HYPOCAUSTUM
ní pecí s nûkolika desítkami objektÛ sefiazen˘ch v nepravideln˘ch fiadách dokumentují v˘robu Ïeleza ve 4. století. Ze zpracovaného Ïeleza se hned vyrábûly hotové pfiedmûty, pravdûpodobnû je‰tû na témÏe místû (viz téÏ kováfiství). Literatura: Pleiner 1958; t˘Ï 1959; t˘Ï
1960; t˘Ï 1965; t˘Ï 1977; t˘Ï 1983; t˘Ï 2000; Piaskowski 1960; Motyková – Pleiner 1987; Pleiner – Salaã 1987; Salaã 1999; Friesinger – Pieta – Rajtár (eds.) 2000. HYPOCAUSTUM – jedná se o podpodlaÏní topení. Podlaha je
nesena pilífiky, mezi nimiÏ proudí od topeni‰tû (praefurnia) hork˘ vzduch, odvádûn˘ dut˘mi cihlami ve stûnách. Hypocaustum se ãasto pouÏívalo k vytápûní hork˘ch lázní. U nás je zachováno pouze v Mu‰ovû-Burgstallu.
97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS170655
CHALCEDON
CH CHALCEDON – název pochází ze jména starovûkého Calchedonu (Kalchidóbu) v Bíth˘nii (Turecko). Je to drah˘ kámen, mikrokrystalick˘ nebo kryptokrystalick˘ nerost, odrÛda kfiemene s vláknitou strukturou a s ledvinit˘m povrchem. U nás jsou známá loÏiska v Podkrkono‰í, okolí KfiemÏe a Hrub‰ic, z Olomuãan a Rudic. âast˘ je v zahraniãí (Slovensko, Rakousko, Nûmecko, Indie ad.). Nûkolika pfiedmûty (perly nebo korále) jej máme prokázán v nálezech z doby stûhování národÛ. Mûl pravdûpodobnû magick˘ v˘znam a dostal se jen do bohat˘ch hrobÛ (Smolín, hrob XXXII, Bluãina, Nov˘ ·aldorf, Holubice, hrob 38, Mûcholupy). Literatura: Mrázek 1996, 110–111. CHARVÁTSKÁ NOVÁ VES (okr. Bfieclav, Jihomoravsk˘ kraj) – fiímsk˘ polní tábor, kter˘ objevil J. Kovárník, se nachází na terase pravého bfiehu Dyje, na sever od Charvátské Nové Vsi. Velk˘ fiímsk˘ tábor
Charvátská Nová Ves. ¤ímsk˘ polní tábor.
s lichobûÏníkovit˘m pÛdorysem o rozloze asi 40 ha má na jihozápadní stranû dvû brány s pfiedsunut˘mi pfiíkopy. Lze jej rámcovû datovat do star‰í doby fiímské. Literatura: Kovárník 1996, 183, obr. 5; t˘Ï 1997, 62, Taf. 7–8; Tejral 1997a, 535, Fig. 6. 103. CHARVÁTY (okr. Olomouc, Olomouck˘ kraj) – pfii stavbû základÛ domu byl v roce 1926 nalezen v hloubce asi 80 cm kostrov˘ hrob mladé Ïeny. Z nálezÛ se dochoval jen zlat˘ nákrãník z rourkovitû pfiehnutého plechu a sklenûn˘ pohárek. Tento Ïensk˘ kostrov˘ hrob z poãátku 5. století patfiil pfiíslu‰nici barbarské nobility. Literatura: âervinka 1937, 133, obr. 17; Tejral 1982, 201, tab. VIII:5–6; Archeologické zrcadlení 2001, 35–36. CHATY – jsou cenn˘m zdrojem poznání germánské kultury. Lze v nich sledovat nejen rÛzné morfologické zvlá‰tnosti a konstrukãní prvky, ale
Charváty. Inventáfi Ïenského hrobu z doby stûhování národÛ se zlat˘m nákrãníkem a sklenûnou nádobou. podle nálezÛ také chronologické, funkãní a jiné charakteristiky. Pod pojmem chata rozumíme jednoprostorové zahloubené germánské obydlí, zpravidla se sedlovou stfiechou, svisl˘m ‰títem a s rÛznû rozloÏen˘mi nosn˘mi kÛly, podle nichÏ je mÛÏeme tfiídit k jednotliv˘m typÛm. O typologii chat ve stfiedodunajské ãásti barbarika (tzv. kvádská sídelní oblast) se autor této encyklopedie pokusil v souborné práci o germánsk˘ch sídli‰tích na Moravû. Chaty se dvûma protilehl˘mi kÛly uvnitfi ve stfiedu krat‰ích stran (typ A1) známe z poãátku doby fiímské v âechách. JelikoÏ jsou nejãastûj‰ím typem na stfiedoevropsk˘ch laténsk˘ch sídli‰tích, objevuje se pfiedpoklad o jist˘ch vztazích mezi nejmlad‰ími keltsk˘mi a nejstar‰ími germánsk˘mi objekty. Jin˘ typ pfiedstavují chaty se dvûma protilehl˘mi kÛly, které byly umístûné vnû zahlouben˘ch prostor (typ A2, napfi. Holubice, okr. Vy‰kov). V podstatû se jedná o urãitou variantu pfiedchozího typu stejné stavební konstrukce. Poãetnou skupi-
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS170655
C H AT Y
1
2
3
4 5 Chaty. 1) typologická tabulka, 2) pÛdorysy chat z doby stûhování národÛ, 3) rekonstrukce, 4) pÛdorysy chat z doby fiímské, 5) roz‰ífiení chat typÛ B1 a B2 ve stfiední Evropû.
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS170655