Betriebsgesellschaft m. b. H. Po smrti císařovny bylo značné množství šperků darováno mnoha dámám na památku. V Nové budově Národního muzea v Praze byl v rámci výstavy Monarchie, konané od prosince 2012 do července 2013, k vidění například náramek zdobený půlperlami, který dostala kněžna Vilemína z Auerspergu, česká šlechtična původem z rodu Colloredo Mansfeldů.
Sisi koně opravdu milovala. Byla nejen vynikající jezdkyní, ale také znalkyní jednotlivých plemen. O jejím hlubokém zájmu teoretickém svědčí celá sbírka knih o chovu koní i jejich drezuře. Byla pyšná na kladrubský hřebčín, jeden z nejstarších na světě, založený císařem Maxmiliánem II. roku 1563, i na hřebčín ve městečku Lipica (na území dnešního Slovinska), který vznikl roku 1580 a u jehož zrodu stál opět Habsburk –arcivévoda Karel. Lipicáni byli za časů císařovny využíváni především ve Španělské jezdecké škole v Hofburgu, zatímco plemeno starokladrubských koní bylo určeno pro ceremoniální kočárovou službu na panovnickém dvoře. V Kladrubech se věnovali chovu běloušů i vraníků. Zajímavé je, že jak starokladrubští bělouši, tak lipicáni se rodí tmaví, téměř černí, postupně šednou, až úplně zbělají. V letech 1860–1880 se v rámci kladrubského hřebčína krátkodobě chovali vedle kočárových koní také dostihoví plnokrevníci. Kladrubský hřebčín císařovna několikrát navštívila a o jeho koních také rozhodovala, jak o tom svědčí jeden z jejích dopisů císaři, v němž se zlobila, že si dovolili učinit dispozice týkající se starokladrubských koní bez jejího souhlasu. Tento dodnes fungující hřebčín byl roku 1995 zapsán jako unikát do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO a dodává koně například na dánský královský dvůr nebo do švédské královské jezdecké gardy.
Nedaleko Kladrub nad Labem založili Kinští u zámku Karlova