ho průjmu“ (s odkazem na české „trůnit na záchodě“), druhá jako označení pro „místo s nízkou úrovní služeb, hygieny“ (odkaz na podmínky v rozvojových zemích).
Některé z pseudokalků v obou skupinách vzorků se staly běžnou součástí současné češtiny (akčňák, zavirovat, zaheslovat), jiné se na webu vyskytují méně často (scifárna, zážitkářství) a některé jen ojedinělě (avatařit, horákovat, navirovat).
4.7 závěry
Myšlenka pseudokalků vychází ze zřejmé paralely mezi neologismy založenými v přijímajícím jazyce na přímých anglicismech (materiálových přejímkách) a označovanými v literatuře běžně jako falešné anglicismy či pseudoanglismy a neologismy založenými na nepřímých (překladových) anglicismech. V obou případech jde o svého druhu sekundární anglicismy (anglicismy vzniklé z anglicismů), které lze souhrnně nazvat pseudopřejímky. Představují další stupeň integrace anglického elementu do lexika hostitelského jazyka.
U prvního typu – neologismů z přímých přejímek – ponecháváme označení pseudoanglicismy. Pro druhý typ – neologismy utvořené z nepřímých přejímek – jsme zvolili název pseudokalky (lexikální a sémantické). Překladové přejímky na rozdíl od přímých (citátových) anglicismů samy o sobě svůj anglický původ nesignalizují a čeští mluvčí, kteří historii výrazu neznají, si vesměs nejsou vědomi, že se jedná o formu anglicismu. Vznikne-li z překladové přejímky v češtině nové slovo, je přirozené, že povědomí o jeho vzdáleném původu z angličtiny bude ještě slabší, proto mluvíme o neviditelných anglicismech.
Slovotvorné prostředky, kterými tyto neologismy ve vzorku vznikaly, zahrnují nejčastěji afixaci (samostatnou sufixaci, prefixaci či jejich kombinace), často spojenou se slovnědruhovou transpozicí, dále krácení (části nebo celých slov) a okrajově (afixoidní) kompozici. U neologismů je výrazný posun ke stylisticky a pragmaticky příznakovému významu (spojenému s univerbizací), ale také k abstraktním významům. Ze srovnání vzorku lexikálních a sémantických pseudokalků se zdá, že více neologismů vzniká ze sémantických, nejčastěji jednoslovných kalků. Vzhledem k velikosti vzorků jde pouze o odhad.
Celkový obraz pseudopřejímek v češtině nastíněný v této kapitole a kapitole o pseudoanglicismech (kap. 2) by nebyl úplný, kdybychom nezmínili možnost hybridizace: jak mezi pseudoanglicismy, tak mezi pseudokalky se mohou vyskytovat hybridní varianty (srov. scifi románek/filmeček, chatovací místnůstka), i když hybridních pseudokalků nebude patrně mnoho. V každém případě odlišení pseudopřejímek obojího typu od základních přímých a nepřímých přejímek zpřesňuje celkový obraz přejímání slov z angličtiny a dokládá aktivní roli češtiny při interakci obou jazyků.