Investice do akcií
Určení zisků bude vždy zatíženo očekáváními, dokonce, i když jsou činěny v dobré víře. V konečném součtu lze tedy s hotovostními toky, stejně jako s dividendami, manipulovat hůře než se zisky. Klesající sklony zisků Přestože některá účetní pravidla jsou pro firmu příznivá, existuje také mnoho těch, která působí proti ní. Například náklady na výzkum a vývoj (VaV) jsou pravidelně účtovány jako výdaje, přestože existuje pádný důvod zahrnout je do majetku a postupem času jejich hodnotu odepisovat.23 To znamená, že zisky firem s vysokou úrovní výdajů na VaV, jako například ve farmaceutickém průmyslu, mohou být podhodnoceny. Vezměme si společnost Pfizer, největšího výrobce léčiv na světě a v březnu 2007 jednu z 10 největších společností v indexu S&P 500. V roce 2006 vynaložil Pfizer 7,6 mld. dolarů na VaV svých léčiv a mírně přes 2 mld. dolarů na továrny a vybavení. Protože se řídil současnými účetními pravidly, odečetl si Pfizer ze svých zisků jen 5 % z 2 mld. dolarů vynaložených na továrny a vybavení jako odpisy, zbytek bude odečten v průběhu doby životnosti těchto aktiv. 100 % ze 7,6 miliard, které Pfizer vynaložila na VaV, však bylo z jejích zisků odečteno. Je tomu tak proto, že VaV nejsou u Pfizeru podle těchto účetních definic považovány jako aktivum a musí být zaúčtovány do nákladů ve chvíli, kdy jsou výdaje vynaloženy. Dává to smysl? Je Pfizerův výzkum a rozvoj menší aktivum než jeho majetek, továrny a vybavení? Uvážíme-li, že se hodnota Pfizeru velkou částí odvíjí přímo od zisků z patentů vytvořených prostřednictvím jejích výdajů na výzkum a rozvoj, poté se zdá, že tato účetní úprava vrhá na výkonnost Pfizeru negativní stín. Leonard Nakamura, ekonom z Federal Reserve Bank of Philadelphia, věří, že to je ten případ. „Opravdu to jsou tyto výdaje (na VaV), které řídí dlouhodobou výkonnost společností,“ řekl pro Forbes.24 Tudíž, mnoha způsoby, zejména pro odvětví s intenzivním výzkumem a rozvojem, podhodnocuje současné měření zisků budoucí ziskový potenciál společnosti a ekonomickou realitu. Další podhodnocení pochází z úpravy úrokových výdajů. Úrokové výdaje jsou odečteny od firemních zisků dokonce i přes inflaci, která zvyšuje úrokové náklady a způsobuje odpovídající snížení skutečné hodnoty firemního zadlužení. V inflačních dobách může být dopad rostoucích cen na pevné firemní závazky významný. Shrňme si tedy, že některé účetní praktiky podhodnocují skutečné zisky společností. Historická měřítka pro oceňování trhu Pro zhodnocení, zda jsou ceny akcií podhodnocenné nebo nadhodnocenné již bylo použito mnoho měřítek. Většina z nich měří tržní hodnotu vydaných akcií relativně k ekonomickým fundamentům, jako jsou zisky, dividendy nebo účetní hodnoty, nebo 23
Leonard Nakamura, „Investing in Intangibles: Is a Trillion Dollars Missing from GDP? (Investování do nehmotných aktiv: Chybí v HDP bilion dolarů?)“ Business Review, Federal Reserve Bank of Philadelphia, 4. čtvrtletí 2001, s. 27–37.
24
Cecily Kump, „Inovation (Inovace),“ Forbes, 5. července 2004. 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS191314