98
pocházející z aristotelské tradice; nakolik postačují kategorie, s nimiž pracuje slovotvorba (srov. Miloš Dokulil) a lexikálněsémantická analýza, ať už logická (Zenon Klemensiewicz), nebo sémantická (Jurij Apresjan, Igor Melčuk, Aleksandr Żołkowski), či nakolik mají tyto fazety vycházet z konkrétního materiálu a z kognitivních kategorií, které z něj vyplývají. To všechno je však třeba dále zkoumat. Pojem profilování, tak jak byl vypracován na základě etnolingvistických analýz, stejně jako jeho výsledek – profil obrazu předmětu (známý v podobném významu i z kognitivní gramatiky) má vztah k určité vlastnosti fixovaného zobrazení předmětu (stereotypu). Tato vlastnost je dána jednak specifickým výběrem a strukturací aspektů, na jejichž základě se předmět chápe, jednak typem určitých kvalitativních charakteristik, které se k těmto aspektům vztahují. Jedno i druhé je spjato s činiteli vycházejícími z poznávací a kulturní báze jazyka. Jedná se o tyto činitele: (a) hledisko mluvícího subjektu, (b) druh vědomostí o světě, (c) typ racionality a (d) systém kulturních vzorců a hodnot daného společenství. To vše společně rozhoduje o poznávacím modelu, v jehož intencích je vhodné předmět interpretovat (Fillmore 1985).
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS218984