II.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS190396
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS190396
pierre
Pracujeme v ovocném sadu nepřetržitě třetí týden. Dostali jsme se sem na doporučení onoho kluka z Monaka. Ačkoli jsme si nemysleli, že jeho kontakt kdy využijeme, nakonec na něj došlo. Bylo to vlastně jediné východisko z naší situace. Potřebovali jsme si na chvíli odpočinout od ulice a zmírnit tempo. To nabylo po oné památné narozeninové párty v Monaku nelidských rozměrů. Monako, Nice. Nádraží v Janově, kde mě partička Marokánců málem připravila o kytaru. Deset dní v rozhazovačném Milánu ve stínu gotické změti věží katedrály na Piazza Duomo. Kdy jsme spali, nevím. Jako bychom byli stále v poklusu. Hráli jsme, vydělávali peníze a vzápětí je nechávali v barech a putykách. Agnes pila střídmě, prý aby jí neodešel hlas, ale já s Michalem kalili do mrtva. Připadalo mi, že svět se změnil na mlhovou krajinu. A pak nová jízdenka, na východ. Pár dní Verona, kde právě končil operní festival. Zase nádraží. Výlet do Benátek, Michala tam balila tlustá Američanka z Portlandu. Házela nám do futrálu dolary a když jsem je chtěl sebrat, chytla mě za ruku a řekla, že to není pro nás dohromady, ale pouze pro sweet saxman. Krátká mise do Terstu, kde mají snad nejdůležitější úředníky v Evropě. Trvalo nám celý den, než jsme si vyřídili povolení k hraní. Pak opět nádraží, noční vlak. Bolzano. Tam Michal vytahuje z kapsy zapomenutý lístek s adresou. A najednou ostrý střih.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS190396