Tabulka 2.3: Sazby DPH ve vybraných zemích v % pro rok 2021 (zdroj: European Commission [55])
ZeměZákladní sazba DPH (podléhá jí většina zboží a služeb)
Česko
Snížená sazba DPH (podléhají jí většinou potraviny, některé zdravotnické pomůcky, hromadná doprava, dále pak zboží jako kojenecká výživa, léky apod.)
Malta18
daní z příjmu v jednotlivých zemích? Nebylo. Pokud máte děti, případně manžela/manželku s velice nízkými ročními příjmy apod., pak můžete jakožto poplatník čerpat slevy a výhody. Pokud se tedy ekonomové pokoušejí o porovnání daňového zatížení, pak přistupují k tomu, že si vyberou konkrétní typ domácnosti podle počtu vyživovaných dětí, počtu osob v domácnosti a příjmů, a pro tento model pak simulují daňovou zátěž v jednotlivých ekonomikách.
Na jednu takovou modelaci se podíváme, a to konkrétně na simulaci daňového zatížení domácnosti, kde žije jediná osoba, která nemá děti a její příjem je průměrný.
Z porovnání vyplývá, že největší daňovou zátěž by musela strpět tato domácnost v Německu (zaokrouhleně 48 %). V porovnání s Českem (zaokrouhleně 40 %) je to slušný rozdíl 8 procentních bodů. Pokud jste tedy u předchozí tabulky se skřípáním zubů záviděli Němcům nízké sazby DPH, pak je třeba uznat, že misky vah se při zohlednění průměrné daňové zátěže dostanou do rovnováhy.
Jaká je tedy odpověď na výchozí otázku v nadpisu podkapitoly: „Jak vysoké daně platíme v mezinárodním porovnání?“
Tabulka 2.4: Průměrné daňové zatížení ve vybraných zemích v % v letech 2021 a 2022 (zdroj: OECD [56])
Země Průměrné daňové zatížení (% nákladů práce)
Typ domácnosti: Jediná osoba se 100 % průměrného výdělku, bez dítěte
Česká republika39,98
Nabízím vám dvě možnosti odpovědí:
1. Politická a velmi diplomatická (a tak trochu alibistická): V mezinárodním porovnání výše daní v České republice závisí výsledné vyhodnocení na mnoha faktorech (nejen na celkovém daňovém systému, ale i dalších proměnných). Výše daní se také může lišit v závislosti na typu daně, jako je daň z příjmu, DPH, majetkové daně atd. Na otázku, jak vysoké daně v České republice platíme, nelze odpovědět jednou větou. Je třeba se podívat na jednotlivé daně, porovnat je a interpretovat výsledky v kontextu aktuální ekonomické situace dané země. A až následně po hluboké analýze všech daní lze teoreticky dojít k (ne)jistým závěrům.
2. Neformální, rychlá a zjednodušená odpověď vhodná pro dis kusi s přáteli: V mezinárodním porovnání (obzvláště s ostatními zeměmi Evropské unie) jsme byli do roku 2020 okolo průměru, nyní jsme již mírně pod průměrem. Rozhodně tedy nepatříme mezi státy, kde se v mezinárodním srovnání platí závratně vysoké daně. Zároveň ale co není, může být. Záleží na vládě a… také záleží na tom, kde je naše hranice trpělivosti. (Pokud by tento text nebyl knihou, ale podkladem pro filmové zpracování například na Netflixu, pak předpokládám, že po téhle větě by následovalo něco jako „Příště uvidíte“ – protože právě ochotě snášet vyšší daňové zatížení je věnována následující podkapitola).
2.5.2 Blížíme se k hranici, kdy pohár trpělivosti přeteče?
Lidské tělo toho vydrží a udrží hodně. Skutečně hodně. Podle zdokumentovaných případů člověk dokázal vydržet 123 dní bez jídla. Na druhou stranu hladovku v tuzemsku neřešíme tak často jako alkohol. Lidské tělo ostravského houbaře vydrželo 8,83 promile. Ano, obecně toho vydržíme hodně, ale často si tyto mezní situaci vybírají svou daň.
A s daněmi je to velice obdobné. Zvyšování daní také vydržíme a často se i celospolečensky udržíme a chápeme, že zvýšené příjmy státní rozpočet ve vypjatých chvílích prostě potřebuje. Na druhou stranu, stejně jako lidské tělo nevydrží vše, ani lidská mysl nevydrží neustálé zvyšování daní. Úkol pro vládu je pak zjistit, zda se zvýšením daní blíží k přijatelné mož ‑ né hranici, a také dovodit, jaké budou skutečné důsledky zvýšení daní. Ne vždy totiž zvýšení sazeb daní povede k zvýšenému příjmu do státní pokladny.
Obrázek 2.12: Titulky článků na téma zvýšení daní (zdroj: výsledky vyhledávání na Google, 23. 7. 2023)