OsmÁ KaPitOLa
a nushka se rozhlédla po luxusní zadní kabině soukromého letadla, kam ji donesl naprosto promočený Caio.
na jízdu autem si moc nevzpomínala, jen na to, jak byla přitulená k jeho mokrému, teplému tělu, na to, jak se jí oblečení nepříjemně lepilo na tělo a na neustálou pulzující bolest v zápěstí.
Kabina kolem ní byla prostorná, obložená naleštěným dřevem, s ultramoderním sprchovým koutem v rohu. Prsty se zamyšleně dotkla tmavě modré pokrývky a vzápětí si všimla, že její promočené oblečení zanechalo mokrou stopu na posteli a rychle ruku stáhla. Posadila se do moderního křesla.
Vzhledem k tomu, že měla levou rukou přitaženou k hrudi a boty byly mokré a těsné, pokusit se je zout byla předem prohraná bitva. Jen ji chytla křeč do břišních svalů, to bylo všechno, čeho dosáhla. s frustrovaným zaúpěním to vzdala. myšlenky se jí nahrnuly do hlavy jako tsunami.
Skutečné manželství… s Caiem.
Páteří jí proběhlo zamrazení a nemělo vůbec co dělat s mokrým oblečením. Závazek na celý život, partnerství… a on bude její, navždycky, tak, jak nikdo ještě nebyl. neuniklo jí, jak povýšeně se choval, když ji přinesl sem, jak automaticky předpokládal, že s ním nadšeně poletí, kamkoli se mu zamane. Že
Prsten mně stačit nebude!
přijme jeho náhlé rozhodnutí změnit jejich vztah na trvalý.
Jeho neuvěřitelná arogance ji úplně připravila o dech. ta samá rozhodnost ji ale také hřála u srdce. Protože když se Caio jedno k něčemu zavázal, nikdy necouvl. a to, co jí nabídl, bylo dechberoucí pokušení, zhmotněný sen. Pod vším tím pohoršením, že to rozhodl za ni, byla její romantická dušička nadšená a odhodlaná se ho chytit a už ho nepustit. a le ta malá holčička v ní – ta, která zažila chaotické dětství, kterou každý, o něhož stála, opustil – byla vyděšená, že ho ztratí, jestli to udělá, že ji také opustí, když si dovolí se tomu nutkání poddat.
Jsi moje, prohlásil tak majetnicky, až jí to připomnělo, že existují stránky jeho osobnosti, které vůbec nezná. Že Caio pečlivě hlídá, co s ní bude sdílet. Jak by takový vztah vůbec mohl fungovat, když jí nedovolí, aby ho poznala? Když všechno je postavené na logice a kompatibilitě nebo na skutečnosti, že je k němu loajální a že ji přitahuje? Co když bude Caio vždycky ten, kdo drží otěže?
Ale jdi, vždyť to nemusí být jiné než ta aférka, kterou jsi mu navrhla, zašeptal znovu ten hlásek v její hlavě a a nushka se toho pevně chytila. rozhodla se. Jestli Caio opravdu chce, aby to bylo skutečné manželství, bude se jí muset odevzdat celý. Do té doby se bude chovat, jako by to bylo jen přechodné šílenství, kterému se na chvíli rozhodla podlehnout. takhle alespoň nebude tak zranitelná.
„Chceš mě unést?“ zeptala se, když o pár minut později vešel Caio do kabiny. ta otázka byla už asi trochu zbytečná, vzhledem k tomu, že už byli ve vzduchu. také pochybovala, že by kvůli ní změnil své plány jen proto, že si zlomila zápěstí. no, tak tady máme tu „rovnost“ hned od začátku, ušklíbla se v duchu hořce.
„Beru tě s sebou na cestu, kterou mám už dlouho naplánovanou,“ řekl Caio, ale do očí se jí nepodíval. Zdál se jí podivně napjatý, jak chodil po kabině a sbíral věci.
Je to kvůli místu, kam letí? nebo proto, že mu už teď její přítomnost vadí?
Budou spolu sdílet prostor každý den – ložnici, kuchyň, koupelnu, třeba i vanu. Celé dny a měsíce a roky… když to bude fungovat. Vytvoří si společné zvyklosti, vzpomínky na Vánoce a dovolené, možná budou mít i děti. Bude její navždycky – jen a jen její. neopustí ji jen tak, nebude muset přemítat, jestli ji nepošle pryč. Jako mentor, kamarád a kolega byl pevná jako skála. Jako manžel bude…
Bože, Anush, tak proč se mu prostě nerozplácneš u nohou? ta kousavá slova zněla, jako by je vyslovila Yana a ona se zarazila. tohle všechno je jen její fantazie.
Caio je ve skutečnosti tajnůstkářský a arogantní a chce o všem rozhodovat sám. a myslí si, že ona je nějaký vzácný jednorožec nebo co, kterého musí chránit.
Kriste, když se v ní budou myšlenky pořád takhle prát, přijde o rozum.
„Protože mi není možné věřit, že bych se o sebe postarala sama?“ Její slova byla plná nedůvěry a strachu.
„Protože jsi zraněná a já nechci, abys zůstala sama v tom velkém, prázdném domě.“ Caio si povzdechl. „ a protože chci, abys byla se mnou,“ dodal.
„Kam letíme?“
„na jeden můj ostrov u brazilského pobřeží.“
„tam žije tvoje rodina?“
„Kdysi tam žila. než…,“ zaťal zuby a zase je povolil. „Prostě už dávno.“ a nushka se zamračila. „Počkej, tahle akvizice… má něco společného s tvojí rodinou?“ Protože to by vysvětlovalo, jak daleko byl ochotný zajít, že ano?
Vzal si ji. a bylo nemožné si nevšimnout, že skrývá