9788053019019

.DòGí ɯORYɻN MH SURMHYHP RQRKR MHGLQpKR YɻGRPt NWHUp VL VNU]H QɻM XYɻGRPXMH VDPR VHEH

. 5 /

ÚVOD

Cílem této knihy je jednoduchým způsobem umožnit lidem, aby byli dobrými průvodci druhých, když umírají. Dnes jsme si zvykli delegovat vše na „odborníky“, a to včetně umírání. Někdy však žádní odborníci nejsou k dispozici nebo je nám člověk tak blízký, že nechceme, aby se nám do toho někdo jiný vměšoval. A nakonec i my jednou zemřeme, a proto může být dobrou přípravou doprovázet někoho jiného v tomto období. Z tohoto důvodu je kniha koncipována tak, aby mohla být používána i jako meditační pomůcka.

Téma smrti hraje v mém životě důležitou roli již od mládí. Když jsem studoval na gymnáziu, pracoval jsem vždy o prázdninách v pohřebním ústavu – což je náhoda, kterou jsem docenil až po letech.

Poté jsem byl velice často konfrontován s tématem sebevraždy. A jako každý jsem také zažil smrt rodinných příslušníků, přičemž obzvlášť na mě zapůsobila smrt mé babičky, která tento práh překročila velmi vědomě. Několikaměsíční práce na oddělení paliativní péče mi poskytla na toto téma ještě další pohled. A konečně jsem měl několik vlastních zážitků blízké smrti, které hluboce změnily mou představu o smrti a zbavily mě strachu z ní. Díky tomu, že jsem se zabýval názory a filozofií Kena Wilbera a východními představami o smrti, jsem si uvědomil, že určité prostory vědomí, které lze meditativně zažít, jsou velmi podobné stavům smrti. . 7 /

V současné době existují dobré knihy, jež pomáhají umírajícím a těm, kteří o ně pečují, připravit se na smrt nebo pomáhají pozůstalým vyrovnat se s touto událostí. (1) Fenomény zážitků blízké smrti jsou také poměrně dobře známé díky knihám Elisabeth Kübler-Rossové, Raymonda Moodyho a několika dalších. Co se však stane dál po posledním vydechnutí? Podle mých vlastních zkušeností je nejlepší shrnutí všeho, co následuje po něm, v Tibetské knize mrtvých, Bardo Thödol (2). Tento text však používá velmi bohatý metaforický, symbolický jazyk, který je vlastně srozumitelný jen, pokud jsme hlouběji seznámeni s tibetským buddhismem. Když jsem byl znovu konfrontován s tématem smrti a zoufal si, že neexistuje žádný text, který by člověka připravil na „to, co je potom, na posmrtný život“ ve snadno srozumitelném jazyce, rozhodl jsem se takovou knihu napsat sám. Mým cílem bylo využít svých znalostí psychologie, religionistiky a filozofie a převést nejdůležitější etapy z této knihy mrtvých do světa dnešního evropského jazyka a představivosti. Mým hlavním cílem bylo vytvořit snadno použitelného průvodce pro všechny lidi, protože umírání je univerzální proces. Podkladem je integrální teorie Kena Wilbera (3), ale snažil jsem se téma podat tak, aby nebylo nutné znát jeho model.

Na následujících stránkách by mělo být ujasněno, co se při umírání děje z psychospirituálního hlediska.

Dále jsou zařazeny návrhy, jak lze umírajícímu poskytnout praktickou podporu. Později se vysvětlující pasáže střídají s texty, které jsou určeny k hlasitému předčítání umírajícímu (4), aby mu poskytly orientační vodítko k tomu, co se děje po smrti. V Tibetu se umírajícím čte Bardo Thödol až do 49. dne po smrti (Bardo Thödol doslova znamená „osvobození nasloucháním v přechodovém stavu“) a domnívám se, že tuto praxi lze s vhodnými texty aplikovat i v naší kultuře. . 8 /

Pochopení této knihy však pro vás jako čtenáře předpokládá myšlenku – nebo lépe: pracovní hypotézu – že vědomí není jen fenomén podřízený hmotě, ale možná existuje paralelně s ní, nebo třeba dokonce tvoří její základ.

Vědomím nemyslím myšlenky, vzpomínky, obrazy nebo pocity – to jsou formy vědomí, stejně jako lze říci, že lidé, zvířata, rostliny a kameny jsou formy hmoty. Vědomí, jak ho zde používám, znamená „vědomí samo o sobě“, podle Kena Wilbera, podobně jako je označováno coby GEIST (DUCH) u Hegela, jako dharmakája v buddhismu nebo coby bráhman v hinduismu. Jelikož je „čisté vědomí“ prosté všech kvalit, vymyká se popisu, což dává vzniknout paradoxu, který je krásně ilustrován v následující básni: … Jedno, které se jeví jako dvě, nic, které se jeví jako všechno, absolutno, které se jeví jako relativní, prázdnota, která se jeví jako plnost, nezapříčiněné, které se jeví jako zapříčiněné, jednota, která se jeví jako oddělenost, subjekt, který se jeví jako objekt, jediné, které se jeví jako mnohé, neosobní, které se jeví jako osobní, neznámé, které se jeví jako známé.

Je to ticho, které zní, klid, který je v pohybu, a tato slova se jeví jako odkazy na to, co je beze slov… … a přesto se nic neděje. (5) . 9 /

3591Ì 0(=,67$9 67$9 3ʛ(&+2'8 80Ì5É1Ì První fáze umírání obvykle začíná několik hodin před biologickou smrtí chrčivým dýcháním a končí přibližně 20 minut po posledním výdechu nebo zástavě srdce. Průchod prvním bardem však trvá podstatně déle, a to až do 4. dne. Během této doby v těle postupně ustávají všechny biologické funkce a vědomí postupně odchází z těla.

Není třeba dodávat, že každý člověk chce zemřít v co nejhezčí atmosféře. Kromě květin sem patří především světlo – nejlépe tlumené a teplé (např. svíčky) – a zvuková kulisa. Může to být ticho, ale samozřejmě také vhodná hudba, jak doporučuji v příloze. (7) Můžete rovněž zpívat mantry nebo církevní písně pro umírajícího a s ním.

Méně vhodná je svižná nebo emoce vyvolávající hudba – například Beethovenova nebo rocková hudba. Nakonec by však hudba měla být prostě taková, aby se všichni přítomní cítili dobře.

Pokud je to možné, položte umírajícího na pravou stranu těla (usnadňuje to odchod). Řekněte mu, aby myslel na to, aby v okamžiku smrti opustil své tělo skrze fontanelu na temeni hlavy. V Tibetu existuje speciální meditace zvaná phowa, která ještě za života slouží výhradně k nácviku odchodu skrze temeno hlavy.

Umírání v nemocnici – kromě oddělení paliativní péče – může vést k obtížným situacím: někdy lékaři a zdravotnický personál propadají hektice ve snaze udržet pacienta při životě. To se stává . 21 /

především tehdy, když není k dispozici vyjádření pacienta nebo závěť, která by regulovala chování v případě krize. Pokud je však jasné, že v následujících hodinách půjde o umírání, požádejte lékaře, aby poskytl jen to nejnutnější, zejména úlevu od bolesti, a jinak se držel zpátky – pokud možno až po dobu jedné hodiny po smrti. Během této doby se snažte, jak nejlépe to jde, vytvořit klidnou, uvolněnou atmosféru a přečtěte umírajícímu první texty z této knihy. Pokud to není možné, pak mu vaše klidná přítomnost a tiché nebo i vyslovené svolení k odchodu pomohou najít cestu.

Ne vždy je možné být fyzicky přítomen u úmrtí blízké osoby.

V takovém případě ji můžete několikrát vnitřně oslovit jménem a tak se s ní duchovně spojit. Protože prostor a čas mají v jemnohmotných stavech jen malý význam, téměř nedojde ke snížení účinku těchto textů, pokud je budete číst v nepřítomnosti umírajícího nebo s mírným časovým zpožděním. Pokud se však zprávu o něčí smrti dozvíte až o několik dní později, nemá již smysl předčítat texty, které mají umírajícího na smrt připravit. Místo toho můžete začít oním prvním šedým blokem.

Mnozí lidé cítí, že se blíží jejich konec, ale cítí se být zadržováni pozůstalými a zbytečně odkládají svou smrt, přestože konec je již na dohled. Ušetří to mnohé utrpení a jejich odchod jim může být usnadněn, pokud jim k němu jejich blízcí dají výslovné svolení. Příkladem takového svolení je následující text.

Milý / Milá, Drahý / Drahá (jméno umírající/ho), víme, že nadešel tvůj čas.

Tvá životní cesta na Zemi se chýlí ke konci.

Nebudeme tě zdržovat.

Prosím, neber na nás ohled. . 22 /

Budeme na tebe s láskou vzpomínat a se svým zármutkem se vypořádáme sami.

Jdi svou cestou až do sjednocení se zdrojem všeho – zářivě čistým DUCHEM – nebo do jiné, nové podoby.

Nezůstávej stát na místě.

Neboj se různých zjevení na cestě.

Nech je přicházet a odcházet, aniž bys je chtěl/a zadržovat nebo odhánět, a pohlížej na ně s láskyplnou vyrovnaností.

Neboj se rozpuštění svého JÁ.

– to tě zbaví tvých omezení a přinese ti nové svobody.

Přejeme ti šťastnou cestu.

Kromě výzvy „nechat odejít“ mohou být následující texty čteny také krátce před smrtí, aby umírajícího připravily na to, co se má brzy stát. To zahrnuje zejména přípravu na ohromující zážitek extrémního jasu čistého DUCHA. Umírající jsou často hned na začátku poněkud zmateni, což způsobí, že tento vzácný okamžik propásnou. V lidském těle se během této fáze vedle mnoha dalších látek uvolňují N-DMT a 5-MEO-DMT – dva neurotransmitery, které jsou velmi blízké LSD. Ty jsou pravděpodobně chemickým korelátem pro změněné stavy vědomí, které umírající člověk nyní prožívá. (8) V nejlepším případě umírající projde některými nebo všemi stavy popsanými v knihách o zážitcích blízkých smrti. Patří sem například sledování vlastního života, který rychle míjí, a jeho hodnocení; setkání s jinými bytostmi, které mohou být rozpoznány jako dříve zemřelí příbuzní a přátelé; průchod temným tunelem do oslnivě jasného světla; rozpoznání tohoto jasného světla čistého DUCHA jako božství, které . 23 /

$872ʛ,

Wulf Mirko Weinreich (nar. 1959) je vystudovaný psycholog, vystudoval také religionistiku, etnologii a sinologii. V 90. letech žil sedm let v několika duchovních komunitách.

V roce 2005 vydal knihu Integrální psychoterapie (Heiligenfelderova cena za výzkum DKTP), která je pokusem o sjednocení různých psychoterapeutických škol na základě integrální teorie Kena Wilbera.

Od té doby stále častěji přednáší a pořádá semináře na integrální témata. V roce 2009 vydal knihu Druhá kniha mrtvých – nábožensky neutrální překlad Tibetské knihy mrtvých do západní kultury.

Publikoval také články v různých vědeckých sbornících a časopisech.

Ve své praxi pro integrální rozvoj osobnosti v Lipsku nabízí krátkodobé terapie, krizové poradenství a párovou terapii. Jako terapeut pracuje především s intervencemi z oblasti humanistické, systemické a transpersonální psychoterapie a také se spirituálními metodami.

. 104 /

INFORMACE Mnoho textů a grafů k volnému použití je k dispozici na adresách: Teorie: www.integrale-psychotherapie.de/download.html Praxe: www.psychotherapie-in-leipzig.de E-mail: totenbuch@integrale-psychotherapie.de

. 105 /

Ken Wilber (nar. 1949) je jedním z nejvlivnějších amerických filozofů současnosti a autorem více než dvaceti knih. Rozpoznal a popsal hluboké struktury, které jsou základem vývoje našeho vesmíru a lidského vědomí. S pomocí jeho multidimenzionálního modelu je možné relativně bez rozporů představit a zhodnotit poznatky všech národů a dob v rámci „teorie všeho“. Tato teorie elegantně odpovídá na otázku, proč lidé vnímají a interpretují sebe sama a své okolí velmi odlišně.

Ken Wilber je také zakladatelem Integrálního institutu, think-tanku pro studium integrální teorie a praxe, a inspirací pro celosvětové integrální hnutí s jeho salony, instituty a iniciativami, jako jsou Integral Life a Integral Forum.

. 106 /

VYDAVATEL: www.shambhala.com/religion-philosophy/ken-wilber www.integralesforum.org www.integrallife.com www.dailyevolver.com

. 107 /

TIBETSKÁ KNIHA MRTVÝCH JINAK Wulf Mirko Weinreich, Ken Wilber Z německého originálu Das integrale Totenbuch Copyright © Wulf Mirko Weinreich (2009, 2020, 2024), Ken Wilber (2020) Návrh obálky: ©2024 Karel Svoboda Překlad: ©2024 PhDr. Jitka Scharingerová Jazyková korektura: Václav Trajer Sazba a grafická úprava: Jindřich Hoch, www.sandstudios.cz České vydání: © 2023 BOHEMICA BOOKS s.r.o., 160 00 Praha 6 Vydaní první Počet stran 108 Tisk: Graspo CZ, a.s., Zlín ISBN 978-80-53019-01-9

www.bohemicabooks.com Všechna práva vyhrazena. Přetisk, včetně výňatků, jakož i šíření obrazem, rozhlasem, televizí a internetem, fotomechanickou reprodukcí, zvukovými nosiči a systémy zpracování dat jakéhokoli druhu je možný pouze s písemným souhlasem vydavatele. . 108 /