Au.
A to jsem si myslel, že mezi námi začalo klíčit něco zvláštního.
Zaváhala jsem. Psát si s ním mě bavilo, ale stáhl si tuhle aplikaci z určitého důvodu a nebylo správné, abych ho vodila za nos. Zasloužil si vědět, na čem byl.
SNÍLEK69, 11:22
Můžu být upřímná?
Rád bych věřil, že jsi pořád.
Přepsala jsem zprávu aspoň dvacetkrát, než jsem se konečně odhodlala ji poslat.
SNÍLEK69, 11:30
Online randění není můj šálek čaje. Nemám nic proti jednorázové zábavě, ale potřebuju trochu času, než mi bude příjemné se setkat.
SNÍLEK69, 11:34
Je to v pohodě?
Neodpověděl tak dlouho, až jsem si myslela, že neměl ani tu slušnost říct sbohem a vykašlal se na mě. Vrátila jsem se k psaní, pokračovala se směšnou hádkou, kterou moje hlavní postavy vedly a která mohla být mírně inspirovaná jedním z incidentů s Alekem.
Když mi telefon konečně znovu zavibroval, bleskově jsem ho popadla.
QB1, 12:37
Hrozně se omlouvám, Modrásku. Přísahám, že jsem se na tebe nevykašlal.
Byl jsem běhat.
K odpovědi na tvoji otázku – je to naprosto v pořádku. Není kam spěchat.
Ženy si zaslouží dlouhou a důkladnou předehru ��
Protočila jsem oči, ale nedokázala jsem si zabránit v úsměvu. Jemné sexuální narážky, kterými mě častoval, mě rozpalovaly mnohem víc, než kdyby zacházel do grafických detailů. Vážně jsem doufala, že ho to se mnou neomrzí dřív, než seberu odvahu, abych se s ním setkala.
Než jsem stihla odpovědět, přišla další zpráva.
QB1, 12:39
Jen pro kontrolu.
Mám povoleno ti občas napsat nějakou čuňačinku, že jo?
A pokoušet se tě k sobě nalákat na nejlepší sex tvého života?
Aspoň jednomu z nás nechybělo sebevědomí.
SNÍLEK69, 12:40
Zklamalo by mě, kdybys to nedělal.
Jenom… Žádné fotky tvého nářadí, prosím. Větší zabiják nálady neznám.
Neměl jsem v plánu ti nějaké posílat, ale značím si.
Pokud si o ně neřeknu, to je pak jiná.
Jistě.
Taky po tobě můžu chtít sexy fotky?
Budu, neměj obavy
Víš co? Půjdu si zdřímnout hned teď.
Povíš mi, co máš na sobě, abych měl nějakou inspiraci?
Sni dál.
Pořád to stejné vytahané triko, ve kterém jsem spala.
Páni, ty víš, jak chlapa nažhavit.
Zmínila jsem, že jsem pod ním naostro?
Dostalo tě to do nálady?
Jsi zákeřná.
Zbožňuju to.
V podobném stylu se nesl zbytek dne. Psala jsem, přemýšlela o dalším vývoji příběhu a chatovala s QB. Přestože jsem nevystrčila nos z bytu, bavila jsem se jako už dlouho ne.
Nedokázal bych vysvětlit, co se stalo, ani kdyby mi u hlavy drželi nabitou pistoli. Když jsem tu stupidní appku otevřel, hledal jsem snadnou zábavu na upuštění stresu, nic víc. Místo toho jsem strávil celý víkend přilepený k telefonu a užíval si každou vteřinu psaní s Modráskem. Něco mě na ní neskutečně zaujalo a můj zájem jen nabýval na intenzitě.
I Mason si během našeho sobotního tréninku všiml, že jsem se myšlenkami toulal jinde.
„Máš mě jistit,“ zamručel, když odjel první sérii dřepů a vrátil osu do stojanu.
Ani jsem k němu nezvedl oči a dál pohledem hypnotizoval tři tečky, které mi poskakovaly na displeji na znamení, že Modrásek odepisovala na moji poslední zprávu. „Jestli s touhle váhou potřebuješ pomoc, měl by ses sbalit a vypadnout. Máčky sem mají zakázaný vstup.“
S odfrknutím mi mobil sebral z ruky a odhodil ho na naše ručníky položené na zemi vedle stojanu.
„Ještě jsem neskončil, blbe.“ Ohnul jsem se, abych telefon zvedl, ale Mason mě praštil do ramene tak silně, že jsem zavrávoral a skoro spadl na zadek. „Hej!“
„Jestli se toho mobilu dotkneš, narvu ti ho do zadku.“
Napřímil jsem se a šlehl po něm podrážděným pohledem.
„Myslím to vážně, Kowalski,“ varoval mě. „Ať si píšeš s kýmkoli, může počkat, dokud neodjedeme trénink. Kámoši trumfují holky. A nesnaž se popřít, že si píšeš s nějakou kočkou. Ten výraz znám. Jsi z ní hotovej.“
To bylo dost nadsazené. Jo, Modrásek se zdála úžasná ve všech ohledech a psát si s ní se stalo vrcholem mého týdne, ale nic jsem o ní nevěděl. Ještě jsem ani neviděl její obličej. Nijak výrazně mi to nevadilo. Bavil jsem se a to mi pro teď stačilo. I tak jsem se ale Masonovým otázkám umně vyhýbal, když během pozdní snídaně začal vyzvídat. Kdyby se dozvěděl, že jsem si chatoval s neznámou holkou a užíval si to víc, než kdybych ji přefikl, měl bych to do smrti na talíři.
Než jsem se nadál, bylo zase pondělí. Jelikož jsem včera večer zůstal dlouho vzhůru a psal si s Modráskem, odložil jsem ranní běh. Práce z domova měla svoje výhody. Připravil jsem si k snídani vajíčka a uvařil si i oběd, abych se s tím později nemusel otravovat. Potom jsem se vrhl na