grafická oblast; v planetární pak subkontinent, skupina fyzicko-geografických oblastí a fyzicko-geografické pásmo. Systém dosti složitý – v základu stojí rozlišování homogenních a heterogen ních jednotek (není definována homogenita – závislá na měřítku, například nově vyvinutý systém klasifikace ekotopů pro dlouhodobé monitorování – Bunce et al. 2005). USA – klasifikace a regionalizace krajiny (Bailey 1996) Aplikovaná na lokální a regionální úrovni (grupování krajinných jednotek s podobnými vlastnostmi). Logicky proces induktivní.
Území (krajina) rozděleno do přirozených jednotek na základě prostorového uspořádání, jež ovlivňuje zdroje a přírodní procesy (dedukce – postup „dolů“).
Příklady: Humidní temperátní oblast (domain); teplé kontinentální oddělení; provincie smíšeného východního lesa.
V souvislosti se stále důraznější potřebou dlouhodobě sledovat resp. monitorovat změny v krajinách (například v kontextu globálních klimatických změn, viz kap. 12) se projevují snahy vyvíjet operativní, uživatelsky přístupné, snadno využitelné a měřítkově přiměřené typologie terestrického prostředí, vhodné například pro rozměr sjednocující se Evropy. Přijatelným kompromi sem škály pro plošnou monitorovací síť využitelnou malými i velkými státními útvary může být „habitat“ (stanoviště, biotopové nebo ekotopové mapování) jako skladebná komponenta tvořící krajinu, u níž má smysl použít i zavede né míry pro biodiverzitu. Praktická definice říká, že jde o „prvek zemského povrchu, který lze konzistentně prostorově definovat v prostoru tak, aby po stihoval základní prostředí, v němž organismy žijí“ (Bunce et al. 2005). Dosud existující klasifikace evropských stanovišť byly založeny na druzích, geografic kých parametrech, vegetačních jednotkách a faktorech prostředí (například systém EUNIS, Davies et Moss 2002). Tyto systémy se dobře hodily k obecné mu popisu kategorií ochrany přírody, ale ne už k monitorování, protože zahr novaly některé kategorie s velmi různě používanou náplní a mlhavou definicí (například „montánní“ nebo „submediteránní“). Zde publikovaná (Bunce et al. 2008) procedura monitorovacích záznamů vychází při klasifikaci z Raunkiero vých životních forem rostlin dominujících vegetačním formacím jako základ stanovištních jednotek, což ji činí operabilní (použitelnou i poučenými laiky, například farmáři), ne složitou (co do množství typů ve srovnání například s fytocenologickými klasifikacemi, založenými na taxonech, jejichž chování se areálově navíc mění a druhy nezřídka vstupují do různých prostředí) a přitom citlivou pro zachycení viditelných změn. Na nejnižší hierarchické úrovni sys tému figuruje 130 GHC (= general habitat classes) pro Panevropské teritorium (bez Turecka). Koncept doplňují kvalifikátory charakteristik prostředí, napří klad k popisu managementu nebo stupně přirozenosti (Kovář 2007). – 98 –
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS205441
/8/
Ekologie člověka: město a venkov
8.1 URBÁNNÍ A RURÁLNÍ EKOLOGIE Město a venkov jsou kategorie, v jejichž rámci se přes pět tisíciletí odehrávají lidské dějiny. Ze změn poměru mezi těmito póly územního rozložení života jsou vidět etapy vývoje lidské civilizace. Vznik řemesel a obchodu – oddělování od zemědělské činnosti. Soustře ďování do sídel s odlišnou strukturou – do měst (první konflikty za antiky – zemědělské provincie proti městským státům). Obrana proti růstu moci měst. Evropský středověk – stále mocný venkov dík teritoriálnímu ovládání šlechtou, která svá sídla umisťovala na solitérní pevnosti (hrady, tvrze, zám ky). Postupná koncentrace obyvatelstva kolem těchto opevněných sídel – růst měst uvnitř hradeb a posilování obchodu a druhovýroby. V době zrodu „velkého“ finančnictví a slévání firemních majetků z předtím oddělených od větví podnikání nejprve dominují města, ale postupně se velkopodnikatel ské aktivity přelévají do venkovského prostoru, takže rozdíly mezi městem a venkovem se zmenšují. Zatímco se zmenšují hlavně po stránce výrobních technologií, zvětšují se v oblasti přírodních složek životního prostředí – kva Ekologie člověka: město a venkov – 99 –
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS205441
lita ovzduší a vody, množství zeleně, dostupnost rekreace ve volné krajině a podobně.
OKRUH RELEVANTNÍCH OTÁZEK Jaké jsou územní důsledky rozvoje buď urbánního nebo rurálního prostředí (prostorový aspekt vztahu města a venkova)? Jakou komunikační a informační infrastrukturu vytvořit, aby se udržela vyvážená demografické situace? Jakou roli hrají ekologické aspekty ve vztahu města a venkova? Jestliže přistoupíme na hypotézu některých autorů, že město a venkov se budou sbližovat, musíme přemýšlet nad tím, co splynutí měst a vesnic může znamenat. Někteří se domnívají, že homogenizace životního způsobu ve městě a na vesnici povede k tomu, že zanikne vesnice a budou pouze města rozličné velikosti (obráží se tu historická zkušenost posledních staletí). Doklady pro takový trend lze shledat třeba v konstrukci měšťanských domů ve starově ku či středověku a později: antický či středověký měšťanský dům připomíná svým prostorovým uspořádáním původní dům venkovský (včetně dvora, kří del a hospodářských částí) – i co do univerzálnosti funkcí (má část výrobní, obytnou, skladovací). Za rozvinuté průmyslové výroby v důsledku dělby práce začíná venkov napodobovat město – i venkovský obytný dům připomíná pří městskou vilu, často s více podlažími.
KRITÉRIA ODLIŠENÍ MĚSTA Způsob zástavby: větší podíl zaujímají vícepodlažní budovy, převážná část in travilánu je zastavěnou plochou (Stearns et Montag 1974) – vysoká hustota obyvatel; ekonomické, sociální a správní funkce (centrum průmyslové výroby a obchodu, křižovatka cest, vybavenost úřady).
KRITÉRIA ODLIŠENÍ VESNICE Nízkopodlažní rozvolněná zástavba (nízká hustota obyvatel), závislost na ze mědělství. Venkovské území odlišováno v různých státech různě – různé „stropy“ v po čtu obyvatel (avšak problém: trend neustálého slučování obcí – změna hus toty obyvatel). Například v USA se řadí do venkova sídla od rodinných farem do 2500 obyvatel (širší definice zahrnuje i města do 5000 obyvatel; v Rusku sídla do 12 000 obyvatel). – 100 –
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS205441