Kapitola 2.
◆◆◆ Vytěžení všech lidiček užívajících v objektech A až F dobrodiní ubytovny Konstruktivy, stejně jako obyvatel domů v okolí Novodvorské – dohromady šlo o stovky lidí – nepřineslo směrem k možnému pachateli vraždy Alice Petříčkové žádný relevantní poznatek. Nic nepomohl ani identikit neznámého mladíka. Naopak, tu a tam se mihl ve svědeckých vzpomínkách nějaký jiný voyeur, exhibicionista nebo aspoň podezřele se chovající chlapisko s deviantním leskem v očích… Nešlo o výmysly, některé výpovědi se vzájemně shodovaly, ale nakonec vše vyznělo doztracena. Slepé uličky. Samá voda. Operativní šetření proběhlo i na zimním stadionu Konstruktivy, stojícím v sousedství komplexu dělnické ubytovny. Slabihoudová pracovala na „zimáku“ jako uklízečka, její dcery sem chodily bruslit, ve zdejší restauraci se měla Alice poznat s Ivanem Šándorem… Jak se později ukázalo, za kamarády hokejisty sem chodil také vrah, 8. dubna 1985 se tu dokonce objevil asi hodinu před spácháním činu! Ať tak či tak, jediným možným podezřelým z okruhu lidí blízkých Petříčkové zůstával pro kriminalisty milenec oběti Šándor. Neměl alibi, přesně řečeno svědectví vrátného Bernarda Veselského nic klíčového ze Šándorovy výpovědi nevyvrátilo, ale taky nepotvrdilo. „Pracuju jako noční vrátný na bloku C, návštěvy jsou povoleny pouze na bloku B. To ale nic neznamená – třeba Šándor bydlí v nultém poschodí, což je asi jen 2,5 metru vysoko. Slyšel jsem, že si chlapi z tohoto patra vodili přes balkón, snad pomocí nějakého prkna, dovnitř ženské.“ Podle Veselského odešel Šándor z ubytovny Konstruktivy už kolem 19. hodiny, nikoli tedy až po 20. hodině. Vrátný si nebyl stoprocentně jist, žádnou knihu odchodů a příchodů nevedl. Ale svým způsobem to stejně nehrálo roli: 98
Démon v mém srdci_tisk_c.indd 98
14. 6. 2015 9:20:03
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS208190