5
CYKLISTIKA
ovšem bezpodmínečně nutné se v ještě vlhkém dresu a kraťasech vrhnout k nejbližší volné stěně a drásat kufry (zarážka v podrážce cyklistických bot) drahocennou plovoucí podlahu. V klidu se osprchujte, převlékněte se a popijte svůj oblíbený after-activity koktejl. Ačkoliv se obecně doporučuje strečovat, dokud jste zahřátí, svalům nesvědčí prudké skoky v napětí a délce. Jestliže tedy učiníte mezi koncem švihu a strečinkem zhruba půlhodinovou pauzu, zjistíte, že protahování je daleko snazší a příjemnější. Pokud byl trénink nebo závod hodně náročný a vy se cítíte opravdu unaveni, není žádný hřích nechat strečink až na večer. Ba naopak – i protahování je práce a příliš unavené svaly ho prostě neberou. Já sám se věnuji strečinku až těsně před spaním, jako určité formě relaxačního cvičení. Je smutnou pravdou, vycházející z vrozené lidské lenosti, že cyklisté strečují nejraději právě tehdy, když by naopak vůbec neměli – a to pokud už je nějaký ten svalík bolí. Právě u namožených a palčivě bolících svalů je ale strečink zakázaný. Taková bolest je známkou poškození a zánětu. Pokud budeme podrážděný sval protahovat přes bolest, postižené místo se začne jizvit a sval se natruc veškerému úsilí zkrátí a ztratí pružnost. Přísně zapovězen je strečink – jako každý jiný trénink – při virózách a podobných stavech. Jediné, co si tím přivodíte, je rozšíření zánětu na procvičované svaly a prodloužení „tréninkové neschopnosti“.
98
Jedenáctým přikázáním by se mělo naproti tomu stát protahovnání spolu s krátkým projetím na válcích ve volný den na soustředění. Sami jste jistě zažili, že nohy bolí nejvíc právě po dni volna. Je to logické – po zkušenosti z předchozích dnů se iniciativně připravily na další stupňování zátěže,
a najednou se žádné nekoná. Lehkým vyšviháním a strečinkem vyženete ze svalů otok a zabráníte palčivému pocitu napjatých svalů, který při kvalitním tréninku obvykle ve volný den přichází.
Jak protahovat Jako každá sportovní dovednost má i strečink dvě základní duševní podmínky – abyste se protahovali správně, musíte se to nejprve naučit, což spočívá především v soustředění se. Tak jako, pokud nechcete skončit hlavou v knihovně, se musíte soustředit na jízdu na válcích, musíte se soustředit i na nácvik a provádění strečinku. Sledování TV je sice určitě příjemným zpestřením, je však vyhrazeno toliko pokročilým cvičencům (v obou případech). Ukázky protahovacích cviků nejdete na stranách 81 až 84. U strečinku se všechno točí okolo pocitu napětí v protahované partii. Hlavně se nesnažte hned od počátku o dosažení krajní meze. Zaujměte patřičný postoj a protahované svaly natáhněte jen do prvotního pocitu tahu (nikoliv bolesti!). V této pozici setrvejte. Jak dlouho? Opět záludná otázka. V každém případě zapomeňte na doporučované počítání do sedmi, dvaceti či kolika se obvykle uvádí. Každé odpočítávání ve vás jenom stupňuje stres z konce, který se tak zoufale neblíží. Jakýkoliv stres přitom zvyšuje svalové napětí v procvičované partii – nastává tak přesný opak stavu, kterého se snažíte docílit. Spíše se snažte v každé pozici zabydlet, udělat si pohodlí. Vím, že vám to zpočátku bude připadat stejně absurdní jako poklidné schrupnutí na rozpálené plotně, ale věřte, je to jen otázka cviku. Zcela záměrně proto uvádím jen celkovou dobu, za kterou se dá strečové minimum kvalitně odcvičit – je to dvacet až třicet minut včetně přesunů mezi polohami.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180669
VŠEOBECNÁ PŘÍPRAVA
V souvislosti se strečinkem se také hodně mluví o způsobu dýchání – myslím, že někdy až příliš. Pro člověka nezběhlého v jógických či jiných relaxačních technikách je soustředění na vlastní dýchání jen dalším zdrojem nežádoucího napětí. Doporučujeme spíše postup opačný. Dýchání věnujte asi takovou pozornost, jako když sedíte v křesle – také tam si ho všimnete pouze tehdy, když začnete nevědomky zadržovat dech. Opět to souvisí s pocitem uvelebení se. Pokud jste uvelebeni, dýcháte volně, plynule a nevědomky. Teprve po určitých zkušenostech se strečinkem zjistíte, že je možno dech „po očku“ sledovat, aniž byste ho nějak významně ovlivňovali. Přísně zakázané je ve strečinku hmitání a jiné násilné dosahování krajních poloh. Jediné, co se jimi dá docílit, jsou mikrotrhlinky, následné jizvení a zkracování
5
svalů. Za nepříliš vhodný považuji také strečink s vnější pomocí, ať už partnera, či strečovacích aparátů – obě techniky jsou oblíbené v úpolových (zejména v karate) a podobných sportech. Zapojení vlastní váhy a funkčně protikladných svalů je víc než dostatečně účinné. Navíc se po čase naučíte finty, jak právě pomocí zapojení protilehlých svalů docílíte ještě hlubšího uvolnění. A dvě důležitá doporučení: 1. Vždy je třeba protahovat tělo buď směrem od hlavy dolů k nohám, nebo od nohou k hlavě. Nikdy nestřídat cviky na horní polovinu těla s cviky na spodní partie. 2. Ať již použijeme jakékoli cviky, vždy bychom měli protáhnout tyto partie: lýtka, zadní stranu stehen neboli hamstringy a musculus iliopsoas (sval bedrokyčlostehenní).
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180669
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180669