LISA JACKSON měla v úmyslu svěřovat se mu, že před lety odložila syna. Navíc se mohla mýlit. Dobře, místní bláznivka, která mluví s duchy, ji varovala, že její syn je v nebezpečí. To ale neznamenalo, že by měla vykládat svá největší tajemství na potkání. „Jasně.“ Otevřel svůj mobil, zmáčkl několik tlačítek a ukázal jí fotografii tmavookého černovlasého chlapce s jasnými hispánskými rysy. Na několika snímcích se usmíval a obnažoval pravidelné bělostné zuby, všude se však tvářil podezíravě. „Vypadá dobře, viď?“ Pak jí ukázal fotku celé rodiny. Máma s tátou, dvěma kluky a jednou holčičkou. Jako varhany… Gabriel stál uprostřed. Alvarezové se zrychlil tep, tlukot srdce jí duněl v hlavě. Může to být on? Určitá podoba tam byla… Nebo si jen namlouvala, že ten chlapec má nos úplně stejný jako ona, že jeho oči mají stejný tvar… „Mohl bys mi ty fotky poslat mailem?“ zeptala se ochraptělejším hlasem než obvykle. Odkašlala si. „Třeba by to pomohlo.“ „Určitě.“ Nadiktovala mu svou adresu a O’Keefe si ji zapsal. „Tak, hotovo,“ řekl a vzhlédl. „Jsi bílá jako stěna.“ „Opravdu?“ Alvarezová pokrčila rameny. „Bylo to… No, mám za sebou dlouhý den.“ Který ještě zdaleka neskončil! Rozhlédla se po místnosti. Obrázek chlapce se jí vryl do mysli, a tak se pokusila změnit téma. „Tady už asi nic nenajdeme. Zkusím se poohlédnout po psovi. Co když to nebyl žádný psí únos, co když opravdu jenom utekl.“ „Půjdu s tebou.“ Nevěřila, že by jí přítomnost O’Keefea mohla zlepšit náladu, potřebovala ale pomoct s hledáním Roscoea. 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS209550
Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.