98 / Dítě s narušenou komunikační schopností ve škole
8.5 SPECIFIKA KOMUNIKACE S DÍTĚTEM SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM V ZÁKLADNÍ ŠKOLE Učení se bez účasti zraku (tzn. i učení se řeči) představuje v porovnání s vývojovým procesem vidících dětí či dětí s lehčím stupněm zrakového postižení složitý proces (Pihrtová in Škodová, 2003). Podle odborných pramenů se zrak na tvorbě řeči podílí cca ve 30 % (Klenková, 2006). Je dokázáno, že v důsledku těžkého zrakového postižení je narušena především dynamika vývoje řeči. V raných obdobích vývoje dítěte tak dochází ke zpomalení vývoje řeči a později (na počátku školní docházky – nejčastěji v první až třetí třídě, kdy si žák osvojuje stereotypy spojené s užíváním Braillova písma) pak dochází k akceleraci řečového vývoje. (Lechta, 2002) Těžké postižení zraku – slepota – má dále vliv i na aktivaci CNS nevidomého dítěte, limituje jeho motorický vývoj (hrubá motorika, jemná motorika, koordinace oko–ruka), podmiňuje raný vývoj rozvoje kognitivních funkcí (důležitou roli zde hraje chápání vztahů mezi předměty a jevy) a zpravidla je také příčinou prodloužené závislosti dítěte na matce a užším sociálním okolí. (Škodová, 2003) U dětí/žáků se zrakovým postižením (dále pouze ZP) dochází velmi často k různému stupni narušení komunikační schopnosti, což je podmíněno faktem, že člověk získává zrakem 70–80 % informací z okolí a je-li jeho zrak těžce postižen, pak se to zákonitě projeví i v oblasti komunikace, respektive v oblasti narušení komunikační schopnosti. Obecně lze konstatovat, že stupeň NKS se přímo úměrně odvíjí od období, kdy došlo ke vzniku zrakového postižení. Pokud ztráta zraku nastala v raném období vývoje dítěte, tj. před zafixováním správné výslovnosti (před osvojením foneticko-fonologické roviny jazyka), pak zpravidla dochází k opoždění vývoje řeči, popřípadě k lehkému až středně těžkému NKS. Faktor vzniku zrakové vady pak bývá zpravidla umocňován navíc možnou koexistencí dalšího postižení, narušení či onemocnění (kombinovanou vadou – dále pouze KV). Zde pak zpravidla hovoříme o narušeném či omezeném vývoji řeči, o středně těžkém až těžkém NKS. (Klenková, 2006) S ohledem na průběh komunikačního procesu dochází u dětí/žáků se zrakovým postižením k narušení komunikační schopnosti již ve fázi iniciální, tj. ve fázi percepce – při příjmu informace prostřednictvím zrakového kanálu. U jedinců s kombinovaným postižením pak může být situace v iniciální fázi komunikačního aktu navíc komplikována deficitem v oblasti sluchového vnímání.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS184551