Příchovice školních lavic. Navrhl, aby jen ty poslední ve třídě měly opěradlo. Ostatní žáci si opírali záda o čelo psací desky. Velkou vzácností jsou dochované boxerské rukavice Varla Frištenského. Odhodil je po úderu ukrajinského šampiona Hrihorije Smrtěnka. Cimrman vymyslel i mezi vězni velmi oblíbenou mobilní zamřížovanou celu, kde se mohli pod širým nebem slunit. Trestanci si pochvalovali její vzdušnost. Jed‑ nou ale zloděj Josef B. zjistil, že se z ní dá po převržení prchnout. Cimrman pak klec vylepšil tím, že dal mříž i na její podlahu. A památné je oplocené místo, kde vyplivli členové Divadla Járy Cimrmana pecky ze švestek v naději, že aspoň z jedné vyroste strom. V muzeu připomínají, že Cimrman se narodil ve Vídni někdy v letech 1853 až 1859. Byl jedním z nejvýznamnějších českých dramatiků, básníků, cestovatelů, filo‑ zofů, vynálezců a sportovců. Jenže se za svého života nedožil uznání. Jeho poslední bezpečně zjištěný pobyt byl v Jizerských horách v roce 1914, právě v Liptákově. Ještě dva roky předtím přihlásil na patentním úřadu svůj vynález odesílání rych‑ lých zpráv z bojišť nazvaný „Schnelle Militaer Sendungen (SMS)“. Této služby se využívalo i za druhé světové války.
Švestka už možná raší. Nebo ještě ne?
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS218913
Slavnostní přestřižení pásky při křtu majáku.
V muzeu je značná část pozůstalosti mistra z depozitářů Divadla Járy Cimrmana. Významné množství exponátů do sbírky donesli občané Pojizeří a širokého okolí ze svých půd, stodol a kolniček. Darovali spoustu autentických památek na zdejší pobyt génia. Vyslyšeli tak výzvu, aby přinesli důkazy Cimrmanova působení na Tan‑ valdsku. Přihlásil se třeba jistý Karel Mařatka, mašinfíra z parní lokomotivy. Tento sběra‑ tel starodávných předmětů poskytl rozhovor Světlu majáku, což je občasník kraje Járy Cimrmana. Prozradil, že dávné cennosti odhalil i na smetištích. „Dřív byla za každou vsí. Jééé, tam se našlo rarit a pokladů!“ Jeden z předmětů v Příchovicích se jmenuje Rousínovská zakopávka. Tu ocenil Zdeněk Svěrák, když zde byl na návštěvě. „Je to malý model, který zřejmě dělal Myslbek jako první studii k soše svatého Václava. Modelem mu na koni pravdě‑ podobně seděl Cimrman. Tipujeme to podle té boule na hlavě, toho Cimrmanova pahrbku geniality.“ Zdeněk Svěrák též řekl redaktorce Světla majáku, jak se objevily Cimrmanovy stopy u Tanvaldu. „Když jsme s Ladislavem Smoljakem pátrali po obci Liptákov, kde měl Cimrman prožít stáří, přibývalo indicií, které nás neomylně vedly k Tan‑ valdu. Při rekonstrukci Cimrmanových her Posel světla a Vizionář už bylo jasno. Restaurací Labuť či U Labutě je v Česku 136 a restaurací U Sirotků šestnáct. Ale pouze v Tanvaldu byly kdysi obě. Pomohla nám také Cimrmanova korespondence,“
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS218913
Příchovice vysvětlil Zdeněk Svěrák. A je rád, že díky majáku je tento pohledný kout pohraničí ještě přívětivější. S Příchovicemi je spojená i Cimrmanova báseň nazvaná Tady pobudu. To, že ji napsal Jára Cimrman, je podle Zdeňka Svěráka naprosto jisté, protože nese všechny znaky jeho poetiky. Hlavně je tam absolutní rým. Jára Cimrman Tady pobudu Tam, kde teče Kamenice, tam, kde teče Jizera, hodných lidí na tisíce, skoro žádný mizera. Jsou tu lidé dobří, pilní jako bobři. Velmi málo pobudů, tady asi pobudu.
Rozcestník ukazuje a čáp na vše dohlíží.
100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS218913