98 Jesse Bullington
tie začala okamžitě zatahovat. Stejně tak si všimla, jak se krev rozlitá po nestvůřiných zádech kolem sekery stahuje zpátky do těla. Topůrko se roztřáslo, jak se maso snažilo scelit. Teprve tehdy ta strašlivá věc upadla do bezvědomí. Dívce bušilo ve spáncích a kolena se jí třásla. Opřela se o zeď, aby se udržela na nohou. Zdálo se jí mimořádně nespravedlivé, že po vší té snaze bestie stále dýchá, a ještě ke všemu se rychle dává dohromady. Nikolety se zmocnil hněv, přiměl ji vytrhnout stvůře ze zad sekeru a zatnout ji znovu – přímo za ucho, kde neměla kožich. Bezvládné tělo se chvíli otřásalo. Dívka s uspokojením shledala, že se rána hojí mnohem pomaleji než ta na hřbetě, kde už teď byla pouhá jizva. Důmyslné děvče chápalo rychle. Rubalo dál a dál, dokud se mu nepodařilo useknout zrůdě hlavu. Všechno kolem brzy pokrývala směs rudých, černých i žlutých tělních tekutin, v nichž plavaly odštěpky kostí. Hlava se konečně odkutálela do rohu místnosti, odkud se dívala přímo na dívku. Krev jí vytékala z tlamy, uší i nosu a bledé oči mrkaly. Nikoleta začala křičet a nepřestala, dokud se jí nezmocnily mdloby. Procitla s trhnutím. Oheň vyhasl. Do místnosti zvenčí dopadalo světlo. Obě zrůdy stále ležely na sobě jako naskládané dříví a k její úlevě byly stále stejně nehybné. Sekera, kterou si celou dobu tiskla k prsům, studila. Její vlhkou hlavici měla přilepenou k líci. Odtrhla ji a zvedla se na nohy. S naříkáním se vydala ven, do lesa. Šla pomalu, neboť si byla dobře vědoma krvácející nohy. Nakonec narazila na potok. Rannímu chladu navzdory se položila na mechem za-
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS213924