98
Lymeská borelióza
padech, kdy se po nekomplikované a antibiotiky pøeléèené neuroborelióze vyvinou bez pøesvìdèivého a objektivizovatelného nálezu únavové, pseudoneurastenické a depresivní potí e. Vztah k borelióze je obtí nì prokazatelný, pøièem se u tìchto pacientù pøidru ují somatoformní stesky. Tento vývoj vy aduje èasto dlouhodobou péèi jak psychiatra nebo psychoterapeuta, tak praktického lékaøe a neurologa [5, 6, 7, 8, 26, 29, 32, 33]. Posuzování zdravotního stavu takto posti ených osob je svízelné. Nevývratnì toti své potí e spojují pouze s prodìlanou èi mo nou boreliózou, kterou se v ak dostupnými diagnostickými metodami nedaøí pøesvìdèivì prokázat. Na nejrùznìj ích pracovi tích se opakovanì do adují pøezkoumání zdravotního stavu a odvolávají se na nejrùznìj í informaèní zdroje vèetnì internetu. V pøípadì selhávání klasické medicíny se uchylují k alternativním a neovìøeným diagnostickým a léèebným postupùm. Odvolávají se na nezpochybnitelný výskyt postboreliového syndromu a na podobnost svých potí í se syndromem chronické únavy. Snaha po prùkazu boreliové infekce jako základní pøíèiny v ech potí í u øady takovýchto pacientù pøedstavuje obtí ný posudkový i psychosociální problém. Pøi nevelkém nebo normálním objektivním nálezu a nepøesvìdèivých laboratorních nálezech nelze dospìt k posudkovým závìrùm, které by naplòovaly oèekávání pacientù a nezøídka i jejich pøíbuzných. Èasto se obracejí na nejrùznìj í instituce zdravotní správy i orgány Lékaøské komory a poukazují na tìlesnou nebo du evní slabost podmínìnou prodìlanou boreliovou èi pøípadnì jinou neurotropní infekcí, uvádìjí i svou neschopnost soustavnì vykonávat pùvodní zamìstnání a poukazují na zhor enou kvalitu ivota. Nezøídka se jim nemoc stává ivotem a ivot nemocí , a proto nepøekvapuje, e na jedné stranì prosí o soucit a pochopení, na stranì druhé podávají opakované ádosti a stí nosti. Dùraznì se do adují stanovení správné diagnózy a vy adují dlouhodobé podávání úèinných antibiotik. Problémem, který mù e nakonec handicapovat více ne pøípadné následky probìhlé neuroboreliózy, se èasto stává nikdy nekonèící úsilí o pøiznání odepírané diagnózy a nevysly eného po adavku o úèinné pøe léèení boreliózy [5, 6, 7, 26, 29, 31, 32]. Posouzení vývoje onemocnìní ztì uje èastokrát i skuteènost, e zdravotní dokumentace tìchto pacientù bývá velmi obsáhlá a je nìkdy i úèelovì pøedávána v nekompletní podobì. Dále je tøeba pamatovat i na známou skuteènost, e mnohé z uvedených diagnostických a léèebných po adavkù smìøují ve svých dùsledcích nepøímo a pozdìji i pøímo k pøiznání invalidního dùchodu. Mortalita podmínìná neuroboreliózou je na rozdíl od morbidity, mající socioekonomické souvislosti, velmi nízká. Ojedinìlá úmrtí, dávaná do vztahu k prodìlané neuroborelióze, s nimi jsme se setkali, byla obvykle pozorována u pacientù posti ených kromì neuroboreliózy dal í záva nou chorobou. Jednalo se tedy obvykle o úmrtí pøi komplikaci podmínìné záva ným základním onemocnìním, které mohlo probíhat i del í èas oligosymptomaticky ve stínu neuroboreliózy [5, 6, 7, 8, 10].
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181003