zpočátku měli vybraně krásné počasí a brzy si začali ze všetečnosti tropit posměch z Krakonoše, křičíce: Vylez, Krakonoši, a ukaž své kousky, jestli něco dokážeš, udělej nám něco, jestli máš odvahu! A posměch a vylákávání nebraly konce: Načež se prý přihodilo, že se spustil ve velikém chvatu nespoutaný liják, že jezdci jen taktak unikli životem, když na ně dopadaly neslýchané potoky vody, které tak přibývalo, že se i koně brodili po břicho v marastu a ve vodě a mohli jen těžko jít dál a sestoupit s hor. A tak se mimo jiné naučili, že ani jediný posměváček Krakonoše ještě neunikl nepotrestán. Tak slyšíme od lidí o nesčetných trestech, že oni a jiní za podobný výsměch téměř vždy byli potrestáni nepohodou, v zimě i v létě, nejen deštěm, nýbrž byli přepadeni a souženi i závaly sněhu. Než dosti.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS215490