Jawa, můj osud o kanadská víza. Přijal je konzul a paní Išce zůstala ta audience navždy v paměti: „Po diskusi o vzdělání a práci, co manžel dělal v ČSR, mu konzul řekl, aby udělal řadu dřepů a klencáků. Snad to byl předpis z doby, kdy do Kanady emigrovali a byli přijati pracovníci do zemědělství a na kácení lesů. Musela jsem se smát, když tam v té přepychové kancelář manžel ve svých nejlepších šatech na krásném peršanu dělal dřepy“. V Bremerhafenu nastoupili 10. dubna 1951 na švédskou loď Anna Salén a spolu s 1300 dalšími emigranty odrazili ještě téhož večera od evropských břehů.
Kanada Emigraci do Kanady usnadnil Ing. František Karel Janeček, který tam už žil se svou novou manželkou. Na příslušných úřadech se zaručil, že rodině Freiů zajistí na jeden rok ubytování a živobytí. Byl to velkorysý závazek, vždyť se týkal pěti lidí. „Francie byla ve stavu rozvratu, ve Švýcarech by byl mohl náš syn dokončit studia jen když podepíše, že po ukončení půjde praktikovat do afrických kolonií, a do Ameriky jsme také nechtěli, protože by byl musel jít na vojnu, byla korejská válka. Že se v Kanadě musí platit vysoké školné na univerzitách, to jsme nevěděli,“ napsala paní Freiová. Po desetidenní plavbě vystoupili v Halifaxu, odtud pokračovali dál vlakem do Ottawy. Zakotvili na příštích pět týdnů v domě Ing. Janečka, příliš malém pro pětičlennou rodinu. Koncem května se přestěhovali do prvního bytu. Jediný, kdo z rodiny sehnal práci, byl Sláva – přijali ho jako řezníka v kuchyni na stavbě letiště. Kanadský průmysl se během války rozvinul, hospodářství se vzmáhalo, přibývalo imigrantů, vraceli se demobilizovaní vojáci. Ing. Janeček se rozhodl zakoupit pozemky a stavět na nich domy, které navrhl dr. Frei. Založili společnost Individual Home Construction Ltd., v září stál první dům. Ing. Janeček však onemocněl, byl nerozhodný, jeho švagr radil nestavět dříve, než prodají první dům. Tohle nebyl Freiův styl. Práce se vlekla, zima na krku, vyhlídky slabé. Navíc se vrátily bolesti na prsou, lékaři zjistili extrasystoly, měl ležet, ale pracoval. V lednu 1952 přišel dopis od Hynka Wohanky z Bolívie. Ať přijede za ním a pomůže mu vybudovat závod na opravy vznětových motorů a vozidel. Stavební práce v Kanadě ustaly, zatímco Wohanka nabídl dvouměsíční plat v La Paz. Nic nebránilo odletět do Jižní Ameriky. S Wohankou strávil dr. Frei šest týdnů, během nichž vypracoval projekt velkého závodu „Fiat & Motorbol“ včetně stavebních plánů a rozpočtů. Když byl s prací hotov, chtěl se vrátit. V den odletu vypukla v Bolívii tzv. Aprílová revoluce a dr. Frei si zopakoval květen 1945. Po třech dnech, které strávil většinou leže na zemi s kulkami nad hlavou, boje utichly, takže nasedl do letadla a vrátil se zpět. S Wohankou se dohodli, že se v září vrátí s manželkou a nejmenší dcerou Helenkou, aby pomohl s rozjezdem společnosti. 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180893