ztělesňuje spousty problémů, kalamit a katastrof, kterým museli oba neustále čelit. Objeví se hned na začátku prvního dílu a prochází pak všemi třemi svazky vydaných dopisů: Jak se říká, „things are beginning to close in“ – což jsem už dávno před lety vynalezl česky svým rčením, že se to na nás hrne ve žvancích. (V I, 38) Je toho někdy na jednoho hloupého víc než mouthfull (čili žvanec, který se hrne, jak ty říkáš). (W I, 117) A dále: přivalilo se na ni letos vše ve žvancích (V II, 134); světová situace je, jak jsi říkal, hrnoucí se ve žvancích (W III, 100); zameškaniny se na mne vyhrnuly ve žvancích (V III, 165); nahrnulo se to na mě ve žvancích, jaks s oblibou tvrdíval (W III, 250); nemá cenu se šířit, musíme se radši zúžit, abychom se skrz ty hrnoucí se žvance protáhli (V III, 252).
Celým tímto dlouhodobým diskurzem prostupuje také rčení kape mi na karbid, jež v češtině zhruba znamená „nemyslí mi to, ubývá mi intelektuálních schopností, zbláznil jsem se…“ Voskovec a Werich ve vzájemném dialogu budují analogii mezi fungováním stroje, motoru a lidským životem. Nezřídka si jeden z nich teskně a sebeironicky stěžuje, že mu „kape na karbid“, a druhý ho v následujícím dopise utěšuje, asi takto: Kape mi na karbid, a s věkem paměti nepřibývá (…) jsem děsně deprimovanej a žiju jen na malý obrátky. Jako bych si nemohl dovolit ten motor prohnat. Kdybych na to šláp, tak se poseru nebo vybouchnu. Tak musím počkat na kraji té hranice s otevřenou haubnou, až mašina vystydne. (V I, 161–162, 241) Poznal jsem, že ti není dobře a že budeš musit počkat, až ti vychladne motor. Správně jsi slova kladl. (…) Ale jelikož to víš, tak už ti motor chladne, ty vole! Nepospíchej, nech ho dobře prochladnout. Nezapomeň, že jsme model 05, to mělo ještě světla karbidová a tudíž je vždycky možnost kapání na týž. (W I, 167)
A konečně spojení snad nejnaléhavější a nejčastější, kterým si oba kamarádi opakovaně dodávali odvahu na svých nelehkých poutích životem a povzbuzovali jeden druhého k překonávání potíží individuálních a společných. Je to spojení vlastně dvojjediné – obě jeho části nebo varianty se vyskytují i odděleně, ale často i pospolu: neposrat se – a neztratit glanc. Toto zaklínadlo se objevuje opět v různých podobách: (98)
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS213076