KNIHY&Info
25/2016
KNIHA TÝDNE
OBSAH
Z NOVINEK Modlitba Rozmarné léto Počátek veškeré lásky No nic… ČERNÝ KŮŇ Mystika smrti
NĚKOLIK OTÁZEK PRO... Jelenu Čižovovou HORKÉ INFO Kundera je tady
Faktor Churchill BORIS JOHNSON Obecně při čtení knih platí, že pokud vás zaujme prvních několik stran, nejlépe prvních několik řádků, tak vás autor „dostal“ a jeho publikaci dočtete. V případě Faktoru Churchill se to Borisi Johnsonovi povedlo dokonale. Začíná vtipem, v němž hraje hlavní roli homosexualita, ministerský předseda a suchý britský smysl pro humor. Nadhled, smysl pro humor, vtipná přirovnání a svižný sloh – to vše charakterizuje životopis, který je všechno, jen ne suchý. Při psaní životopisu se autor většinou nevyhne tomu, aby podle sympatií k člověku o němž píše, zvýraznil jeho negativní či pozitivní stránky. Johnson Churchilla bezpochyby uznává. To ale neznamená, že by zcela přehlížel jeho největší přehmaty. Nejtragičtější z nich vyústil v bitvu u Gallipoli, která za první světové války stála půl milionů životů. Britský The Guardien označil tuto akci za „pošetilost“, v jiných zdrojích je vylodění nazýváno mnohem horším výrazivem. A nebyla to jediná Churchillova chyba. Čím výše postavený člověk, tím horší mýlky. Jak by ho asi historie soudila, kdyby se nepovedlo vylodění v Normandii, což byla reálná možnost? Byla by akce prohlášena za fatální selhání? Boris Johnson Churchillovy chyby přiznává, ale nahlíží na ně z úhlu, z něhož se chybná rozhodnutí jeví logická. Čtenář se tak dostane k celé plejádě zajímavých, povětšinou netušených souvislostí. Sir W. Ch. byl neuvěřitelně pracovitý, k čemuž se váže celá plejáda vtipných historek. Johnson brilantně spojuje
historky s výsledky tvrdé práce, podstatné s nepodstatným, ale celek dokreslujícím. Někdy při tom dochází až k přílišným zkratkám a zjednodušením. „Hitler byl abstinent, a to je úchylka, která může za mnoho utrpení.“ Znamená to snad, že být alkoholikem přináší světu mnoho radosti? Tahle zjednodušení jsou možná vtipná, ale neříkají nic o kvalitách kteréhokoli ze jmenovaných mužů. Stejně tak jako tvrzení, že Churchill „je jedním z prvních, kdo po Ikarovi ovládli oblohu, vzepřeli se přitažlivosti na stroji těžším než vzduch.“ Poněkud se tím zapomíná nejen na bratry Wrightovy, ale i piloty první světové války, jejichž vzdušné, smrtící, leč rytířské souboje vešly do dějin.Churchill je v povědomí lidstva jako válečný ministerský předseda. Válečný ve smyslu války, bojů a bitev. Ovšem Johnson zvýrazňuje fakt, že jednu z nejdůležitějších bitev vyhrál v předvečer války o Británii. Existovaly naprosto reálné pokusy sblížit fašistické Německo s ostrovním královstvím a vrcholní britští představitelé s touto myšlenkou doopravdy laškovali. Pokud by Británie přistoupila na nějakou verzi „paktu o neútočení“ (pomiňme, že by měl životnost stejnou jako pakt Molotov – Ribbentrop, tedy životnost zmrzliny v zapnuté mikrovlnné troubě), pak by se osud Evropy mohl vyvíjet zcela jiným směrem. „Winston Churchill byl páčidlem osudu. Kdyby nezaujal své místo a nekladl odpor, nacistický vlak by jel nerušeně dál. Je svým způsobem zázrak – zvážíme-li Churchillovu předchozí kariéru –, že na svém místě doopravdy stál.“ Topi Pigula, fotograf a cestovatel