možnotolikodomýšlet,alejefaktem,žeběhemněkolikaměsíců vstoupiliobadosvazkumanželského.Skutečnost,žeženichbyltéměř opět let mladší, jim nebyla překážkou. Pak spolu odešli na gymnáziumvPlzniaposlézesejejichrodinnéštěstírozrostloještě ojedenpřírůstekvpodobědnesjiždvouletéhosynaDavídka.To všechnoseRomanMajerdovídalzprostředkovaně,zejménaodsvých velmidobřeinformovanýchkolegyň.
Plněsiuvědomoval,žeikdyžmutatopraxe,uplatňovanázejména vminulostizestranyněkterýchředitelů(ek)vzdělávacíchinstitucí, přinášelavítanýfinančníprofit,bylaproučiteleponižujícíavzásadě snínesouhlasil.
Stakto shrnutým závěrem myšlenkových pochodů Romana Majera,přiurčitéroztěkanostijehovzpomínek,kterénemělytakový ucelenýráz,jakýjezdeprosrozumitelnostuváděn,sevrátímezpět kjehosnazenajítmístokparkování.Popřibližněpatnáctiminutách marného čekání uviděl mladou dvojici přicházející na parkoviště. KjehoúlevěnasedlidobíléToyotyAuris,parkujícíhnedvprostoru zahotelem.Vmladém,asipětatřicetiletémmuži,bezpečněpoznal tohočasuprovozníhohoteluMilanaFáberu,zajehoprázdninových brigádještěpůsobícíhovrolivrchníhočíšníka.Mladoublondýnku vkrátkýchbílýchšatech,kterájejdoprovázela,neznal.Jejívěksi vzhledemkpřicházejícímušerunetroufalodhadnout.Kdyžviděl,že simladážena,čidívka,sedánamístořidiče,vyvodilsiztohozávěr, žemladýprovozní,jinakvášnivýmotorista,zřejměpředjízdoupožil.
Když se zparkoviště vyjíždějící automobil přiblížil až kněmu,
poněkud sehnul hlavu nad volant, protože neměl zájem, aby byl případněrozpoznán.
Počkalještěpárvteřinapakserozjel.Dojelažnakonecparkoviště anaprávěuvolněnémmístězaparkoval.Pouzamčeníautapaksesvojí skrovnou garderobou vtašce vstoupil do hotelové haly a zamířil krecepci. Vté chvíli se recepční, který právě zády kněmu něco zapisovaldopočítače,otočilaMajervněmpoznalLacaMolnára, původem zNových Zámků, se kterým se ivzhledem kpřibližně stejnémuvěkuběhemsvýchprázdninovýchbrigádvhoteluspřátelil. Bylo vidět, že jeho příchod jej překvapil a se zjevnou radostí zahlaholil:
„Notojsouknámhosti.Takzasenadlažbě?Rádtě,učitelskej, vidím,jdešjakonazavolanou.Užjsemmyslel,žesezletošníletní dovolenkou můžu rozloučit. Ale proč jsi nepřišel dřív? Provozní Fáberapředchvílíodešel.“
„Toho jsem viděl, jak snějakým blonďatým stvořením odjíždí zparkoviště,aleneměljsempotřebusesnímsetkat.“
„TobylapřeceHelenka,dceranašehoředitele, “reagovalrecepční Molnár. „Jó, tak ty to máš předjednaný přímo se starým, “ řekl ztišenýmhlasem.„Tojsemsimohlmyslet.Tensitěvždyckymoc považoval.Dokoncesestebouchlubil,žemánarecepciprofesora. Docelabychvěřiltomu,žekdybystuneskončilužpředtřemizimami, takbytidcerunkurádsvěřildopéčeadokoncebymuaninevadilo, žejsiženatý.Pochopitelněbysesmuselrozvést.Todározum,“ zasmál seapakještětišejidodal:„Onasetotižzapletlasnějakýmmaníkem, codistribuovaldoNěmeckaperník.Dostalprýpěknoupálku.Starý
mělcodělat,abyjiztohovysekal.Jakožeoničemnevědělaatakové torůznéblabla,cosevtěchtopřípadechříká.Kdyžbylavolná,takse naniochotněpřilepilFáberaadržísejíjakoklíště.“
„TaktobylaHelenka?“podivovalseMajer.„Jájisiceviděljenom asidvakrátapřipadalamitakovápuťka.Teďjsemjivůbecnepoznal. Byliodeměskoropřesceléparkoviště.Onasetehdyoprázdninách tadymocnevyskytovala.Tatíčekjívždyckyumožňovalpobytna nějakýchsvětovýchplážích.Maledivy,Baliapodobnéexkluzivity.“
„Jó, to máš pravdu, tam jezdila, tedy spíše lítala, většinou smatinkou.Řeknuti,žekdybychsimělvybrat,zdachcistrávitnoc sHelenkounebomatinkou,muselbychsemocrozmýšlet.Pokudse FáberovisHelenkouzadaří,budetoopravdusexybabička.Pokud vím,jejíteprvetřiačtyřicet,“dodalrecepčníMolnárzamyšleně.
„Laco, musím tě zklamat. Já tu letos zařezávat nebudu. To prázdninovépropouštěníužnaštěstískončilo.Jásetutotiždneska,a možnáinadéle,potřebujuubytovat.“
„Tybláho,taktobudeproblém.Viděljsitoparkoviště?Všechno mámeplné.VletňákumákoncertMiraiavdivadelnímsálekulturáku zpívánějakýAdamPlachetka.Dokoncedvakoncerty,jedendneskaa druhý zítra. To máš suma sumárum jenom vtom kulturáku šest stoveklidí.Mněosobněsicetojménonicneříká,alepřijelinanějlidi zPrahy,nebopředstavsiizOlomouce.Amůžutigarantovat,že noclehtadyvtěchnašichkončináchdneskaneseženeš.“
„NoLaco,mělbysesnadsebouvážnězamyslet.Tocojsiříkal mně,nikomuradšineříkej.“
100