„Roso, konečně!“ Vyskočí, strčí do kapsy mobil, na kterém ještě před vteřinou něco zuřivě psala, a rozběhne se ke mně, aby mě přitáhla zpátky ke dveřím. „Odemykej, no tak!“
„Co se děje?“
„Potřebuju tvoji radu. Teď. Hned!“
Teprve když sedíme u kuchyňského stolu, přesně na stejných místech jako my s mamkou předevčírem, vyrukuje s tím. „Podrž se. Alanina agentura mě pozvala na casting! Může za to naše společná fotka z minulých Vánoc, která se náhodou dostala do rukou Alanina agenta. Chtějí mě navrhnout do kampaně na velmi mladou dívku. Tuším, že jde o reklamu na kosmetiku.“
„Daisy, to je senzace! A ty k tomu ještě potřebuješ moji radu?“
Podívá se na mě úplně bezradně. „Myslíš, že bych to měla zkusit?“
„A proč bys to prosím tě neměla zkusit?“
„Já nevím, nejsem jako Alana – nevím, jestli na to mám, nevím, jestli jsem dost fotogenická –“
„Podle Daniela jsi megafotogenická,“ přeruším ji. „Tvrdí, že udělat tvoji špatnou fotku je nemožné.“
„Fakticky?“ zrozpačití. „To že řekl? A myslíš, že to myslí vážně?“
Musím se rozesmát. „Ne, tím chtěl říct, že jsi ošklivá ropucha, kvůli které praskne každá čočka, a že v tvojí přítomnosti je nutné zakrýt všechna zrcadla! Samozřejmě že to myslel vážně, ty srandistko! Koneckonců, už tě vyfotil hodněkrát a –“
„Cože…?“ přeruší mě Daisy udiveně. „Daniel má moje fotky? Oni potřebují nějaký fotomateriál, který by ukázali
klientovi, a já nemůžu najít vůbec nic, právě jsem prošla mobil, jedině pár uhozených selfíček s Iris a fotky, které mi Isa udělala potom, co mi do hlavy nacvakala skoro všechny sponky, co našla…“
„Je pravda, že se poslední dobou více soustředí na Ollie,“ odpovím malinko ironickým tónem. „Ale musí mít snímky z Párty na řece… a kromě toho tě určitě nafotí zvlášť, když mu řekneš!“
„Ty myslíš, že by to pro mě udělal?“
„Nejspíš mu to dokonce zalichotí!“ odpovím. „A právem, ty budoucí topmodelko!“
„Roso, nech toho!“ Daisy se umí červenat málem tak dobře jako já. „Nemám v tomhle směru nejmenší ambice a nikdy jsem neměla, ani jsem ségře nezáviděla. Ale měla by to být reklamní kampaň se vším všudy – se spotem a inzercí a tak… Klidně bych mohla zaplatit poplatek za ustájení Pippina a veterináře na několik let dopředu, jestli jsou ty honoráře fakticky tak dobré, jak říká Alana. Už bych se nemusela strachovat, že ho budu muset prodat, když máma nějakou dobu neprodá obraz a mně dojdou prachy…“
„Přesně tak! Už proto do toho musíš jít!“
V loňském roce Daisy čtyři měsíce roznášela noviny – každé ráno ještě předtím, než se její sestřičky probudily – a pak se vracela domů, aby pro ty malé připravila snídani a odvedla je do školy a školky. Když v osm hodin začala škola, byla už samozřejmě unavená. Zhoršila si průměr, přitom byla vlastně dobrou studentkou, ale co mohla jiného dělat? Na Pippina prostě nezbývaly peníze: Mila už měsíce neprodala obraz a Daisyin otec tak jako tak moc nevydělává. A na to,
aby požádala Iris nebo Alanu o poplatek za ustájení, je Daisy příliš hrdá. Občasná práce modelky by jí zajistila rezervu a to by byl balzám na její nervy.
„Zavolám Danielovi, pokud se ho nechceš zeptat sama.“
„To bys pro mě udělala? A fakt ti to nebude vadit?“
„Daisy, nech toho! Proč by mi to mělo vadit?“
„Jenom si říkám, jestli Daniel právě není s Ollie…“
Jo, jasně. Pohádali se, takže se teď nejspíš budou usmiřovat, ale Daisy má přednost. Pokrčím rameny, ťuknu na Danielovo číslo… a okamžitě se přepne do schránky.
„Tipuju, že hlášku Prosím nerušit si zavedl kvůli randění,“ řeknu Daisy a přitom nepatrně protáhnu obličej. „Ale víš co…“
Vyhledám v kontaktech Ollie a zavolám jí. Ozve se vzápětí.
„Hej, Ollie, zeptáš se svého přítele, jestli by si zítra po turnaji neudělal čas na pár fotek Daisy? Naléhavě potřebuje nějaký fotomateriál kvůli modelingu!“
„Wow, to je cool,“ raduje se Ollie. „Ale to víš, že si udělá čas!“ A hned ji slyším říkat Danielovi: „Danny, zítra po turnaji musíš nafotit Daisy! Kvůli práci modelky! Že máš čas?“ V duchu se musím usmát. V příštím okamžiku hovor přebírá Daniel.
„A proč Daisy nezavolala sama?“ zeptá se.
„Na rozdíl ode mě měla zábrany rušit tě na udobřovacím rande,“ odpovím s úsměvem, „Danny Boy!“
„Nezačínej,“ zabručí a vsadím boty, že se červená. Iris se nečervená nikdy, Ollie jenom zřídka, Daisy občas, ale my dva s Danielem jsme naprostí zoufalci, co se toho týče – my