Předmluva / 9
Slovo autora / 13
Leden / 15
Únor / 31
Březen / 47
Duben / 63
Květen / 79
Červen / 95
Červenec / 113
Srpen / 133
Září / 149
Říjen / 163
Listopad / 179
Prosinec / 193
Velikonoce / 209
Konec týdne / 215
Předmluva
Požehnání pro obnovu sil
„Zastav se a zpomal/ nadechni se/ nech se obdarovat/ otevřeným nebem/ dvojtečkou/ požehnáním,“ píše Tomáš Drobík v jednom z požehnání v této knize. A obdarováni budete pokaždé, když ji — na kterémkoliv místě — otevřete a začnete číst. Neboť právě tím požehnání je: darem.
Ačkoli je požehnání svým rozsahem nedlouhé, jen zdánlivě je to dar skromný. Naopak, těch pár řádků v sobě skrývá obrovskou sílu a bohatství. Tak jako Drobík „pomalu prohmatává cestu prvním dnem nového roku“, tak si čtenář může krok za krokem, jedním dotekem za druhým, nahmatávat sílu, kterou v sobě slova požehnání nesou.
Janovo evangelium začíná vyznáním, že „na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to Slovo bylo Bůh“ (Jan 1:1).
Všechno povstalo skrze Slovo. Požehnání je slovo, které nás spojuje s počátkem. Vlákno, které se vine jako červená nit dějinami bytí a „vypráví o staré naději pro tuto i pro všechny další noci“. Někde kdysi dávno se to počáteční Slovo rozletělo do širého prostoru. Byla to energie natolik překypující, že musela vystoupit ze sebe samé, pokračovat, řetězit se.
Zázrak pučícího života, tvůrčí síla Slova. Požehnání.
„Požehnání je starší než lidstvo./ Požehnání nic nevyžaduje./ Požehnání ti ukazuje tvoji hodnotu./ Požehnání tě provází./ Požehnání je Boží ano vůči tobě./ Požehnání může uzdravit tvé rány./ Teď i ve všem, co má přijít:/ .“
Kdesi cestou, ve svém čase — Ecce homo! Bůh požehnal Adamovi a Evě, Abrahamovi, Mojžíšovi, Áronovi a dalším. Jákob si požehnání vybojoval. Ježíš své posluchače vyzýval, aby žehnali druhým. Požehnání je zaslíbení. V každé době je potřeba jako sůl. Časy se mění, různí, staré pomíjí, nové přichází, leccos nám dává zabrat. Kde je pevná půda
pod nohama? Do takového tázání přichází požehnání. Světlo a pokoj. Zaslíbení začínající slovem.
Stále si, lidé mezi sebou, člověk člověku při různých příležitostech přejeme a vzájemně žehnáme. Dáváme a dostáváme požehnání, značíme se znamením kříže, dáváme si křížek na čelo. V tom všem je obsažena oslava života, poděkování za něj a za to, co přináší. Vyjádření vztahu, vědomí toho, že nepatříme jen sami sobě, ale také Bohu. Jsme sví, a zároveň Boží, každý z nás je jedinečný člověk, Boží dítě. Existují různé cesty, jak si tuhle milost připomínat. To, že jsem milovaný člověk, že jsem Boží dítě!
Život přináší tolik různého, v čem se i na tuto skutečnost dá zapomenout! Radost, bolest, energii, únavu, činnost, nečinnost, vděk i zlost. Lásku, naději, víru. Plnost a prázdnotu. Každý den, každé ráno, do kterého se probudíme, je novou kapitolou, jedinečným korálkem, který přibyl na šňůrce našeho života. Nic není úplně stejné a i my jsme každý den o trochu jiní. Vše se mění, vše plyne. Člověk ve své křehkosti, zároveň ale i síle hledá
kotvy, vlákna, síť. Někde se zachytit, zabydlet, přilnout.
Mít jakousi jistotu, opěrný bod, maják. A zároveň stále jít, přijímat, co přichází, a vědomě v tom být a jít.
Cítit život, žít. Rozpoznat, kde konat. A umět věci nechat plynout. Pro všechny takové chvíle a pro mnohé další je tady požehnání. Slovo na cestu. Ujištění, že na ní nejsme sami. Že ať se děje cokoliv, máme svou hodnotu. Do všeho, co přichází, se vplétá požehnání jako zlatý, osvěcující paprsek. Skrze slova požehnání se učíme vidět to, čemu rozum kolikrát nechce věřit.
Číst knihu Tomáše Drobíka je uklidňující. Ať už ji otevřete kdekoliv, dotknou se vás její slova. Dostáváte požehnání. Může se z toho stát rituál. Každý den, v určitý čas, pár povzbudivých řádků, kterými lze začít, anebo naopak ukončit den. Případně se v kterékoliv
jeho části skrze slova na stránkách vrátit do přítomného okamžiku: „Čím teď žiješ?/ Co ti dělá radost?“ Otevři dlaně a přijmi požehnání!
Sandra Silná, farářka
Když čas covidu znemožnil řadu aktivit, chtěl jsem vnést do veřejného prostoru trochu naděje a povzbuzení.
Otevřený prostor sítě Twitter, nyní x, se jevil jako dobré místo.
Inspirován Lutherovým doporučením začínat i končit den znamením kříže, doprovází kříž i každý zde uvedený text.
A rovněž inspirován kolegyní farářkou Cornelií Egg
Möwers z německého Straubingu jsem na konci roku 2021 začal každý večer zveřejňovat požehnání ve 280 znacích.
Jejich výběr je vám nyní k dispozici.
Tomáš Drobík
Leden
Pomalu si prohmatávám cestu prvním dnem nového roku. Až začne noc, budeme se už lépe znát. Prosím o požehnání pro čas, který je před námi.
Požehnání pro lidi silné i slabé, smutné i plačící. Pro všechny.
Pro tebe i pro mě: Opatruj nás, Bože, když bdíme, a ochraňuj nás, když spíme, ať bdíme s Kristem a odpočíváme v pokoji.
Dej, Pane, odpočinutí a pokoj nám a celému tvému světu.
aby ses zítra setkal/a s přijetím abys měl/a dostatek síly aby tě potěšily pěkné situace aby těžké věci byly k unesení aby ses někde zahřál/a abys cítil/a život a sílu požehnání
Když jsem plný úzkosti a zmatku, když se zdá, že ušlé kroky novým časem nedávají smysl,
když hrozí, že zde nebudu rád, jen Bůh mě i tebe ve svých rukou podrží.
„Když spatřili hvězdu, zaradovali se velkou radostí.“
Putovali dlouho, možná zažili i krize.
Ale když se setmělo, jejich hvězda zářila: vyprávěla jim o staré naději pro tuto i pro všechny další noci.
Buďte požehnáni!
Přinášejí dary.
Dnes jsou pro tebe:
že jsi chtěný/á,
že nezůstaneš sám/a,
že tvá obdarování budou ještě použitelná, i když třeba teď jdeš po kamenité cestě.
K M B
Žehnej stále unaveným, i když se toho moc nezmění.
Žehnej těm, kdo se zasazují o mírová řešení konfliktů, svět jejich snahu zoufale potřebuje.
Žehnej nemocným a těm, kdo se o ně bojí, nenechávej je samotné.
Žehnej dětem, malým i velkým, každý den
někdy je cesta náročná někdy leží ve tmě někdy ji musíš hledat někdy připomíná boj někdy potřebuješ objížďky ale nad cestou tvým životem stojí požehnání na dnes a zítra to je ti (za)slíbeno a v něm jde někdo vždy kousek s tebou vede tě a směje se na tebe
navzdory zimě navzdory pochybnostem navzdory zklamáním navzdory otázkám bez odpovědí navzdory chmurným myšlenkám navzdory noci bez hlubokého spánku a přes to přese vše buď teď pod ochranou anděla který/á stojí po tvém boku
když ses bál/a, že na ledu nedojedeš když se tvé vidění světa tolik odlišuje když jsi dnes někoho rozesmál/a a sám/sama prožil/a radost když i své nitro teď potřebuješ zahřát když se ti něčeho nedostává a nevíš přesně čeho buď teď objat/a požehnáním.
Díky za tento den.
Tak vždy začíná večerní modlitba.
Někdy následuje žalostný výčet nezdarů. Nebo poděkování, že dnešek je už u konce.
Dnes děkuji, že mohu být v teple a snad i mít naději?
Prosím o požehnání pro ty, co vlečou velká břemena na duši.
byl dnešek příliš krátký nebo moc dlouhý přinesl nějaké poselství zanechal z něčeho pachuť vzbudil touhu po nějaké prosbě? vše lze teď sem napsat a den tím odevzdat
pak jen na malý okamžik zavřít oči
dotknout se čela a přivlastnit si požehnání spojuje nás:
ve tmě nastoupivší noci buď požehnán/a v nejistotách svého života buď požehnán/a v bolesti ze samoty ale i ze vztahů buď požehnán/a ve strachu z umírání a smrti buď požehnán/a ve všem co zítra přijde buď požehnán/a
některé dny chutnají hořce některé zážitky se propálí do mysli některá bolest nikdy nezmizí
některé nespravedlnosti slova nepopíší některá vina je stále před tebou
ale žít se musí sílu potřebuješ i naději shora
přijmi teď požehnání a otevře se ti budoucnost
když jsi dnes hodně vydržel/a
když ani nedošlo na pauzu
když hodně přemýšlíš o sobě
když zažíváš spoustu změn
když stále nerozumíš tomu, proč tu jsi
když chceš být odvážnější
když na konci dne potřebuješ požehnání
abys mohl/a říct
díky, že jsem měl/a sílu na tento den
že ho nyní mohu ukončit
díky, že dýchám a žiju
abys mohl/a vnímat
že nemusí být vše dokonalé ani prozářené sluncem
a že tě teď může potkat požehnání
buď chráněn/a a v bezpečí
zejména dnes v měsíční noci
až potmě jsi dorazil/a unavený/á udělal/a jsi dnes vše, co se dalo jsi rád/a, že už je klid zhluboka se nadechni a odlož, cos nedokončil/a teď jsi na konci dne tady a teď drahocenný/á a milovaný/á otevři své srdce pro požehnání
když jsi čím dál tím víc sám/sama když jsi nemocný/á když ti někdo hodně chybí když plány odtékají jako venku padající déšť když o sobě pochybuješ když potřebuješ více spánku buď obejmut/a požehnáním teď i v nadcházejících hodinách
ať do tvých temnot teď vpluje světlo ať tě dobré síly ochraňují ať tě v noci přemůže spánek ať tě láska provází i víra i naděje a Boží rozzářený obličej nechť je nad každým tvým krokem požehnání pro tebe
aby se uklidnilo, co tě vyčerpalo abys už mohl/a nechat být, co je za tebou abys přišel/přišla na nové myšlenky aby místo stresu začal den plný požehnání kdy místo pochybností zní modlitba a děkovná píseň
otevřená nebesa s Božím úsměvem ať nad tebou září
pro ty, kdo dnes měli starosti pro ty, kdo dnes čelili zlu pro ty, kdo končí den s vděčností pro ty, komu se dnes něco podařilo pro ty, kdo se bojí zítřka pro všechny, kdo mají neurčitelné obavy požehnání pro vás na tuto noc a zítřejší ráno
dnešek zhasl je čas přemýšlet co se podařilo co nedopadlo co zbylo na jindy a nyní být teď a tady vyčerpaný/á a použitý/á a nevíš, zda jsi udělal/a dost pamatuj, že máš svou hodnotu ať už se stalo cokoliv a do tmy kolem zní teď pro tebe požehnání
den se nachýlil ke svému konci: čím teď žiješ? co ti dělá radost? co tě naplňuje smyslem? ať najdeš, co teď nejvíc potřebuješ ať vejdeš do prostoru pokoje a radosti a tvé nejhlubší nitro ať je obejmuto a přijato
jinými slovy: požehnání pro tebe
pokud tě dnešek vyčerpal víc než jsi čekal/a pokud vůbec nedošlo na odpočinek
když je tvá duše jako bez domova
když si potřebuješ utřídit myšlenky
pokud by ses aspoň na chvíli potřeboval/a schovat pak je zde nyní požehnání:
ať je Bůh tvou stráží
když jsi vděčný/á za dobré zprávy, přinášející naději a útěchu;
když je zároveň tolik zpráv o utrpení a smrti;
když obojí je tak blízko u sebe
a je náročné to ustát; naber teď sílu
a dopřej Světlu, aby se odráželo i ve tvém světě
je v pořádku, že to dnes nebylo lehké
je v pořádku, pokud jsi nemohl/a splnit očekávání
je v pořádku, když jsi v něčem musel/a zabrat
je v pořádku, když ti chybí lehkost
je v pořádku, když někdy tečou slzy
je v pořádku teď přijmout požehnání
pokud dnes byl těžký den pokud ToDo list zůstal neodškrtaný pokud ses nedočkal/a ani slova uznání pokud jsi druhým vše zařídil/a ale na tebe už nezbylo a teď potřebuješ herdu do zad nebo obejmutí kužel světla nebo aspoň plamen svíčky ať se ti nyní otevře nebe požehnání v myšlenkách se vracíš k dnešku kde ses ve svém příběhu ztratil/a v čem jsi zůstal/a sám/sama sebou kde ses setkal/a s Božími stopami teď je čas na večerní požehnání aby se dnešek uzavřel a zítřek mohl být novou stránkou
buďte chráněni
Dělá to člověku moc dobře, když vidí světlo na konci tunelu. Přeji takové světlo vám, kteří jste někde uvízli a toužíte po malém paprsku naděje: klidnou noc naplněnou odpočinkem a hodně síly k zítřejším krokům! A ať vás provází požehnání: