dobře. Pokud to pro tebe bude těžké, kdykoli mi zavolej, prosím tě.“ odložila svůj hrnek na tác a utrhla si jednu kopretinu z velkého trsu, který jí rostl vedle křesla. Pak si květinu nepřítomně zastrčila do vlasů. „Pokud mám mluvit ze zkušenosti, vůbec nezáleží na tom, kolik plánů si ve svém milostném životě uděláš. Nad tím, do koho se zamiluješ, nemáš vůbec, ale vůbec žádnou kontrolu.“
Jessica věděla, že její přítelkyně tvrdě bojovala za své štěstí s Colinem Reynoldsem. A byla kvůli ní šťastná, že ho nakonec dosáhla. Ale Jessica věděla, že okolnosti jejího… vztahu s oliverem jsou naprosto odlišné. V první řadě se seznámili teprve před několika dny, zatímco Corryna a Colin za sebou měli delší společnou historii; profesionální vztah, který předcházel tomu milostnému. Mezi těmi dvěma už byla semínka, která dávala naději, že z nich vzklíčí něco důležitého a trvalého. Pokud jde o ni a o olivera… rozumí si. Teď se Jessica cítila o něco lépe i ohledně jeho podceňování jejích profesionálních dovedností, Corryna jí k tomu poskytla cenný názor. Rozhodla se, že už nebude u olivera hledat potvrzení pro své ego. Mezi nimi to je a musí zůstat jednoduché: zkrátka jeden druhému pomáhají z problému, nic víc. Jakmile jejich dohoda jednoho dne skončí, oba se posunou v životě dál. Každý sám. Takže ona rozhodně kontrolu nad svou situací má. Jen na to musí pamatovat za osamělých nocí v luxusním domě a s oliverem jen o jedno patro níž.
oSMÁ KAPIToLA
oliver si otřel čelo, klusal kolem Royalu a těšil se, až chytí druhý dech. Toužil po té chvíli, kdy jeho kroky začnou být plynulé a jeho mozek se vyprázdní od myšlenek, které ho ve dne v noci sužovaly. od chvíle, kdy se k němu před necelými dvěma týdny nastěhovala Jessica, potřeboval tento ranní běh jako sůl. Tělesná námaha spálila aspoň něco z jeho touhy po ní, nikdy však zcela nepominula. obzvlášť posledních několik dnů, když už byl otec doma z nemocnice a bylo mu lépe, bylo těžší a těžší zachovat si chladnou hlavu. oliver si dokonce ke svému běžnému okruhu ještě pár mil přidal. oběhl umělé jezírko kousek od svého domu a zvuk jeho nohou na asfaltu vyplašil rodinku kachen, takže se shlukly a odplavaly dál do středu vodní plochy. Slunce sotva vyšlo a čtvrť byla stále ještě klidná, až na pár jezdců, které minul, když přebíhal cestu pro koně. Jak je možné, že už načínal devátou míli a jeho mozek se stále ještě nepustil myšlenek na jeho neskutečně sexy spolubydlící? Už byl téměř doma a pořád nedokázal uniknout té nekonečné smyčce, která se mu odehrávala od včerejšího večera v hlavě. Pracoval v domácí kanceláři a kolem půlnoci se s Jessikou potkali v kuchyni. Měla na sobě až příliš krátké modro-bíle pruhované šortky na spaní a on věděl, že budou centrem jeho fantazií ještě hodně, hodně dlouho. A jakmile se mu podařilo
odtrhnout od nich oči a posunout se severněji, zjistil, že hledí na tílko, které bylo střižené tak, aby zdůrazňovalo vyklenutí jejích ňader. oliver zrychlil do sprintu, až ho bolely plíce. Chtěl ty zatracené vzpomínky vymazat z hlavy, protože Jessica mluvila jasně: nechtěla, aby mezi nimi během jejího pobytu pod jeho střechou cokoli bylo. Za to, že s ní souhlasil, by se nejraději proklel.
Z telefonu, který měl připevněný na zápěstí, se ozval dlouhý chvějivý tón. Zpomalil, protože upozornění mu mohlo posílat jen velmi malé množství lidí a aplikací. Podíval se na displej. Alarm u zadních dveří. Vzápětí se celá ta věc několikrát nepříjemně rozvibrovala. Jessica. Prošlehl jím strach. Nikdy by si neodpustil, kdyby se jí něco stalo v době, kdy bude bydlet v jeho domě. Jako jeho host. Poklepal na aplikaci s kamerou, ale to už mu volala bezpečnostní agentura.
„Tady je oliver Price,“ ozval se a vysypal ze sebe svou adresu spolu s heslem. „Zrovna teď nejsem doma a snažím se o přístup ke kamerám, abych viděl, co se tam děje.“ Jak mluvil, ozval se další příchozí hovor. Jessica. Ztuhl. Rychle to oznámil člověku z agentury. „V domě je moje přítelkyně a zrovna mi volá. Dám ji na konferenční hovor, abychom oba slyšeli, v čem je problém.“ Pořád ještě těžce dýchal po běhání a teď navíc i strachem. Stiskl tlačítko hovoru a ozval se. „Jessiko, jsi v pořádku? Mám tady s námi na drátě člověka z bezpečnostní agentury.“ „Jsem v pořádku.“ Její hlas zněl vyrovnaně a v pozadí byl slyšet zvuk alarmu. „Myslím, že se kódy změnily včera večer. Zapomněla jsem si je poznamenat, než jsem šla ven s kávou, a teď se nemůžu dostat dovnitř.“
Pocítil neskutečnou úlevu a zároveň takovou