divočině, zatímco vy a mé dcery se skvěle bavíte. Navíc za to všechno musím královsky zaplatit a důvod toho všeho zná jen má žena.“ „Jste opravdu upřímný.“ Ian byl rád, když s ním lidé jednali na rovinu, ale od svého budoucího tchána přece jen čekal trochu více… zdvořilosti. „Proč něco předstírat? Toleruji vaši snahu dvořit se mé dceři jen proto, že máte nejvyšší titul ze všech mužů, kteří za ní slídí.“ „To tedy mám štěstí.“ „Ano, to skutečně máte,“ přitakal baron a zcela ignoroval Ianovu ironii. „Mám ovšem pár podmínek, o nichž byste měl vědět.“ Ian mlčky kráčel vedle svého hosta. Pod nohama jim skřípal písek, letní vánek si pohrával s listy břečťanu, který rostl na se verní straně domu, a na korouhvičce na střeše stájí seděl havran. Tohle byl Ianův domov. Krásný a útulný domov, jenž chtěl sdílet se svými dětmi. Domov, který musel pod jeho rukama vzkvétat, aby další generace Balfourů měla dobrý příklad a mohla ho ná sledovat. Z toho důvodu se obrnil trpělivostí a na Altsaxova urážlivá slova reagoval s mírným úsměvem. „Ještě jsem se nevyslovil, Altsaxi. Nemyslíte si, že na kladení podmínek je příliš brzy?“ „Ne, to tedy není. Ale zato si myslím, že se vším děláte zby tečné drahoty. Místo toho, abyste se vplížil do jejího pokoje, tam ji svedl a vynutil si tak její slib, kolem ní tancujete, jako by byla ze skla a mohla se rozbít. Musím se co nejdříve vrátit do civili zovanějšího světa, kde mám své povinnosti. Nemám čas čekat, až se konečně vymáčknete. Má milenka není zvyklá, že ji tak dlouho zanedbávám.“ „Chcete mi tím snad naznačit, že mám vaši dceru svést?“ Není se co divit, že je Genie tak nervózní. „Chci vám naznačit, abyste se konečně rozhoupal a něco pod nikl. Manželství je obchod, chlape. Sám jsem ženatý už více než třicet let a tak vám mohu upřímně říct, že manželství opravdu není nic jiného než obchod a většinu času bohužel nevýhodný.“ Jeho rodiče by s baronovým názorem jistě nesouhlasili a děda by se mu vysmál. „Jaké podmínky se mnou chcete probrat?“
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS193971