trápení! Neustálé návraty ho rozrušovaly. Ale na druhou stranu se mu nechtělo vycházet ven, chovat se společensky, předstírat bezstarostnost a pohodu. Lidem totiž vadí, když mají poslouchat fňukání a stížnosti. Takoví lidé jsou na obtíž a všichni se jim raději vyhnou. Jenže na hru spokojeného mladého muže neměl chuť ani sílu. Takže zkoušel leccos. Třeba se vracet k oblíbeným knížkám, vytáhnout je z knihovny, oprášit a začíst se do nich. Měl jich v knihovně několik, které měl už od dětství oblíbené. Třeba Bídníky Viktora Huga. Jean Valjean byl vzor opravdového statečného chlapa a nemusel se nikde rvát! Dvě epizody mu utkvěly v paměti nejvíce. Když Valjean, propuštěný trestanec, dostane přístřeší u biskupa a ráno nezvládne situaci, vezme stříbrné svícny a uteče. Četníci ho chytí a přivedou zpátky. Jenže biskup mu nic nevyčítá, naopak. Řekne mu nečekanou větu: „Proč jste si nevzal i ty stříbrné příbory, vždyť jsem vám je dal!“ A když četníci odejdou, dodá k překvapenému Valjeanovi: „Doufám, že vám to pomůže, abyste se stal zase normálním člověkem!“ Byl to zlom. A druhá příhoda: Valjeana celý život pronásleduje policajt Javert. A Valjean mu paradoxně daruje život, když ho má na barikádě popravit. Když se ho Javert zeptá, proč to udělal, Valjean jen pokrčí rameny. „Vy nevíte? Tak to vás lituju!“ Javert pochopí a vyřeší situaci ve shodě se svým svědomím. Sebevraždou. Václav listoval v knížce, stránku po stránce, jako by se chtěl pozdravit se známými a přáteli. Vybavovaly se mu i melodie z muzikálu, který na motivy Hugova románu vznikl. 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS172673
Ale ani tahle oblíbená knížka nedokázala vypnout vracející se vzpomínky. Tou druhou knížkou byl Malý princ od Antoina de Saint Exupéryho. Možná tu vzpomínku vyvolala televizní reportáž s německým stíhacím letcem, který Saint Exupéryho sestřelil v roce 1944. Václav na Malém princi obdivoval skoro všechno. I to, jak knížka vznikla. Slavného spisovatele a pilota postihla nehoda, když letěl přes Saharu s poštovním letadlem, musel nouzově přistát, nikdo o něm nevěděl a opravit stroj nedokázal. Zkoušel nejprve jít a hledat pomoc. Nepodařilo se to. Nakonec ho po několika dnech našli vyčerpaného u havarovaného letadla. Zachránil se a místo odpočinku, léčení a rekonvalescence začal psát knížku plnou fantazie! Některé věty se tak zapsaly do Václavovy paměti, že si je vybavoval při nejrůznějších příležitostech. Třeba, že každý je odpovědný za svou růži… Třetí knížkou, ke které se vracel, byl Řek Zorba. Záviděl mu jeho emoce a sílu, s níž dokázal vytancovat smutek i radost! Jenže čtení mu nepřinášelo takovou úlevu, jak si představoval. Přistihoval se, že i když se na chvíli zabere do děje, najednou se mu myšlenky začnou toulat jinde a po chvíli si uvědomí, že ani nevnímá, co čte. Pochopil, že musí dělat i něco jiného, přiznat sám sobě, že nedokáže jen tak odstřihnout ani malou dcerku, ani Hanny. Byl nad tím vším bezradný a tápal. Hledal ten nejvhodnější ventil. Dlouho a marně. Večer si zvykl otevřít lahvičku červeného vína, kupoval si ho poslední týden pravidelně v samoobsluze na rohu, kde objevil lahodné a docela dobré francouzské, které se jmenovalo „baron d’Arignac“, a Václav měl pocit, že když vypije za večer celou sedmičku, lépe se mu usíná a spí a nepronásledují ho úzkostné sny. Pravda, trochu se začal obávat, aby si nevypěstoval závislost, a jako racionálně uvažující jedinec hledal 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS172673
vysvětlení. Nadchlo ho, když se v jedné příručce o vínu dočetl, jaké přívlastky může mít a kolika květnatými slovy se může popsat. Dokonce nelenil a celý ten odstaveček si opsal a v duchu se zařekl, že se to nádherné hodnocení naučí nazpaměť. Nikoliv snad proto, že by chtěl oslňovat ve společnosti snobů, ale prostě se mu to líbilo, tak proč ne? Konstatoval, že vinařský slovník je v podstatě dílo básnické… Jaké tedy může být víno? Alkoholické, bezvýrazné, fádní, měkké, bohaté, buket, čisté, delikátní, distingované, elegantní, harmonické, hebké, hladké, hedvábné, hořké, hotové, hranaté, hrubé, tupé, jadrné, jemné, konzumní, běžné, kořenné, kousavé, krátké, křesající, křtěné, kulaté, okrouhlé, květinové, kypré, lahodné, kyselé, kyselosladké, lehké, líbezné, lihovité, materializované, malé, matné, milé, mocné, naoctělé, ostré, nasládlé, navoněné, aromatizované, s nečistou chutí, němé, nervní, nevyrovnané, noblesní, nevyzrálé, nevyvinuté, něžné, odrůdové, odumírající, ohnivé, olejnaté, opojné, připomínající ovoce, pěkné, pichlavé, dráždivé, pikantní, plné, ploché, pravé, ryzí, prázdné, hubené, tenké, chudé, příjemné, robustní, sametové, silné, ušlechtilé, rozvinuté, slabé, sladké, solidární, srdečné, stahující, svíravé, stařina, suché, narušené, svěží, subtilní, škrablavé, šťavnaté, tělnaté, těžké, pastózní, široké, s travnou příchutí, trpké, s třapinovou chutí, tučné, tvrdé, urozené, vzácné, vznešené, chutné, vinné, vonné, s vyšší kyselinou, vyvinuté, vyzrálé, zdravé, zelené, nezralé, zoxidované, zvadlé, vyžilé, ubité, zvětralé, živé a dokonce i darebné… Snažil se každou vypitou láhev podrobit odbornému zkoumání! Víno mu chutnalo a zaručovalo, že večer bude trávit jako osamocený piják uvolněně, jenže se stoupající hladinou alkoholu v krvi se projevovala podivná lítost a ta byla stejně nesnesitelná jako syrové myšlenky a vzpomínky. 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS172673