98
Beckmann opouští „barokní“ postavy své historické malby a nahrazuje je více „gotickým“ typem postav, jimiž se inspiruje zejména u německých mistrů 15. století Grünewalda a Mälesskirchnera.31 „Mnohého z toho, co tu bylo dřív, jsme se přirozeně zbavili,“ napíše ve svém Vyznání z léta 1918. „Doufám, že přejdeme od bezmyšlenkovitého napodobování viditelného, od slabošsky archaické dekadence v prázdných dekoracích a sentimentálně nabubřelé mystiky k transcendentální věcnosti, jež může vycházet z hlubší lásky k přírodě a lidem, jako tomu je u Mälesskirchnera, Grünewalda a Brueghela, u Cézanna a van Gogha.“32 Jeho nesentimentální plátno Snímání z kříže z roku 1917 (bar. XII), na dlouhou dobu jedno z jeho posledních s biblickou tematikou, si v ničem nezadá se syrovostí a expresivní silou zmiňovaných starých německých a holandských mistrů. Obraz byl dobovou německou kritikou chápán především jako umělecká meditace nad válečnými hrůzami završenými pokořující porážkou. „Neviděl jsem žádnou formu, pouze ránu všech ve válce poražených, mocně, rozmanitě a nadosobně jako vizi středověké hrůzy u Grünewalda,“ napíše později o plátně umělecký kritik Julius Meier-Graefe.33 Po propuštění z vojenské služby zůstává Beckmann ve Frankfurtu nad Mohanem, kde se jen pozvolna zotavuje z válečného traumatu. Plátno Krajina s balónem z roku 1917 (bar. XIII), první Beckmannova krajinomalba po návratu z války, svědčí o jeho tehdejších pochmurných náladách. V tlumených barvách zde vytváří jakýsi neskutečný, téměř halucinogenní obrazový prostor. Městská ulice, z jedné strany lemovaná domy a z druhé ohraničená hustým parkem, má výrazné perspektivní zúžení, jež silou vtahuje naše oko do obrazu. To však ostře kontrastuje s plochostí potemnělé, téměř zlověstné oblohy, na níž se vznáší horkovzdušný balón. Rovněž na parku je cosi zlověstného, působí jako hutná a neproniknutelná hráz, složená z jednoho stále se opakujícího typu stromu. Celý obraz působí statickým, ale současně neklidným dojmem, jako by se celý chvěl. Je z něj ještě cítit inspirace norským malířem Edvardem Munchem, ale není to Munch, spíše již zárodečný nový Beckmann, předzvěst jeho budoucích obrazů. Na osamoceně stojících nahnutých stromech poblíž ulice a především na pouliční lampě v pravé části obrazu již vidíme náznak typického Beckmannova perspektivního „rozkolísání“, jež bude pro jeho pozdější městské krajiny příznačné. Po návratu z války prožívá malíř nelehké období. Vedle zdravotních a psychických problémů se mu nedaří obnovit vztah s manželkou Minnou,
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS216798
XII. Max Beckmann: Snímání z kříže, 1917, olej na plátně
XIII. Max Beckmann: Krajina s balónem, 1917, olej na plátně
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS216798
XIV. Max Beckmann: Noc, 1918–1919, olej na plátně
XV. Max Beckmann: Synagoga, 1919, olej na plátně
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS216798