98
Krista. Připomenout je třeba i jeho nedochované Listy mládeži, zasílané do pracovních táborů v Německu, a materiály, které si připravoval v době, kdy působil jako III. kaplan u sv. Mikuláše v Praze. Použil je po osvobození.144
144 ZVĚŘINA, Josef – JANČAŘÍK, Michal. Rozhovor s P. Josefem Zvěřinou, s. 16.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS194805
3. Mezi totalitami (1945–1948)
Třetí perioda života Josefa Zvěřiny je vymezena dobou, která bývá někdy charakterizována jako etapa pretotalitního režimu – tříletím 1945–1948. Pojmenování dobře vystihuje jeden aspekt doby: terminus ad quem, komunistický totalitní režim utvářel dějinné události celého tohoto období. Únor 1948 je z tohoto hlediska pouhým završením předchozích let a „přechodem ke kvalitativně vyšší vývojové etapě dějin komunistické vlády“, mezníkem mezi pretotalitním a totalitním režimem.1 Ne zcela vhodně však takový obrat postihuje terminus a quo: překonání a dozvuky totality okupačního režimu nacistického, jímž byla daná doba také hluboce poznamenána. Oba tyto stíny dopadaly i na život a působení Josefa Zvěřiny, a proto se zde o periodě mezi květnem 1945 a únorem 1948 jednoduše hovoří jako o době mezi dvěma totalitami. Z hlediska jeho života obsahuje tato doba jeden relativně významný předěl, který ji dále vnitřně člení: pobyt ve Francii (1946–1947). Zvěřina se v květnu 1945 jako člen Revolučního národního výboru zapojil do Pražského povstání. Řádná pastorační činnost ustoupila poněkud do pozadí, když se v říjnu 1945 stal asistentem na teologické fakultě Karlovy univerzity pro církevní dějepis a dějiny umění. Zapojil se do redakční činnosti různých periodik. V akademickém roce 1945/46 studoval marxismus a vypracoval o něm disertaci, která však nebyla přijata. Z ní, z listu Katolík a z dochovaných homilií si lze učinit představu o jeho názorech na křesťanské pojetí společnosti a o jeho politických postojích. V akademickém roce 1946/47 absolvoval stipendijní pobyt ve Francii, kde se věnoval dějinám umění. Nalezl také téma pro svou uměnovědnou disertaci, kterou po návratu do Prahy v roce 1947–1948 1
BALÍK, Stanislav. Tři roky svobody?: Pretotalitní režim v Československu v letech 1945–1948. Rexter 2002, roč. 1, č. 0, s. 1–20.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS194805
100
dopracoval. Ve stejné době se také zapojil do pastorace vysokoškoláků, organizované v rámci Katolické akce, prováděné jocistickou metodou a inspirované osobností Tomislava Kolakoviče. Z blízkosti Janu Evangelistovi Urbanovi OFM vyrostlo i zapojení do kursů Studia catholica. Spolu s tím vším se Zvěřina věnoval i činnosti publicistické.
3.1 Pražské povstání a vztah k Němcům Stejně jako období válečné i Pražské povstání prožil Zvěřina aktivně. Již homilie, kterou si 1. května 1945 připravil pro Letnice, jež připadly na neděli 6. května, svědčí o tom, s jakým rozpoložením nahlížel soudobý stav věcí. S velkou otevřeností chtěl hovořit o tom, že doba je plná zmatků, jejichž jádro je duchovní, názorové. Co jeden pokládá ve sféře života osobního nebo i veřejného za mravně špatné, je druhému dovoleno, ať je to cokoliv. „A tak přišlo, co přijít musilo: tisícileté křivdy, tisíciletá závist a nenávist, zápas mezi jednotlivci, rodinami, stavy a třídami nakupily třaskaviny. Možná, že výbuch, který právě prožíváme, je teprve částečným.“
Kazatel však již také vyhlížel příchod poměrů nových, „nový řád a nový svět“, který mu byl myslitelný pouze jako plod působení Ducha Božího.2 Zvěřina byl ovšem také muž praktického činu. Vzpomínka účastníků proto hovoří o tom, že „již v pátek před národní revolucí“, tedy 4. května, strhával na Malé Straně jako první německé nápisy.3 A protože měl mezi tamními obyvateli, „u všech vrstev a ve všech stranách“, dobrou pověst zejména díky prožité perzekuci, byl zvolen členem revolučního národního výboru.4 Národní revoluční výbory měly svůj právní podklad v ústavním dekretu prezidenta republiky č. 18/1944 Úř. věst. čsl. ze dne 4. prosince 1944 o národních výborech a prozatímním Národním shromáždění. Fakticky ovšem vznikaly podle místních okolností a řídily se v prvních dnech povšechnou znalostí Košického vládního programu. Po přechodnou dobu měly na daném území veškerou správní moc. 2 3 4
CDČT, f. Josef Zvěřina I, k. 1, sl. 2: 1. 5. 1945 (Duch sv. – vládce z chaosu), srov. Přílohy 1.1. ABS, sl. V-691 MV: Bárta Josef a spol. – operativní podsvazek č. 1: Dr. Zvěřina Josef – šetření (30. 5. 1950). KŘÍŽKOVÁ, Marie Rút – ZVĚŘINA, Josef. Žít jako znamení, s. 34.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS194805