Klimatická krize a udržitelnost
V roce 2015 podepsalo 180 zemí v Paříži dohodu OSN o klimatických cílech – na základě globálních problémů bylo zformulováno 17 cílů pro udržitelný rozvoj, které mají být splněny do roku 2030.
Sedmnáct klimatických cílů OSN: „Agenda 2030“
1. Vymýtit chudobu ve všech jejích formách všude na světě.
2. Vymýtit hlad, dosáhnout potravinové bezpečnosti a zlepšení výživy, prosazovat udržitelné zemědělství.
3. Zajistit zdravý život a zvyšovat jeho kvalitu pro všechny v jakémkoli věku.
4. Zajistit rovný přístup k inkluzivnímu a kvalitnímu vzdělání a podporovat celoživotní vzdělávání pro všechny.
5. Dosáhnout genderové rovnosti a posílit postavení všech žen a dívek.
6. Zajistit všem dostupnost vody a sanitačních zařízení a udržitelné hospodaření s nimi.
7. Zajistit přístup k cenově dostupným, spolehlivým, udržitelným a moderním zdrojům energie pro všechny.
8. Podporovat trvalý, inkluzivní a udržitelný hospodářský růst, plnou a produktivní zaměstnanost a důstojnou práci pro všechny.
9. Vybudovat odolnou infrastrukturu, podporovat inkluzivní a udržitelnou industrializaci a inovace.
10. Snížit nerovnost uvnitř zemí i mezi nimi.
11. Vytvořit inkluzivní, bezpečná, odolná a udržitelná města a obce.
12. Zajistit udržitelnou spotřebu a výrobu.
13. Přijmout bezodkladná opatření na boj se změnou klimatu a zvládání jejích dopadů.
14. Chránit a udržitelně využívat oceány, moře a mořské zdroje pro zajištění udržitelného rozvoje.
15. Chránit, obnovovat a podporovat udržitelné využívání suchozemských ekosystémů, udržitelně hospodařit s lesy, potírat rozšiřování pouští, zastavit a následně zvrátit degradaci půdy a zastavit úbytek biodiverzity.
16. Podporovat mírové a inkluzivní společnosti pro udržitelný rozvoj, zajistit všem přístup ke spravedlnosti a vytvořit efektivní, odpovědné a inkluzivní instituce na všech úrovních.
17. Oživit globální partnerství pro udržitelný rozvoj a posílit prostředky pro jeho uplatňování.
I když zde jde o velké cíle, jako je vymýcení chudoby a hladu či rovnoprávný přístup ke vzdělání, lékařské péči a zdrojům, mobilní práce může přispět svým dílem.
Týká se to zejména „opatření na boj se změnou klimatu a zvládání jejích dopadů“, požadovaných v cíli číslo 13, která OSN později zformulovala a upřesnila takto: „Trend: s rostoucími emisemi skleníkových plynů pokračuje klimatická změna rychleji, než se očekávalo, a její dopady pociťujeme na celém světě. Rostoucí emise skleníkových plynů podporují klimatickou změnu. V roce 2017 dosáhly koncentrace skleníkových plynů nového maxima ve výši 405,5 ppm (oproti 400,1 ppm v roce 2015). Aby bylo dosaženo emisních dílů pro rok 2030, tedy 2 °C, resp. 1,5 °C oteplení, je nutno emise rychle snížit.“
Mobilní práce proti klimatické krizi
Boj proti klimatické krizi má nejvyšší prioritu. Záplavy, období horka, lesní požáry, tání trvale zmrzlé půdy a uvolňování CO2, který je v ní vázán, jsou následkem příliš pomalé realizace příslušných opatření.
Pomocí realizace inovativních nápadů je možné kurz ještě obrátit a určité kroky lze podniknout i z ekonomického hlediska.
• Firmy musí převzít odpovědnost a koncipovat své produkty, výrobní postupy, ale i interní organizaci a strukturu udržitelněji.
• Mobilní práce může díky virtuálním mítinkům a využívání digitálních nástrojů, které nahradí mnoho služebních cest a prezenčních mítinků, přispět ke snížení emisí CO2.
• Virtuální podpisy doplní „kancelář bez papírů“, takže se ušetří nesčetný počet listů papíru a náplní do tiskárny, bude možné zachovat stromy a snížit bilanci CO2.
Spotřeba elektřiny v důsledku používáním zařízení se při mobilní práci nezvýší, protože i ve firmě běží počítače celý den. Podle Spolkového úřadu pro životní prostředí stojí provoz jednoho počítače po 22 pracovních dnů vždy o osmi hodinách měsíčně mezi čtyřmi a sedmi eury. Notebooky s 13palcovým displejem stojí tři eura. Na home office mohou zaměstnanci kontrolovat náklady na elektřinu sami. Energii lze uspořit například snížením jasu obrazovky, neponecháváním počítače v pohotovostním režimu a odstraňováním „datového odpadu“. V systémových nastaveních lze aktivovat energeticky úsporný režim.
Doprava – snižování emisí CO2
Podle německého úřadu pro životní prostředí (prosinec 2021) připadá asi 20 % z 800 milionů tun CO2, které Německo ročně vyprodukuje, na sektor dopravy. Virtuální kancelář může ovlivnit změnu i v této oblasti: pokud lidé budou méně dojíždět z místa bydliště do práce, ulehčí to objemu dopravy, silnicím, situaci s parkováním i veřejným dopravním prostředkům, a tím se sníží i zatížení životního prostředí. Týká se to zejména dojíždění z příměstských oblastí – do