Pocítila po lososu nepříjemnou sladkost vpuse. Zbavila se jí za pomocipommesfrites,kterésiAnnvybralaprosebekekuřeti.Betty si pro sebe na omluvu řekla, že studené by jí určitě nechutnaly. Napralase,jaksepatří.Očisejízačalynadstránkamipomaluzavírat. Náhlesezarazila.Uvědomilasi,žebudebrzydusno.Kvůlipitíne, myslelasi,AnniSusansehonapilyaurčitěnevědíkolik.Ataké upommes frites si budou jen těžko pamatovat, kolik jich ve skutečnostibylo.Atochybějícístehnozkuřete?SnadsihoAnnpo trápení sotcem nevšimne. Ale co ten losos? Ten na talíři vůbec nezůstal.Rozhodlasetosvéstnapejsky.Zpodstolusekněmudostat nemohli, jenže chytrou Betty, hlavu sečtělou, napadla spásná myšlenka,jakztohoven.Položilasiobabuldočkynaklínaprázdný talířpřitáhlaksobě.Svedetonaněabasta.Ažnynísimohladopřát klid a začít poklimbávat. Naproti, jakoby vzrcadle, viděla sebe sobličejemstrýceJohnaomdlívajícíhozpřejedení.Jedinézatímstále vzhůru, hladové a hodně vyčerpané, byly Ann a Susan, které do Johnova bezedného žaludku vpravily nejen jeho porci kuřete a americkébrambory,aleisteakurčenýpůvodněproSusanavícnež půlmiskyzeleninovéhosalátu.Noaktomu,jakjinak,samozřejmě sklenicipiva.
„Kručímivbřiše,možnátímrušímlidikolem,“poznamenalaAnn směremkSusan,kterájíktomusouhlasněpřikyvovala.
„Acož mne,“ reagovala Susan a chytla se za břicho. Obě se odklonilyodJohnaaplnyočekávánívrhlypohlednastůl„hojnosti“. Pro mohutnou a hladovou Ann a její štíhlou matku, „hltavý kombajn,“jakjídomaříkali,kterámohlajístpraktickybezpřestánía
jejížmetabolismusjínepovolilpřibratanikilo,tobylpohledžalostný. Tvářobousezamračilapohledemnapoloprázdnýstůl.Bettybyla zahrouženadočtení,shlavouskloněnoutak,žejejíkloboukbránil dvěmahladovýmpohledětdojejítváře.Tušila,žebouřkaseblíží,a bálasejí.Nemýlilase.Annsezvedla,bouchlavztekydostolu,chňapla pruhčervenémašlenakloboukuatrhlasnítakprudce,žeklobouk vyletěldovzduchu,opsaloblouk apřistálusousedního stolu. Na Bettyiněodkrytétvářisenyní,souděpodlehlavyschovanétéměřpod stolemavylekanýchočí,projevilyevidentnístopyviny.
„Takty,bestiemrňavá,“osočilasenaniAnn,„játidámvodu, vodičkuchtělajejíctěnávýsostapaktadysežere,cojejíočividí.“
„Ne,tojáne,“bránilaseBettyaukazovalanapejskynaklíně,„to oni,tooni.“
„Játidámoni,ispříborem,že?“vzalazbytekpommesfritesa hodilajíjedotváře.Bettyseleklaajejítvářvtommomentěvypadala strašidelně.
„No,podívejmesenani,jaksekření,nobezkečuputojistěnení ono,co?“vzalaplastovouláhev,otevřelajiaopakovanýmmačkáním jíněkolikrátstříklačervenoudobrotudotváře.„Aabysisnáhodou nestěžovala,tykrůtovylekaná,žejsidostalapouzepřílohu,tadymáš imaso“ahodilaponízbyteksvéhokuřete.Netrefilaseataksedostalo inapejsky.Obrátilaseksousednímustolu,vzalazezeměklobouka narvalahonahlavuBettytakhluboko,žetapřestalavidětanemohla skoroanidýchat.Prookolísenaskytlzajímavýpohlednamalinkou, tlusťoučkou„bezhlavou“postavičku,vkečupemznečištěnýchšatech asněkolikazachycenýmipommesfritesnanich.
„Pojď,mami,jdemesenajíst,“vzalaSusanzaramenoasměrem kBettypoznamenala:„Tytadyzůstaň,narvisipanděrozbytky,dopij, cotadyzůstalo,dohlédninapsíkyastrejduaklidněpokračujve čtení.“
„Alejásemusímvyčůrata…“řeklaBetty.Chytlasepodbřichem, podívalasenasvéšaty,olízlačástkečupuavšembylojasné,comusí udělat.
„Jestliseodtudvzdálíš,nežsevrátíme,budešsimusetnajítna odvozněkohojiného,“prohlásilaAnnadodala:„Tátamivždyříkal, abychbylaopatrnánamalélidistváříanděla.Ajásesjednímznich tadytrápím.Zrovnadnes,vtakkrásnýslunečníden…“
ChudákBetty…