havýma očima, jo – starýho psa novým kouskům nenaučíš, odplivne si Franta. „Tak co, pane Krajcr, už něco vyšetřili?“ Eiblová; v ruce má velkou nákupní kabelu – prázdnou, na nákup v tom frmolu dočista zapomněla. To se ten její prťavec oběda sotva dočká… „To sotva.“ V hospodě už ale jasno mají: „Nešťastná náhoda,“ tvrdí hospodský. „Hospodo, drž se svýho kopyta a radši nos pívo,“ šklebí se Venca. „Zabila se kvůli tomu pátečnímu šamstrovi,“ hádá se Cvejn. „Proč myslíš, starosto?“ „No – že si ji nechtěl vzít,“ domýšlí se hlava městečka. „Třebas…“ „To nemáš ze svý hlavy…“ provokuje Venca. „Jakpak ne!“ A Krajcr? Hlavu má jako kedluben a teď taky jako pátrací balón; a hlavně si zachrochtat, ještě si tak trochu zachrochtat, když už je příležitost. Už to potřeboval jako svině drbání. „Taky by to mohla bejt… Však víte co?!“ Vražda… Všichni na to myslí – nikdo to neřekne. „Ale neblbni,“ děsí se starosta. „Eště nám do městečka přitáhnou novináři.“ „Ta se nezabila jen tak,“ tvrdí Dána. „Ty taky, Donšajne,“ vyčítá starosta. „Aspoň ty bys měl mít rozum.“ 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS165728