seděla na sedadle spolujezdce, zatímco ji Jasper vezl ke svému bytu. „Co si o nás pomyslí?“
„Komu sakra záleží na tom, co si o něm někdo jiný myslí?“
Vienna zalapala po dechu, jako by ji uhodil. „To není fér, Jaspere. Nikdy jsem si nemohla dovolit ten luxus nestarat se o to, co si o mně druzí myslí.“
„To je nesjpíš pravda, protože já si myslel , že otěhotnět nemůžeš.“ Pořád ještě byl v šoku a měl pocit, že ho podvedla. A za tím vztekem byla skříň plná emocí, kterou zamkl už před mnoha lety. A snažil se ji zavřenou udržet, zatímco vstřebával tu novinku.
„Já ti nelhala! Proboha, vždyť Neal –,“ zarazila se a v zoufalém gestu si přikryla oči.
Jasper tiše zaklel. Věděl, o čem mluví. Způsob, jakým to Neal zveřejnil byl neobyčejně krutý, zvlášť když Jasper věděl, jak zdrcená Vienna byla, že nemůže mít děti. Věděl, že vyzkoušela všechno možné, aby ho měla.
Právě hledal vhodná slova, aby se jí omluvil, když zaúpěla: „Mohl bys trochu zpomalit ?“ Pevně se chytila madla nade dveřmi.
Jasper se přiměl povolit nohu na plynu, ale stejně jel zkratkou zákazem vjezdu, jen aby se tam dostali trochu dřív.
Zaparkoval a býval by jí šel otevřít, ale Vienna nečekala, vyskočila z auta a rázně bez jediného slova zamířila podzemním parkovištěm k výtahu.
Vážně vypadá skvěle. Na to myslel už od chvíle, kdy ji uviděl sedět na té pohovce – vlasy rozpuštěné, téměř žádný mejkap a vřelý úsměv na tváři, určený Peyton. Teď si také všiml, jak jí džínsy pěkně obepínají zadek. Už předtím si prohlédl ten top ve stylu boho, který jí tak hezky přiléhal k prsům. Na první pohled to bral jako pohodlnou, splývavou košili do počínajícího podzimu, ale teď si uvědomil, jak je přes břicho nařasená. Nenápadná, šik těhotenská košile.
Jak se s tím vším má kruci vyrovnat?
Celý poslední měsíc byl ponořený do práce. Dokončoval převzetí REM-Exu a tlačil na to, aby proběhlo řádné vyšetření Saquiho smrti. Vlastně Vienně až zas tak nekladl za vinu, že Orlin vyklouzl, aniž by musel čelit následkům svých činů. Byl to Neal, kdo hrál špinavou hru a při tom ho nechtěně odhalil. A Jasper byl i přesto, že musel své plány na poslední chvíli změnit, schopný převzít REM-Ex a vyčistit ho. Teď, když už měl plný přístup ke svým financím, zajistil alespoň
Saquiho rodinu, jak jen to bylo možné.
Štvalo ho ale, že nějak nemohl zapomenout na Viennu. Pronásledovala ho za bezesných nocí a její jméno se pravidelně objevovalo v titulcích článků, v nichž se psalo o něm. Internetovým trollům i redaktorům došlo, že to je záruka velkého počtu kliků.
Dokonce i jeho sestra měla zásluhu na tom, že na ni nemohl zapomenout.
Vienna se vrátila z Německa domů.
Vienna pro nás sehnala lístky na výstavu.
Vienna je konečně rozvedená.
Vienna k nám o víkendu přijede. Co kdybys k nám zašel na večeři?
Souhlasil, protože by bylo hrubé odmítnout. Mezi ním a Viennou – jak přesvědčili Huntera s Amelií i celý svět – nebylo nic víc než pár neškodných dní, společně strávených pod jednou střechou. Nic jiného.
Ještě jednu večeři to určitě vydrží. Stejně za pár dní odjíždí do Santiaga, takže na sebe dlouhou dobu nenarazí.
Doufal, že při tohle setkání dokáže sám sobě, že to, co se ho zmocnilo v Tofinu, byl jen nějaký přelud. Mělo mu být jasné, že si lže do kapsy, protože jak se setkání blížilo, počítal hodiny, kdy už ji uvidí. Když vešel do sestřina domu, cítil Vienninu přítomnost tak jasně, jako by ve vzduchu tkvěla její vůně. Celé jeho tělo se probudilo.
I tak si všiml, že má v očích podivnou obavu. Jako by se v duchu připravovala, co by jí mohl říct.
Jasper se ale snažil být tak neutrální, jak to jen šlo, ale když jeho sestra odešla a Vienna přistoupila blíž, stáhl se mu podbřišek napětím, když si vzpomněl, co všechno spolu prožili.
Nic ho ovšem nemohlo připravit na ránu, která přišla potom.
„Je to tu hezké,“ zamumlala, když vyšli z výtahu do haly jeho bytu.
Byla to už starší budova, ale ten úžasný výhled na Vancouverský záliv a Stanley Park si ho získaly hned, jak sem poprvé vešel.
Vienna ten výhled chvilku obdivovala a pak strnula, když si všimla, co visí nad krbem.
„Proč jsi to nechal zarámovat?“ Přešla ke své skice Peyton, nyní skryté za sklem v jednoduchém rámu.
„Líbí se mi.“ A opravdu se mu ten obrázek líbil, navíc to byla jeho neteř. „Co jsem s ním měl udělat? Přichytit si ho magnetem na ledničku? Dáš si něco?“ Přešel k domácímu baru a nalil si pořádnou dávku whisky.
„Nevzala jsem si kabelku ani telefon,“ uvědomila si Vienna, když se podívala na své prázdné ruce. „Ale ne, díky. Nemůžu pít,“ ukázala si na břicho a pak si založila ruce na prsou. „A ano, ty jsi otec.“ Hlas se jí třásl. „Proč bych ti to jinak říkala?“
Jaspera napadala obrovská spousta důvodů. Bylo neuvěřitelné, kolik žen se na něj vrhalo, teď když se ukázalo, že je jedním z nejbohatších starých mládenců v Kanadě.
„Toulala ses různě po Evropě. Nic mi do toho není, jestli jsi s někým byla, ale vytváří to prostor po jiné možnosti, pokud se těhotenství týče.“
„Vážně?“ zajíkla se. „Tak jo. Možná na rozdíl od tebe jsem s nikým jiným nic neměla.“ Kolem stisknutých rtů se jí objevil bledý kroužek. Tváře měla napjaté. „A nic mi není do toho, jestli jsi spal s každou, která