uzavřít obchod, ale než začneme smlouvat, rád bych tě upo− zornil, že jsi na něco patrně zapomněla. Klidně si vychovej toho kluka jako člena rodiny. Jeho rodokmen tím nevylepšíš, a až dospěje, urozená společnost ho nepřijme. Nebude ani slu− žebník, ani pán, a pro třídu, ze které pochází, bude příliš dobrý.“ Lara sevřela rty. Umíněně si odmítla přiznat, že Hunter má pravdu. „To nevadí. Sama mu najdu místo na světě.“ „To teda vadí,“ odporoval krutě. „Vůbec netušíš, co to je, žít mezi dvěma světy a nepatřit do žádného z nich.“ „Vy to snad víte? Jste Hawksworth a od chvíle, kdy jste se narodil, se před vámi každý klaní a dělá vám pomyšlení.“ Hunter zaťal zuby, až ho rozbolela čelist, aby zadržel proud slov, která se mu drala na jazyk. Ona se jím opovažuje pohrdat! Pokládá ho za cynického neřáda a sama se stylizuje do role svaté patronky opuštěných tvorů. Nuže, on je připraven výzvu přijmout. „Dobrá,“ prohlásil. „Nech si ho. Nebudu ti bránit.“ „Děkuji vám,“ odpověděla unaveně, jako kdyby tušila, co bude následovat. „Na oplátku mi však uděláš něco k vůli,“ pokračoval slad− ce, přešel ke křeslu, zvedl lehounký balíček v hnědém papíru a hodil jí ho. Automaticky ho chytila. „Co je to? Dárek?“ „Rozbal to.“ Pomalu poslechla, jako by čekala nějakou čertovinu, a také se dočkala. Byl to totiž dárek spíše pro něho než pro ni. Lara odložila papír na toaletní stolek a roztřepala jemné prádélko z černého hedvábí a krajek. Hunter koupil toto negližé u lon− dýnského výrobce prádla. Původně bylo navrženo pro slavnou kurtizánu. Zákaznice ho však postrádat nebude, ujistil Hun− tera, dychtiv získat nového zákazníka. Negližé připomínalo průsvitnou pavučinku. Živůtek byl z jemné krajky a širokou sukni zdobily dva rozparky až do pasu.
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS174185