo ze skály.
TIP
Mezi Falkensteinem a Roklanem najdete další horské louky „Schachten“. Ideální doba pro jejich návštěvu je podzim, kdy se solitérní buky a javory krásně zbarví.
START/CÍL: Nová Hůrka (parkoviště, bus)
9,1 km 2–3 hod.
200 m 1
Výlet míří po nejkratší trase k nejmenšímu a nejvýše položenému ledovcovému jezeru Šumavy. Jezero Laka vás jistě očaruje svou malebností i mohutným ledovcovým karem hraniční hory Plesná. Trasa prochází kolem zaniklé obce Hůrka s dochovanou hřbitovní kaplí sv. Kříže a základy kostela sv. Vincence Ferrerského.
KILOMETRÁŽ A ZNAČENÍ
Nová Hůrka jezero Laka 4,3 km
jezero Laka vodní kanál 0,8 km
vodní kanál Hůrka 1,8 km
Hůrka Nová Hůrka 2,2 km
DOPRAVA A LOGISTIKA
Nová Hůrka je dobře dostupná autem i autobusem. V období od 15. 7. do 15. 11. lze od jezera pokračovat přes Zlatý stoleček do Prášil a na Novou Hůrku se vrátit autobusem.
KOČÁRKY A MALÉ DĚTI
Pro kočárky je obtížněji průjezdný asi kilometr dlouhý úsek od jezera Laka k vodnímu kanálu (lze se vrátit zpět stejnou cestou).
OBČERSTVENÍ
Nová Hůrka
HLAVNÍ ZAJÍMAVOSTI
torzo Novohůrecké jedle
kaple sv. Kříže na Hůrce
základy kostela sv. Vincence
Ferrerského na Hůrce
jezero Laka
vodní kanál z jezera Laka
Kostel sv. Vincence Ferrerského a kaple sv. Kříže
Nová Hůrka leží u silnice mezi Železnou Rudou a Hartmanicemi a tvoří ji shluk několika penzionů, hezky opravených chalup a starých vojenských budov. Původně sklářská obec byla před pádem železné opony nepřístupná, protože byla součástí vojenského újezdu Dobrá Voda. Trasa začíná u parkoviště a autobusové zastávky a vydává se asfaltovou cestou vzhůru k hraničnímu hřebeni. První zastavení můžete učinit u torza kmene Novohůrecké jedle, která byla u cesty na Hůrku vysazena již kolem roku 1700. Kvalitní asfaltová cesta stoupá lesem a po chvíli se vyhoupnete na horskou louku, po níž dojede-
Nová Hůrka
te k rozcestí u zaniklé obce Hůrka. Původně sklářská obec byla v době komunistické diktatury nepřístupná, protože byla součástí vojenského újezdu. Zdejší sklárny vyráběly jedinečná benátská zrcadla, křišťál i barevná skla; v první polovině 19. století šlo o nejvýznamnější sklárnu na Železnorudsku.
Za zastavení určitě stojí jediná dochovaná budova Hůrky, hřbitovní kaple sv. Kříže, která sloužila jako hrobka sklářské rodiny Abelů. Kaple jako jediná unikla zničení vesnice v poválečných letech, údajně proto, že byla vhodná jako dělostřelecká pozorovatelna. V kapli byl mimo jiné pohřben lékař rodu Abelů Josef Klostermann, otec spisovatele
Karla Klostermanna. Vedle kaple pak můžete spatřit zakonzervované základy kostela sv. Vincence Ferrerského. Pozoruhodné jsou rovněž okolní aleje vzrostlých javorů a lip s bezpočtem památných stromů. Šotolinová cesta se z luk a alejí okolo
Hůrky opět zanoří do lesa a vystoupá po moréně až k jezeru Laka. Tato vodní plocha, ležící v nadmořské výšce 1 096 metrů pod vrcholem
Plesné, drží nejenom rekord nejvýše položeného a nejmenšího jezera na Šumavě, ale je zároveň nejmělčí.
Maximální hloubka jezera dosahuje čtyř metrů. Unikátem jezera Laka jsou rovněž plovoucí rašelinné ostrůvky s porosty suchopýru, ostřice nebo borůvčí. Podobné plovoucí ostrůvky najdeme ještě na Malém Javorském jezeře.
Torzo Novohůrecké jedle
Pohled z Polomu k Velkému Javoru
Nad jezerem se vyjímá 1 338 metrů vysoká hora Plesná, zvaná též Debrník. Tento hraniční vrchol je z české části nepřístupný, důvodem je ochrana vzácného tetřeva hlušce. Cesta přechází hráz jezera a poté přibližně kopíruje již zaniklý vodní kanál z 19. století, který přiváděl vodu z jezera do Drozdího potoka. Toto vodní dílo, kvůli němuž byla zvýšena přírodní hráz jezera Laka, vzniklo za účelem plavení dřeva a pohánění sklářských brusíren a leštiček skla na Hůrce.
Lesní cesta posléze vyústí na asfaltku, zvanou Armádní, po které trasa pokračuje na Hůrku a poté stejnou cestou zpět na Novou Hůrku. Alternativně lze trasu mírně prodloužit na celkových 12,5 kilometru a vydat se od jezera Laka do Prášil. Tato
stezka je otevřená pouze v období 15. 7. – 15. 11., a to z důvodu ochrany tetřeva hlušce. Trasa vede přes
Zlatý stoleček , kde v sedle na jihozápadním svahu Ždánidel kdysi čeští a bavorští pašeráci měnili zboží. Údajně jim k tomu sloužil kámen v podobě stolu, pod nímž byl podle pověsti zakopán zlatý poklad. Poté cesta zamíří k zaniklým sklářským a dřevařským obcím Horní Ždánidla a Gsenget , kde v době jejich největšího rozkvětu stálo zhruba 25 domů, a dokonce i mlýn.
TIP
Nedaleko od trasy se nachází vrchol Polom, ze kterého se díky absenci vzrostlých stromů otevírají daleké kruhové výhledy na hory Javor, Jezerní horu, Špičák nebo Pancíř. Můžete tady při troše štěstí zahlédnout i tetřeva hlušce. Na vrchol polomu vede neznačená pěšina, po které se stejnou cestou vrátíte zpět na trasu (+ cca sedm kilometrů).
Jezero Laka
KEPELSKÉ ZHŮŘÍ
START/CÍL: Stará Huť (parkoviště)
10,4 km 3 hod.
180 m 1
KILOMETRÁŽ A ZNAČENÍ
Stará Huť (rozc., park.) Zhůří 2,4 km
Zhůří Keply (bus) 3,5 km
Keply Radkov (rozc.) 2,1 km
Radkov Stará Huť 2,4 km
Okružní trasa míří do méně navštěvované krajiny horní Křemelné, kde se nachází zaniklá vesnice Zhůří, nazývaná též Kepelské Zhůří. Trasa kromě přírodních krás a dalekých výhledů nabízí také vhled do dávno minulých časů Šumavy – ať už to jsou zaniklé vesnice, vyhnání a následné smíření s původními německými obyvateli, nebo pro Šumavu typická umrlčí prkna.
Kříž smíření
DOPRAVA A LOGISTIKA
Ideálním výchozím bodem je parkoviště u bývalé Staré Huti. Parkovat lze také u samoty Keply, kde se rovněž nachází autobusová zastávka.
KOČÁRKY A MALÉ DĚTI
Pro kočárky je hůře průjezdná lesní cesta Zhůří–Keply.
OBČERSTVENÍ
Přímo na trase není, nejblíže je restaurace
Stará vápenka ve Svinné nebo Nová Hůrka.
HLAVNÍ ZAJÍMAVOSTI
krajina zhůřských plání
zaniklá obec Kepelské Zhůří
kaple Nejsvětější Trojice a Kříž smíření na Zhůří
přírodní rezervace Zhůřská hnízdiště
umrlčí prkna u Kochánova
Radkovská vyhlídka
Kepelské Zhůří
Okružní výlet začíná na rozcestí Stará Huť, kde najdete i parkoviště a odkud se rozbíhá několik turistických tras. Nedaleko odtud stávala osada Stará Huť , která – jak samotný název napovídá – mívala v 15. a 16. století sklářskou pec. Stará Huť patřila ke kochánovské rychtě, jedné z osmi králováckých rycht. Po válce bylo její německé obyvatelstvo odsunuto a obec byla v souvislosti se zřízením vojenského výcvikového prostoru Dobrá Voda v roce 1952 srovnána se zemí. Trasa zamíří po vedlejší silnici ke Zhůří a cestou mine přírodní rezervaci Zhůřský lom, kde po ukončení těž-
Kaple Nejsvětější Trojice
by rostou vzácné rostliny, včetně masožravé rosnatky okrouhlolisté. Po chvíli se dostanete ke břehům řeky Křemelné, jednoho z nejkrásnějších šumavských toků. Přes 30 kilometrů dlouhá řeka pramení na svahu hory Jedlová a ve své dolní pasáži pod Stodůlkami proráží nejhlubší šumavský kaňon. Zde, na svém horním toku u Kepelského Zhůří, však jako krotký potůček poklidně meandruje zhůřskými pláněmi. Zaniklá obec Zhůří (nazývána též Kepelské Zhůří nebo Zejbišské Zhůří) leží v západní části Šumavy na pomezí národního parku a chráněné krajinné oblasti. Na Šumavě ještě najdeme druhé Zhůří, které se rozkládá při silnici z Rejštejna do Horské Kvildy. Obě místa mají podobnou historii –jde o obce zaniklé v souvislosti s odsunem německého obyvatelstva.
Radkovská vyhlídka
Zhůří tvořilo od 17. století základ stejnojmenné královácké rychty, fungovala zde sklářská huť, obec měla kostel, školu, poštu, dvě hospody nebo mlýn s pilou. Mezi světovými válkami zde žilo přibližně 600 převážně německých obyvatel. Po druhé světové válce bylo německé obyvatelstvo vyhnáno a obec dosídlena převážně slovenskými a rumunskými reemigranty. V roce 1952 bylo Zhůří vystěhováno v souvislosti se vznikem vojenského újezdu Dobrá Voda. Tam, kde se rozprostírá dnešní rezervace Hadí vrch, bylo tankové cvičiště. V místě bývalého kostela stojí kaple Nejsvětější Trojice, poblíž ní pak byl na paměť zaniklých obcí a nevinných obětí vyhnaných ze svých domovů v roce 2012 postaven a vysvěcen Kříž smíření.
