Záhady brdských lesů (Ukázka, strana 99)

Záhady brdských lesů

Tyto rakety Volchov sestřelily do konce americko-vietnamské války, tedy do 27. ledna 1973, dle amerických zdrojů 234 letadel, podle vietnamských 1163. Celkově Američané přiznávají ztrátu 1100 letounů, Vietnamci se chlubí 4496 sestřely. Podstatně blíže jsou si údaje o tom, kolik raket typu Volchov Sověti do Vietnamu dodali: bylo jich 7653, z toho odpáleno 6806 (řada jich byla poškozena při dopravě či nedbalou obsluhou). Američané dokonce hovoří o 8038 dodaných raketách. Zatímco údaje z vietnamského bojiště o podílu sovětských raket jsou více méně známé, byť se rozcházejí, jejich podíl na izraelsko-arabských válkách nelze vyčíslit. Ani Izraelci, ani Arabové buď neodtajnili tyto údaje, nebo je prostě nemají. Dodám už jen jako zajímavost, že poslední sestřel učinila raketa Volchov při abcházském konfliktu v Gruzii dne 19. března 1993 a jejím cílem byl letoun SU-27. Raketové komplety Volchov sloužily na přelomu tisíciletí ve dvaceti zemích, Něvy dokonce ve čtyřiadvaceti po celém světě.

98

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS194428

Rakety v poštovní schránce

R

aketové komplety v Československu a dalších spojeneckých státech stále zůstávaly pod sovětskou kontrolou, což se týkalo zejména jejich případného použití.

Není divu, že to uvnitř Varšavské smlouvy vyvolávalo kritické hlasy. Nejhlasitěji se ozvali Rumuni. Také během Pražského jara sílil tlak na vypracování nové vojenské doktríny, která by měla zabránit vedení raketojaderné války na našem území.

Byly to však hlasy vědeckých pracovníků, byť z vojenských škol a ústavů, a nedolehly účinně k vládním a stranickým špičkám.

Alespoň soudě podle toho, že se práce na budování depotů pro sovětské jaderné střelivo na našem území nijak nezastavily. „Přísně tajný dokument“ – dohodu o jejich budování na našem území – si dnes můžete přečíst v Atom Muzeu v brdském ­Míšově.

Dohoda měla zajistit, že raketa s jadernou hlavicí bude připravena k palbě do tří hodin. To by bylo nemožné, pokud by měla být po vyhlášení poplachu teprve dopravována ze sovětského území. V takovém případě se doba nutná k jejímu plnému nasazení odhadovala na 18 až 22 hodin. S tím do jisté míry souvisí plán na použití naší armády v případě války se Západem, schválený v roce 1964. Předpokládalo se v něm, že naše armáda společně se sovětskými jednotkami rozmístěnými v NDR bude prvním bojovým sledem.

Operační plán počítal s tím, že 96 raket pozemního vojska učiní 131 jaderných úderů. Plán se stále aktualizoval a tak v roce 99

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS194428

Záhady brdských lesů

1977 se počítalo s 258 jadernými údery a v červenci 1989 dokonce s 546 takovými údery, z toho 96 leteckými!

Podle těchto plánů jsme snad měli dobývat i Paříž. Bohužel tam nebylo uvedeno, že se to bude především týkat Pigalle a kabaretu Moulin Rouge, to by pro naše vojáky bylo větší ­motivací.

Ale vážně. Znamenalo by to také největší ztráty. Proto sovětské velení tlačilo na naše představitele, aby naše armáda byla co možná nejpočetnější – měli jsme tehdy ve zbrani 1,64 procenta obyvatel, dokonce více, než měl SSSR. A v případě mobilizace to mělo být deset procent obyvatel. Ještě z vojenské základní služby si pamatuji, že při cvičeních byla povolena až tři procenta ztrát – v číslech to znamenalo, že ve druhé polovině šedesátých let zahynulo při výkonu vojenské služby 1151 vojáků.

Tohle nebylo v poštovní schránce, ale přicházelo k nám přes Čop a Čiernou nad Tisou 100

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS194428