Dnes nacházíme u všech strojů dlouhý, nízký rám, v němž jest motor zavěšen nízko při zemi a před šlapacím ložiskem. Zapalování se vesměs děje elektromagnetem; odtrhovací přístroj dosud převládá nad svíčkou. Vedle vypařovacího karburátoru četněji vystupuje zplynovač rozprašovací. Motor jednoválcový dosud soutěží úspěšně s dvouválcovým; zdokonalení výroby a užití precisních obráběcích strojů dovoluje líti válec motorový s hlavou z jediného kusu. Převod síly se děje řemenem, který se vzrůstající silou motoru nabývá větších dimenzí, i pokud se týče šíře. Vedle plochého řemene ojediněle se vyskytuje řemen klínový. Většinou zůstávají továrny věrny řemenu koženému; gumový přes odpor proti vytahování se i dokonalejší přilnavost nedošel přízně, bezpochyby pro svou poměrnou drahotu. Pokud se pneumatik týče, jeví se tendence užívati pneumatik silněji profilovaných.
Jak vidno nepřináší rok 1905 novinek revolucinujících průmysl, nýbrž pracuje rozvážně a moudře na zdokonalení detailů.“ 85
Mezi popsanými výrobci byla věnována pozornost i liberecké značce Ch. Linser, která vystavovala v hlavní hale v zadní řadě za mladoboleslavskou továrnou Laurin & Klement a vedle turnovského výrobce motocyklů F. a J. Žďárský:
„Christ. Linser (Liberec)
Zástupce: J. Lešňák, Praha VII., Kamenická ul. 801
Firma má od 1858 stávající továrnu na kovové zboží. Jejím principem při fabrikaci motorů jest: práce prvého řádu při použití nejlepšího materiálu. Ochotným vykladačem nám byl ve standu pan Lust, v němž jsme poznali starého hosta závodů na bubenské dráze. Sdělil nám, že továrna se zabývá výrobou motorových dvoukolek po tři léta. Zvláštní váhu klade na to, že všechno do posledního detailu na stroji si hotoví ve vlastních dílnách. Stroje své vyrábí těchto typů: jednoválcové 2½ a 3½ k. s., dvouválcové o 4½ a 5 k. s., nehledíc k závodním strojům o 8 k. s. Stroje Linserovy ukazují nízkou, zvláště dlouhou stavbu, elegantní linii rámu a mají závodní vzhled. Všechny typy mají řízené sací ventily, Boschův zapalovač, rozprašovací zplynovač a převod širokým řemenem. Továrna projevila značnou podnikavost a chuť k měření svých sil, přihlásivši dva stroje k rakouskému přípravnému závodu o mezinárodní pohár. Stroje její říditi budou v tomto závodu pp. Lust a Bittner (ze Štýr. Hradce). Stroje tyto jsou již hotovy a při zkouškách podaly výkony opravňující 85 Sport a hry, 1905/IV., č. 12, str. 134 (26. 4. 1905).
k nejlepším nadějím. – Vystavený dvouválcový motor s elegantním postranním vozíkem zakoupil p. Šír, barytonista Národního divadla.“86
K Linserově účasti na pražském autosalonu se časopis ještě vrátil krátkým článkem v č. 13 ze dne 2. května:
„Motorová dvoukolka Zeus liberecké firmy Chr. Linser těší se všude svrchované pozornosti pro svou výbornou konstrukci. To bylo lze pozorovati i na velikonoční výstavě pražské, kde byla vystavena jednoválcovka o 3½ k. s. s Boschovým obloukovým zapalováním v bílém emailu a týž model v černém emailu s červenou nádržkou. Dále 1 dvouválcovka o 4½ k. s. rovněž s Boschovým zapalovačem ve vysoce elegantním červeném provedení, jež byla zakoupena členem opery Národního divadla p. Fr. Šírem. Firma ručí, že její dvouválcový stroj s postranním vozíkem bez závady vyjede každý vrch. Jak jednoválcové, tak dvouválcové stroje vyznamenávají se zvláště tichým chodem a volbou výborného materiálu. Stand firmy byl vždy obklopen vážnými interesenty a firma, respektive její zdejší zástupce p. Jan Lešňák zaznamenal různé prodeje. Zmíněno budiž, že stroje firmy dobyly v různých závodech velmi čestných úspěchů, ač firma se často vzdaluje takových podniků; zejména budiž vytčen závod na dráze v Margarethenu ve Vídni, kde dvouválcový stroj Linser předstihl značnou a ostrou soutěž neméně než o 23 kola.“87
Jako dodatek k uvedeným článkům o pražském autosalonu je možné doplnit informaci, jak motocykl Linser rozšířil řady Českého klubu motocyklistů. Na schůzi Č.K.M. 15. června 1905 požádal o členství pan František Šír, barytonista Národního divadla v Praze a majitel červeného motocyklu Linser s postranním vozíkem, který zakoupil na jarním pražském autosalonu.88
Silniční závod na Pacovském okruhu
Vedle výstavní činnosti se od počátku roku v kruzích Č.K.M. diskutovala závodní činnost a především možnost uspořádat v Čechách celostátní kvalifikační
86 Sport a hry, 1905/IV., č. 12, str. 137 (26. 4. 1905).
87 Sport a hry, 1905/IV., č. 13, str. 162 (2. 5. 1905).
88 Sport a hry, 1905/IV., č. 19, str. 231 (14. 6. 1905).
závody, na kterých by byl vybrán reprezentační tým pro významný Gordon Bennettův pohár ve Francii. 7. března 1905 se uskutečnila schůze Č.K.M. a byla nabídnuta rakouskému Motocyklisten Vereinigung (M.V.) součinnost při pořádání vylučovacího závodu na pohár Francouzského motocyklového svazu pro případ, že závod by byl v Čechách. Byla také probírána potřeba nalézt vhodnou trasu.89
Rakouský M.V. na nabídku Č.K.M. zpočátku reagoval velmi vlažně, když uvažoval uspořádat tento závod na rakouském území, ale těžkosti, které se počaly objevovat nakonec vedly M.V. k přijetí vstřícného návrhu Č.K.M.
O měsíc později, 4. dubna 1905, na schůzi Č.K.M. v hostinci „U Choděry“:
„[Rakouská eliminatoire] dr. Miřička předkládá dopis Motocyklisten Vereinigung, jímž tato oznamuje, že chce – podle nabídky jí dříve od Č.K.M. – učiněné pořádati eliminatoire ke Coupe Internationale v Čechách a zve Č.K.M., aby vyslal členy do závodního výboru. Termín proponuje 1. května. – Usneseno dopsati, že trať k závodu povolena pouze Č.K.M. a že tento trvati musí na tom, aby bylo konstatováno výslovně, že závod se koná za jeho spolupůsobení. K upozornění redaktora V. Heinze přijato i pozvání, aby Č.K.M. zastoupen byl v závodním výboru z té příčiny, že v závodě jde i o zájmy českého průmyslu. – Arch. Heberle referuje o krocích, jež podnikl k získání autorizace od úřadů autonomních.“90
Při přípravě závodu se objevily návrhy na dvě varianty závodní trati, z nichž ta okolo Bělé pod Bezdězem byla preferována firmou Laurin & Klement z Mladé Boleslavi i firmou Christian Linser z Liberce. Druhou variantou byl okruh okolo Pacova, který připravil výbor Č.K.M., podporovaný některými českými výrobci. Vznikl tak spor, řešený na počátku května 1905, do kterého zasáhl i Rudolf Linser. Do redakce časopisu Sport a hry přišel 5. května 1905 dopis od firmy Ch. Linser, napsaný nejspíš Rudolfem Linserem:
„Sdělujeme Vám zdvořile, že jest dosud zcela nejisto, zda se súčastníme připravovaného závodu, neboť trať u Tábora jest nevhodná, ba krkolomná. Mohu jen opakovati, že vůbec se vzdám účasti na závodě, pakliže bude zvolena trať u Tábora, neboť jako továrník přejímám velkou zodpovědnost za život svých závodníků.“
89 Sport a hry, IV./1905, č. 6, str. 61.
90 Sport a hry, IV./1905, č. 10. str. 112 (12. 4. 1905).