Walesu, by z toho dostala infarkt. Opakovaně Freyi kladla na srdce, že je velmi obtížné udržet si na ostrově kvalitní zaměstnance. Několikrát rovněž zopakovala, jaké je štěstí, že Gavin si místo zamiloval a nemá zaječí úmysly.
Možná si sestra měla uvědomit, že takových šéfkuchařů je jako šafránu.
Freyi se po cestě do kuchyně nepříjemně zhoupl žaludek.
Nepřidalo jí, když uviděla rozpačitého Gavina. Pokusil se o úsměv, který spíše připomínal úšklebek, a nervózně se poškrábal na hrudi.
Nehodlala chodit kolem horké kaše. „Billie mě informovala. Chceš nás opustit?“
Gavin s kajícným výrazem přikývl. „Dostal jsem skvělou nabídku, kterou prostě nemůžu odmítnout. Nabízejí mi místo v Tasmánii. V Hobartu. V jedné z nejlepších restaurací.“
Ještě když s Brianem objevovali svět, navštívili v Hobartu několik nezapomenutelných podniků. Stále si dokázala vybavit jejich vynikající pokrmy: vyzrálé hovězí maso s opečenými plody moře, delikatesní sýry, lepkavé pudingy s místním bobulovým ovocem.
„Je to šance, která se neodmítá,“ dodal Gavin.
„To určitě ne a zní to… báječně.“ Co jiného měla říct? Navzdory problémům, které jeho rozhodnutí přinášelo, za něj měla upřímnou radost.
Pohlédla na linku za jeho zády, kde kynuly proslulé housky. Měkké, buclaté a posypané moukou. Přestože ještě nebyly upečené, sbíhaly se jí sliny.
Gavin byl pracovitý, talentovaný a ambiciózní. Zasloužil si kariérní postup.
Ale my ho potřebujeme tady.
„Problém je, že chtějí, abych nastoupil co nejdříve,“ řekl.
Freya se zhluboka nadechla. „Kdy?“
„Příští týden.“
Pane bože! „Ale to je –“ Směšné bylo slovo, které se chtělo Freyi vyslovit. Naštěstí se včas zarazila. „To je přece
neuvážené, nemyslíš?“ Nevěděla, jestli se na něj může zlobit, jelikož nebyla obeznámena s přesným zněním jeho zaměstnanecké smlouvy. „Tak rychle za tebe slušnou náhradu nenajdeme.“
K jejímu překvapení se Gavin zazubil. „A s tím bych vám rád pomohl. Já bych totiž o jedné slušné náhradě věděl.“
„Opravdu?“
„Je to můj kamarád. Seznámili jsme se na kurzu pro záchranáře.“
To neznělo příliš nadějně. „Je kvalifikovaný šéfkuchař?“
„Má potravinářský průkaz – na několika benefičních akcích měl na starosti klobásy.“
„Gavine!“ Freya nevěřila svým uším. „Děláš si legraci?
Chceš, aby naši kuchyni převzal záchranář obracející klobásy? Myslíš, že má šanci přiblížit se těm úžasným pokrmům, které zde připravuješ ty?“
„Má, určitě jo. Je to doopravdy vynikající kuchař. Strávil spoustu času ve Španělsku kolem města San Sebastián. Přál bych ti ochutnat jeho grilovanou rybu.“
Freyi přeběhl mráz po zádech.
„Umí uvařit opravdu famózní jídla,“ pokračoval Gavin. „Ve Španělsku se nachází jedny z nejlepších restaurací na světě a tenhle chlápek se přátelí s jejich šéfkuchaři. Kromě toho taky strávil čas v Itálii, Francii a Maroku, odkud si odnesl spoustu zkušeností.“
„Jak se jmenuje?“ musela se zeptat, přestože dávno znala odpověď. „Není to snad Seb Hudson, že ne?“ zamumlala bojácně.
„To je on.“ Gavin se křenil od ucha k uchu. „Vy se znáte, co?“
Freya ho ignorovala. Vybavila si trapnou scénu ze supermarketu, kde ji Seb pohrdavě přehlížel. Nikdy předtím ji na veřejnosti nikdo tolik nepokořil. Sonja Brassalová měla oči na stopkách a vrněla u toho trapasu blahem.
Freya nedbala na třesavku, která se zmocnila celého jejího těla. „A mluvil jsi o tom se Se– s panem Hudsonem?“
„Ano, samozřejmě. Jinak bych se o něm nezmiňoval.“
„A?“
Gavin zářil jako sluníčko. Zdálo se, že je na sebe pyšný. „Rád se toho zhostí.“
„Vážně?“ zašeptala a opřela se o příborník, protože jí nohy začaly vypovídat službu.
Nevěřila, že by na to Seb přistoupil. „Nemá snad plné ruce práce, když je tím světově uznávaným malířem?“ Neubránila se uštěpačné poznámce.
„Udělá si čas,“ řekl Gavin. „Dluží mi malou službičku.“
To od něj bylo šlechetné, ale Freyi to stále nešlo na rozum. I kdyby byl Seb skutečně prvotřídním kuchařem a toužil rozvíjet svůj talent, musel vědět, kdo v restauraci pracuje. Gavin ho jistě do všeho zasvětil a nezapomněl zmínit, že zatímco Pearl s Troyem odjeli na dovolenou, chod podniku má na starosti ona.
„Musím přiznat, že se o tebe dost zajímal.“ Gavin vypadal, jako by se jí chtěl začít vyptávat. Kruci, nejspíš měl v hlavě nespočet otázek. Určitě byl zvědavý, co spolu prožili.
Než znovu promluvila, musela si odkašlat. „C-co jsi mu řekl?“
Gavin jen pokrčil rameny. „Řekl jsem, že tady vypomáháš, aby si Pearl mohla odpočinout.“
„Aha.“ Zajímalo ji, co se o ní dozvěděl. Slyšel o rozvodu?
O požáru? Možná ho její osobní život nezajímal. „Naznačil, jak dlouho by byl k dispozici?“
„Odhaduje, že by zvládl měsíc.“
Měsíc? To je dostatečně dlouhá doba na to najít si kvalifikovanou náhradu. Ale měsíc s chladným a zamlklým Sebem Hudsonem v kuchyni? Pět dní v týdnu? To bylo šílené. Další hnusná noční můra.
Takže tolik k jejímu pohodovému a veselému pobytu na ostrově. Pravděpodobně jí z toho všeho jednoho dne trefí šlak.
„Hned připravím inzerát a snad objevíme někoho na stálo co nejdřív,“ prohlásila. Když bude mít štěstí, vhodný kandidát se najde během pár dní.