dolů a Lucka počítá, jak dlouho nám trvá vyběh
nout po skluzavce nahoru� Hrozně nás to baví a jsme čím dál rychlejší� Ale když Lucka zakřičí:
„Určitě to zvládneme ještě rychleji,“ sundám si boty a ponožky, odhodím je do písku a zkou
ším to naboso� Mám zpocené nohy, takže jsem najednou skoro dvakrát rychlejší než Lucka�
„Tak co? Zvládneš sem vyšplhat ještě dneska?“ zavolám na Lucku seshora a ona se začne naoko zlobit� Pak z legrace šplhá hrozně
pomalu a schválně se křečovitě drží okraje
skluzavky, jako by neměla vůbec žádnou sílu�
Najednou se tam objeví nějaký blonďatý kluk a pozoruje nás� Chvilku si odpočineme, a pak ve šplhání zase pokračujeme� Kluk se nehne z místa� Netočí se na zeleném kolotoči, neleze po prolézačce, jen nehnutě stojí a pozoruje nás�
Možná chce taky na klouzačku, ale netroufá si přidat se k nám�
„Chceš se s námi sklouznout?“ zeptám se ho�
„Laskavě lezte po žebříku,“ prskne na nás�
„Tady se na klouzačky neleze špinavýma a bosýma nohama, vy nány�“
Jsem v šoku� Co je na tom tak hrozného lézt na klouzačku jinak než po žebříku? Opravdu
mám tak moc špinavé nohy? Asi bychom se měly bránit a něco tomu klukovi říct, ale ani
jednu z nás nic nenapadne� Když se na Lucku podívám, vidím, že na něj vyplazuje jazyk�
Kluk se otočí a zmizí mezi domy�
Najednou už se nám na tom hřišti tolik nelíbí�
Natáhnu si ponožky a obuju si boty a vydáme se zpátky domů k babičce�
„To bylo divný, co?“ kouknu na Lucku�
„Asi šel domů pro hadr, aby tu skluzavku
vyčistil,“ ušklíbne se�
„Proč byl kvůli tomu tak naštvanej?“ podívám se znova na Lucku, ale ta jen pokrčí rameny�
To v našem městě jsou lidi milejší� Aspoň vět
šina z nich� U nás je to celkově lepší� Bydlí tam
