katedrále,jakáexistuje.Vysokéklenbykončísnadažvnebi.Barevná sklíčkavitrážízářívšemibarvamiduhy.Místoobrazůsvatýchvisí vjednotlivýchkójíchobrazybledů.Jsoustaré,alezdáse,žežijí.Na místě, kde stává oltář, stojí překrásný trůn skorunou a erbem, zdobený drahokamy všech barev a velikostí, jaké si kdo dokáže představit.Nadnímvisíobrazkrále.Postranáchhlavnílodějena každéstraněpětzdobenýchkřeselzdubovéhodřevaspozlacenými erby.Celáloďjeoddělenazlatýmzábradlím,vjehožstředujeněco jako řečnický pult, vyrobený celý zkřišťálu. Před ním stojí bled vrudémtaláru,jdepřímokemněapoučujeměopovinnostecha právech,podlekterýchsevchrámumámchovat,každýpřestupekje paktvrděpotrestán.
Odvádíměkpultuajátrpělivěčekámnapříchodradybledů. Přicházízbočníloděausedajídosvýchkřesel,jakoposlednípřichází žena,sekteroujsemsepotkalvkavárně.Míříktrůnu,aleneusedána něj,vedletrůnujemenšíkřeslopodobnétěmnabokulodi.Postavíse předněj,všichnibledipovstali,sklonilihlavuausedajídosvýchkřesel. Prvnípromluvíona:„Sešlijsmesetudnesnamimořádnéradě bledů,abychomvyslechlizdepřítomného.Jednáníproběhnebeze svědkůazůstanejenmezipřítomnými.Porušenítétodohodybude bránojakovážnéprovinění,kterémůževéstažkvyloučenízřad bledů a uvěznění. Pokud někdo nesouhlasí, ať okamžitě chrám opustí…Nikdo,dávámtedymožnostzdepřítomnému,abypronesl svouřeč.“
Jsemuvolněný,cítímobavyvšech,kteřítusedí.Známjevšechny, vzpomínkynaněmipředalstarýbled.Můžuzačít.
„Váženáradobledů,jemictí,žejsteseobtěžovaliměvyslechnout. Vrátiljsemse.Vyvíte,kdojsemakomupatřítokřeslonadruhé straně. Patří mně. Bojíte se, ikdyž víte, že vám vtéto katedrále nemůžu ublížit, a já vám slibuji, že to neudělám ani mimo toto chráněnémísto,pokudminebudetebránitvjednáníchoválcemezi bílýmiačernými.Jestlisetakstane,usednuznovunasvůjtrůnaty, kteříseprotimněpostavili,odstraním.Tojevše,cojsemvám,vážené radě,chtělsdělit.“
Prvnísepostavilaona,poníostatní.Jedenpodruhémskláníhlavu anastavujísměremkemněsvojidlaň.Jejichlebkyzáříapaprskymíří domédlaně.Vím,cotoznamená.Jetoslibkráli,kdohoporuší, zemře.Odcházímajdubudovatkrálovství.